poster

Realita

  • francouzský

    Réalité

  • slovenský

    Realita

  • anglický

    Reality

Psychologický / Drama / Komedie

Francie / Belgie / USA, 2014, 87 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    ***

    Co jsem vlastně čekal jiného? Realita je cokoliv, hlavně asi totálně mimo realitu. Tak hodinu jsem si myslel, že vím, o čem film je a pak z filmu Mr. Oizo začal dělat jedno velké dejá vu. Ztratil se totiž v realitě, snech a fikci, což jsem nebyl schopnej pobírat. A vlastně jsem to ani nechtěl pobírat. Prostě jsem jenom nechápavě čuměl a naprosto hypnoticky poslouchal jedinej hudební motiv, kterej způsobil to, že ho z dnešních nočních můr určitě nevypudím.(7.12.2015)

  • Vančura
    ****

    Výtečný autorský film, který se mi hodně líbil. Zpočátku mě sice moc nebavil, ale odměnou za mou trpělivost bylo divácké ohromení, které se dostavilo cca. po hodině. Vše, co následovalo poté, jsem shledal skoro jako geniální, a nesmírně jsem si to užíval. Současně je to film, který je neobyčejně hravý a vtipný - nasmál jsem se dost a dost a chovám velký respekt ke Quentinu Dupieuxovi, že dokázal něco takového napsat, zrežírovat a ještě sám stát za kamerou. Dějová linka s chlapíkem, který by rád natočil svůj první film, ale naráží na nepochopení manželky, mi připomněla Kieślowského Amatéra, a mícháním různých rovin reality a snu mi to pro změnu připomnělo zde již zmíněné filmy Přízrak svobody či Počátek; referenčních filmů by se ale dalo najít mnohem víc (např. Myslící moře). Za sebe bych k filmu směřoval snad jen dvě výtky: ústřední znepokojivá melodie, která se line celým filmem, může začít být časem trochu otravná, a za druhé pořád nemůžu zapomenout na jistou znuděnost, kterou ve mně bizarní děj zpočátku vyvolal - dovedu si představit, že hodně lidí by ten film stihl ze začátku odradit, což je podle mě škoda. Jinak za sebe mohu všem fandům chytrých a invenčních filmů, které si nápaditě pohrávají s metafikčními postupy, tento snímek jen doporučit - lepší mindfuck z poslední doby aby pohledal. UPDATE 03. 06. 2016 - Při druhém zhlédnutí se mi ten film líbil stejně jako prve, dokonce možná ještě o trochu víc. Ba možná mě teď i víc bavil ten "normální" začátek, který mě minule naopak nudil, a který nedává vůbec tušit, jaká pakárna se z toho nakonec vyvrbí - přiznám se, že ani na druhé zhlédnutí jsem nedokázal rozklíčovat, která rovina ve filmu je ta "reálná", a chovám nově pochybnosti, zda je to vůbec možné. Třeba je ten film fakt jen taková hříčka, nad kterou ani nemá smysl nějak víc hloubat, a stačí si prostě jen užít její bizarní logiku a naprosto nečekané vyústění (mimochodem souhlasím s názorem, který se zde objevil v jednom komentáři, že poslední dvě scény bych z filmu zcela vystřihnul - mně osobně by se mnohem víc líbilo, kdyby film končil bez nich). Toto je film, u něhož snad ani nejde spoilerovat - děj lze jen těžko převyprávět, to se prostě musít vidět. Byť si nově myslím, že to rozhodně není film pro každého a spoustu lidí to asi prostě jen otráví svou "nepochopitelností" - pokud ale člověk dokáže takový film docenit, je to pak náramná filmová jízda. Za mě i podruhé velké nadšení a divácká radost.(10.12.2015)

  • misstake
    ***

    Dupieux má vyrážku zevnitř hlavy, jeho filmy jsou stejné jako jeho hudba, buď je milujete a nebo vám nic neříkají. A stejně jako jeho zběsilé Mr. Oizo techno elektro se mu někdy povedou a někdy nepovedou, nebo spíš někdy zhruba pochopíte, co chtěl básník říct, nebo naleznete vlnu, na kterou chtěl naladit a někdy prostě ne. Pro mě byla realita případ, kdy jsem se asi nenavlnil. Sen, realita, film ve filmu, sen ve filmu, film v realitě, noční můra v realitě a nakonec všechno dohromady a nic nikde nekončí ani nezačíná. Zapadá to nakonec? Jen mě udivuje, že Realita, která je v podstatě o ničem, má lepší hodnocení než film o vraždící pneumatice...(26.11.2016)

  • Brylin
    ***

    Quentin Dupieux uvádí diváka ve zmatek či úžas rafinovaným prolínáním dějových, časových i prostorových rovin a vytváři velmi originální filmové dílo. Typický festivalový film, který by u běžného publika zřejmě vyvolal nezájem, ne-li odpor. Hodnotí se mi ovšem velmi těžce - technicky i herecky dobrý film, rád jsem po dlouhé době viděl Alaina Chabata, ale jinak je snímek pouhou hříčkou, kuriozitou bez vyššího smyslu či myšlenkové hloubky. Na pomezí dvou a tří hvězd.(11.7.2015)

  • lupuscanis

    "Tak jak si stojíme s Realitou? Docela blbý, je to na padesátce a rychle stoupá. Tak to abych to na chvíli vypnul, řekl jsem si a sáhl po ovladači na stole, ale ten najednou zfialověl, změnil se v hroudu huspeniny a s mlasknutím stekl na podlahu. Bacha, už je to tady, zařval jsem, strhl esáčko, odjistil a zaklekl. Odkud to asi přijde, rozhlížel jsem se kolem. Najednou se esáčko začalo hýbat a obtáčet mi ruce. Z hlavně se stala hlava a snažila se mi zakousnout do krku. ---- Po chvíli boje se mi jí podařilo urvat a hodit na zem. V letu se změnila na vejce, ze kterého se po dopadu na zem začalo něco líhnout. Ani jsem nečekal, jestli to bude krokodýl nebo kuřátko, a rovnou jsem to rozšlápl. Zdálo se mi, že tentokrát to bude spíš kuřátko, ale nedalo se nic dělat. ---- Stejně jsem neměl moc času o tom přemýšlet, protože na mě zaútočil psací stůl. Uhýbal jsem kopancům jeho kovových nohou, které mi neomylně mířily na rozkrok, vytrhával jsem mu šuplíky a přitom se snažil soustředit myšlenky, abych konstituoval ten ovladač. Hlavně aby se mi nepovedl huspeninový ... Tak, konečně se mi podařilo ho udělat. Rychle jsem zmáčknul stopku a všechno se najednou dalo dopořádku. Jenom to kuřátko, a teď už bylo jasné, že to je kuřátko, protože v té loužičce krve bylo vidět trochu žlutého chmýří." --- Roman Neruda(5.6.2016)

  • - V jednej scéne môžete jasne vidieť, že sa v kine premieta neexistujúci film Rubber 2. Jeho predchodcu Rubber natočil režisér snímku Quentin Dupieux v roku 2010. (powda)