• pafka
    ***

    Zacatek skutecne odlehceny humorem a ja se tesil, ze to bude pokracovat napric celym filmem. Ovsem jak to tak byva, mnoho postav dej komplikuje, nezbyva prostor na budovani srandy i napeti a nakonec to preci jen neni zadna velka slava, ale aspon pripomenuni skutecnosti, ze neco takoveho bylo a nejaky utek se taky podaril.(18.7.2017)

  • Volodimir2
    ****

    Zajatecké tábory, vďačná téma pre filmy. Veď len z 2. svetovej vojny mám tieto: a to ani zďaleka nie sú všetky. Most cez rieku Kway, 1957; Kráľ krysa, 1965; Na konci všetkých vojen, 2001; Cesta do raja, 1997; Ríša slnka, 1987; Veselé Vianoce pán Lawrenc, 1983; Transport, 2007; Lekár od Stalingradu, 1958;. Athenin poklad, 1979; 6. batalión, 2005;. Pevnosť na Rýne, 1962; Veľký útek, 1963; Zlom, 1970; Nerovný zápas, 1981;Pahorok, 1963; Stalag 17, 1953; Srdce v zajatí, 1946; Heslom je odvaha, 1962; Nebezpečie medzi nami, 1959; Hon na zajacov, 1994; Púštne tigre, 1977; Texas 46, 2002; Výstup, 1994; Desiatnik smoliar, 1962; Kemp na ostrove Blood, 1958; Koľaje osudu, 2013; Veľká ilúzia, 1937; Peklo v Pacifiku, 1979; Útek z hradu Golditz, 2010; Klobúk dole, páni! 1986; Násilný čin, 1948; Nezlomný, 2014; Prechodné bydlisko, 1983; Situácia je zúfala, nie však vážna, 1965; Kontrapunkt, 1967: Len o hrade Colditz sú natočené 4. filmy, z roku 1955, 1971, 2005 a 2010. Tento film je z obdobia roku 1942, nakoľko do mája 1943 z tohto tábora boli odsunutí Poliaci, Francúzi a Holanďania a ostal táborom len pre dôstojníkov Britských a Amerických. Medzi Britov sa počítali aj naši piloti RAF nakoľko mali trvalý pobyt na území Británie. Celkovo z tábora sa podarilo utiecť 30 zajatcov z toho 15 – tim priamo z tábora a 15- tim po dobu dočasného opustenia tábora. Prvým a unikátnym útekom bol útek z 5.1.1942 britského dôstojníka Neavema. Nakoniec dňa 15.4.1945 sa tieňovému veleniu v zajateckom tábore nemecké veliteľstvo tábora dobrovoľne vzdalo. Boli umiestnení do jednej z ciel. Velenie nad táborom prevzali Briti a na druhý deň 16.4. odovzdali tábor príslušníkom 3. práporu, 273. pešieho pluku americkej armády, ktorá tábor oslobodila. Medzi oslobodenými boli aj 20 Čechoslováci príslušníci RAF: Prap. Batelka Karel, kpt. Bryks Josef, prap. Bufka Vilém, kpt. Bušina Emil, kpt. Burda František, kpt. Cigoš František, kpt. Černý Otakar, kpt. Dvořák Bedřich, prap. Chaloupka Čeněk, prap. Kopal Gustáv, prap. Novotný Emanuel, prap. Procházka Václav, prap. Sůsa Josef, prap. Šiška Aloiz, kpt. Tonder Ivo, kpt. Trojaček Karel, prap. Truhlář Ján, prap. Uruba Petr, kpt. Veselý Brazím, kpt. Zafouk Jaroslav. Ďalší nie letci RAF kpt. Zdráhala Richrd a kpt. Kubec Václav.(28.5.2015)

