Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nesmělému filmaři Jasonovi (Alain Chabat) se může splnit sen. Bohatý producent Bob Marshall souhlasí, že zafinancuje jeho hororový film. S jedinou podmínkou: Jason má 48 hodin na to, aby objevil nejlepší výkřik v historii filmu. Jeho hledání se však postupně mění v noční můru... Osobitý režisér Quentin Dupieux naplnil Realitu absurdním humorem, snovými pasážemi i hudbou Philipa Glasse. Do české distribuce film vybrala stovka filmových nadšenců v rámci projektu Scope100. (Aerofilms)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (95)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Výtečný autorský film, který se mi hodně líbil. Zpočátku mě sice moc nebavil, ale odměnou za mou trpělivost bylo divácké ohromení, které se dostavilo cca. po hodině. Vše, co následovalo poté, jsem shledal skoro jako geniální, a nesmírně jsem si to užíval. Současně je to film, který je neobyčejně hravý a vtipný - nasmál jsem se dost a dost a chovám velký respekt ke Quentinu Dupieuxovi, že dokázal něco takového napsat, zrežírovat a ještě sám stát za kamerou. Dějová linka s chlapíkem, který by rád natočil svůj první film, ale naráží na nepochopení manželky, mi připomněla Kieślowského Amatéra, a mícháním různých rovin reality a snu mi to pro změnu připomnělo zde již zmíněné filmy Přízrak svobody či Počátek; referenčních filmů by se ale dalo najít mnohem víc (např. Myslící moře). Za sebe bych k filmu směřoval snad jen dvě výtky: ústřední znepokojivá melodie, která se line celým filmem, může začít být časem trochu otravná, a za druhé pořád nemůžu zapomenout na jistou znuděnost, kterou ve mně bizarní děj zpočátku vyvolal - dovedu si představit, že hodně lidí by ten film stihl ze začátku odradit, což je podle mě škoda. Jinak za sebe mohu všem fandům chytrých a invenčních filmů, které si nápaditě pohrávají s metafikčními postupy, tento snímek jen doporučit - lepší mindfuck z poslední doby aby pohledal. UPDATE 03. 06. 2016 - Při druhém zhlédnutí se mi ten film líbil stejně jako prve, dokonce možná ještě o trochu víc. Ba možná mě teď i víc bavil ten "normální" začátek, který mě minule naopak nudil, a který nedává vůbec tušit, jaká pakárna se z toho nakonec vyvrbí - přiznám se, že ani na druhé zhlédnutí jsem nedokázal rozklíčovat, která rovina ve filmu je ta "reálná", a chovám nově pochybnosti, zda je to vůbec možné. Třeba je ten film fakt jen taková hříčka, nad kterou ani nemá smysl nějak víc hloubat, a stačí si prostě jen užít její bizarní logiku a naprosto nečekané vyústění (mimochodem souhlasím s názorem, který se zde objevil v jednom komentáři, že poslední dvě scény bych z filmu zcela vystřihnul - mně osobně by se mnohem víc líbilo, kdyby film končil bez nich). Toto je film, u něhož snad ani nejde spoilerovat - děj lze jen těžko převyprávět, to se prostě musít vidět. Byť si nově myslím, že to rozhodně není film pro každého a spoustu lidí to asi prostě jen otráví svou "nepochopitelností" - pokud ale člověk dokáže takový film docenit, je to pak náramná filmová jízda. Za mě i podruhé velké nadšení a divácká radost. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Co jsem vlastně čekal jiného? Realita je cokoliv, hlavně asi totálně mimo realitu. Tak hodinu jsem si myslel, že vím, o čem film je a pak z filmu Mr. Oizo začal dělat jedno velké dejá vu. Ztratil se totiž v realitě, snech a fikci, což jsem nebyl schopnej pobírat. A vlastně jsem to ani nechtěl pobírat. Prostě jsem jenom nechápavě čuměl a naprosto hypnoticky poslouchal jedinej hudební motiv, kterej způsobil to, že ho z dnešních nočních můr určitě nevypudím. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Vo výnimočných prípadoch sa stáva, že posledné slová filmu vystihujú jeho dej, zmysel aj cieľ. Bez toho, aby sa akýmkoľvek spôsobom vyzradila pointa, či príbeh. Tu sú: "Je to naozajstný exém. Ale zvnútra. Zvnútra Vašej hlavy.". Plus skladba Philipa Glassa Hudba s meniacimi sa časťami (Music with Changing Parts, 1970). Čo viac je potrebné k opisu reality? ()

Brylin 

všechny recenze uživatele

Quentin Dupieux uvádí diváka ve zmatek či úžas rafinovaným prolínáním dějových, časových i prostorových rovin a vytváři velmi originální filmové dílo. Typický festivalový film, který by u běžného publika zřejmě vyvolal nezájem, ne-li odpor. Hodnotí se mi ovšem velmi těžce - technicky i herecky dobrý film, rád jsem po dlouhé době viděl Alaina Chabata, ale jinak je snímek pouhou hříčkou, kuriozitou bez vyššího smyslu či myšlenkové hloubky. Na pomezí dvou a tří hvězd. ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Francúzsky "mindfuck" skladajúci sa z mnoho samostatných príbehov, ktoré sú na sebe závislo nezávislé, pričom divák sa pri akejkoľvek snahe byť pozorný či trpezlivý, nevyhne momentu kedy mu dôjde, že sa úplne kompletne stratil. Rozlúštenie hádanky čo je "realita" a čo sen bude náročnejšie ako si myslíte, lebo celému snímku vládne absurdnosť sama o sebe, v kombinácii s nijak zmysel dávajúcimi dialógmi pričom z hruba v polovici sa ocitnete v takej časovej dejavu slučke s osobnostným "gulášom", až vám z toho praskne hlava. Zaradiť tento film do kategórie komédia mi však príde napriek veškerej snahe pôsobiť čudesne-vtipne trochu scestné. Napriek tomu, že som očakával úplne niečo iné, mnohým ľuďom to sadlo, preto musím na obhajobu tohto snímku uviesť, že je to moja chyba. Dupieux sa vyznačuje špecifickou tvorbou o čom svedčia aj iné jeho filmy (vraždiaca pneumatika???), takže moje hodnotenie treba brať s rovnako veľkou rezervou, ako tento film. Nebavilo, nudilo, bohužiaľ ani veľmi nepobavilo, no originalita sa tomuto haluško filmu (ktorých je naozaj málo) skrátka uprieť nedá. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (1)

  • V jednej scéne môžete jasne vidieť, že sa v kine premieta neexistujúci film Rubber 2. Jeho predchodcu Rubber natočil režisér snímku Quentin Dupieux v roku 2010. (powda)

Reklama

Reklama