Dva životy

Vynikajúca dráma, ktorá odkrýva jeden z mnohých zabudnutých prípadov porušovania ľudských práv. Pravdupovediac som o téme Lebensborn nič nevedel, preto považujem filmy, ktoré sa zaoberajú aj menej známymi kauzami za obzvlášť dôležité. Dva životy odkrývajú karty postupne formou vhodne dávkovaných zvratov. Tie nemajú iba šokovať, ale divákovi sprostredkovať okrem napínavého zážitku dôveryhodný ponor o psychológie postáv. Záver prekvapí ale určite každého a dáva skvelú bodku všetkým predchádzajúcim vetám. Film o tom, ako Vám môže zničiť a ako reálne zničil systém život. Nielen deťom z projektu Lebensborn, ale aj tajným, nedobrovoľným agentom Stasi. 90% (25.10.2015)

Nepřestávám se v poslední době podivovat, jak se naši západní sousedé vyrovnávají se svou temnou minulostí a jeden kostlivec za druhým opouští přítmí, jejich na dlouho uzamknutých skříní, a spatřují světlo světa. Na druhou stranu, bylo zapotřebí pěkné řádky let, aby se obrousily všechny hranky, zacelily se rány a získal ten tolik potřebný odstup, aby následně, s potřebným nadhledem, začali pojmenovávat věci pravými jmény, byť to zcela jistě stále bolí. Nezbývá než doufat, že i my se jednou dočkáme syrové výpovědi a nikoli humorného (švejkovského) pohledu s autorskou visačkou Jarchovský-Hřebejk. Pravda, první plody sklízíme už i my, viz nekompromisní syrová industriální Špačkova Pouta. Nic to ovšem nemění na faktu, že to cosi vypovídá o stavu českého filmu, když se proti tomuto německému snímku (v norské koprodukci) postaví na oscarech bok po boku Menzelovi Donšajni. Pravda, měl tam hrdě „plápolat“ Hořící keř. Nicméně i zde bylo zapotřebí vydatné pomoci (odstupu a nadhledu) zvenčí. Zwei Leben nejsou nekompromisní syrovou výpovědí. Nejsou ani filmem bez chyb. Mohly být o poznání sevřenější. To několikeré prolínání přítomnosti s minulostí, stejně jako samotné míchání žánrů, má za následek jisté rozmělnění, nicméně hravě to vše přebíjí svou silnou výpovědní hodnotou. Jsou totiž v prvé řadě filmem nastolujícím celou řadu otázek, záměrně na ně neopovídajícím a ponechávajícím na samotném divákovi, ať si úsudek udělá sám. Nikoliv rozsudek. Ten bych s dovolením ponechal na lidech, kterých se to (ne)přímo dotýká. Jak už to totiž v životě tak chodí, nic není černobílé. Pravda, říkejte to hochům z turínského Juve... 80% [Příjemným překvapením, byl narvaný sál téměř k prasknutí, pražského kina Lucerna. Jak vidno, poptávka by tu byla. Teď ještě najít i adekvátní nabídky.] (18.10.2013)

Když jsem většinu času napnutý a vaří se mi mozek nad tím, co a jak se stalo, je to jasné znamení páté hvězdičky, kterou si Dva životy bezpochyby zaslouží. Nejenom, že to bylo zajímavé z pohledu historie, ale především se člověk pozastavuje nad osudy obyčejných lidí, které jsou zlem stiženy vždy nejvíc. 90% (24.09.2017)

Ešte pred sledovaním tohto filmu je potrebné sa trocha pohrať v histórii nemecko – nórskych vojnových vzťahov. Úplne sa stotožňujem s názorom kolegu „Aky“. Prvýkrát som sa s touto témou fínsko – nemeckých deti stretol vo filme Vojna v severnej Európe, 2007 a aj tu som túto oblasť už okrajovo spomenul v komentári. Ale tento film je trocha iný. Nemci bojovali o Nórsko (o prístup k švédskej železnej rude) od 9.4. do 10.6.1940, keď Nóri podpísali kapituláciu a moc v štáte prevzal Vidkun Quisling, nasadený Hitlerom. Nórsko sa stalo súčasťou Tretej ríše. V Nórskych rodinách žili nemeckí vojaci a samozrejme dochádzalo ku vzťahom s nórskymi ženami. Z týchto vzťahov sa narodilo 11 až 12 tisíc deti. V tej dobe bol rozbehnutý v Nemecku program Lebensborn (Prameň života). Otvorené dvere v tomto projekte mali matky deti nemeckých vojakov, či už z mimomanželských vzťahov alebo slobodné mamičky. Do konca vojny porodili matky po celej Európe Nemcom približne 7500 a keď pripočítame Nórsko tak takmer 20 tisíc malých árijcov. Tieto deti boli roztrúsené po celom Nemecku a tak sa objavili po oslobodení aj vo východnom bloku. Tu sa s ich osudmi už hrala tajná služba NDR STASI. (03.07.2015)

Málo srozumitelný film, místy překombinovaný nebo špatně vysvětlený. Příběh dětí norských matek, které byly za války odvlečeny do Německa. Některé z nich se vydaly své matky hledat, a to všemi možnými způsoby. Po sjednocení Německa vznikla organizace, která se snažila matky s dcerami spojit a zajistit jim od Německa i Norska odškodnění. (05.07.2020)