  • dopitak
    *****

    Srovnej s dvoudílným televizním filmem Útěk z Colditzu, který lze oprávněně považovat za jakýsi pokus o remake. Originál Guye Hamiltona je však dokonalou špionážní hrou se silnými momenty napětí, nepostrádající černý humor ani překvapivý nadhled. Výborný, stručný, sdílný film, který si nepotřebuje pomáhat rozdělením na dva díly (mimořádně příznivá poloviční stopáž není vůbec na škodu hutnosti příběhu ani stylu narace) ani přetvářkovou hrou na velkou výpravu. Téměř celý se odehrává v interiérech, případně na nádvoří hradu či na hřišti. Potěší jeho multilingualita, hovoří se v něm pochopitelně anglicky a německy, dále také francouzsky, polsky (Polákům je báječně rozumět, jako že jindy jim sotva rozumím pozdrav) a snad i holandsky (nepříliš výrazné dialogy). Výborný válečný film, který s podivem teprve jako třetí na ČSFD hodnotím. Škoda, že čeští distributoři si dokázali všimnout jen jeho remaku z roku 2005 (HCE vydala jako dvd).(13.5.2010)

  • Martin741
    ****

    Na poli filmov o uteku z basy vedie u mna suverenne Utek z Alcatrazu s Klintom Eastvoodom, a este Shawshank redemption, Great Escape a da sa povedat, ze aj Tango a Cash so Stallonem a Kurtom Russelom. Tuna ide len o taky lahsi nadpriemer, kde uz v uvode vybafne na divaka dost velka nuda. Stred sa uplne vlecie a strhujucejsieho momentu niet. Nad krasami hradu som sa vobec nerozplyval, slo len o studiove interiery a kulisy. Reziser Guy Hamilton /kultovy Goldfinger, Bitva o Britanii, Diamonds are forever/vsak ukazal talent pre reziu. Herci mi dohromady nic nehovorili, dialogy obcas az priemerne : 70 %(21.5.2016)

  • Petrus1
    ****

    A já myslela, že II. světová válka byla krutá a děsivá. A jaxe tady ukazuje, byla to docela prdel. Teda aspoň v Colditzu. Němci se tu veřejně zesměšňují a jejich velitel se tomu ještě řehtá. Vězni tu mají i svůj vlastní obchůdek, pořádají veselé estrády a jejich hlavním cílem je vymyslet dokonalý útěk. Rozhodně se tu nikdo nenudí. Jíst a pít mají co, spát taky kde. Až zase bude nějaká válka a my křehké ženy budem povolány k obraně vlasti, mým prvotním úkolem bude stát se rychle důstojníkem naší skvělé armády a při nejbližší příležitosti se někde nechat zatknout nepřítelem. A pak už si budu jen v klidu válet šunky v nějaké príma důstojnické base a budu čekat, až mě nějací blázni, co se celou válku válely v zákopech na frontě, přijdou osvobodit. :-) Rozhodně se nemíním žádného útěku účastnit - klidně je pomůžu vymýšlet a realizovat, ale ven mě nikdo nedostane. Přece jen je tu možnost, že by mě někdo mohl při pokusu o útěk zastřelit - a do mě by se netrefil jen blbec. A pokud budu mít štěstí, dostanu se do multikulturního zajateckýho tábora, abych se mohla naučit cizím jazykům a třeba tam narazím i na potrhlýho Frantíka a partičku Anglánů, kteří nás budou bavit svým typickým humorem... A závěrem nezbývá než poděkovat programovým tvůrcům v ČT art, že tenhle film objevila a hodila na obrazovku.(20.5.2015)

  • - Hrad Colditz skutečně sloužil jako zajatecký tábor pro vojáky, kteří se opakovaně pokoušeli o útěk. (Winster)

  • - Kapitán Pat Reid (John Mills) je postava, inšpirovaná skutočným britským dôstojníkom, celým menom Patrick Robert "Pat" Reid, autorom románu, na základe ktorého film vznikol. Reid, inak technický poradca pri natáčaní, bol uväznený na hrade Colditz v rokoch 1940 – 1942, až do jeho úspešného úteku. Rovnako skutočné bolo aj meno nemeckého bezpečnostného dôstojníka Paul Priem (Denis Shaw). Všetky ostatné mená použité vo filme, sú vymyslené. (st3f0o)

  • - Podľa kalendára na veliteľovom stole, počas jeho rozhovoru s plukovníkom Richmondom o presunutí poľského väzňa, je dátum "Dienstag 4. Oktober". 4. október však v priebehu celej druhej svetovej vojny nepadol ani raz na utorok, ako tomu bolo v roku 1955 (rok vydania filmu). (st3f0o)