Režie:
Claude ZidiKamera:
Paul BonisHudba:
Les CharlotsHrají:
Jean-Guy Fechner, Gérard Filippelli, Luis Rego, Gérard Rinaldi, Jean Sarrus, Marion Game, Jacques Seiler, Gérard Blanc, Jacques Dufilho, Michel Charrel (více)Obsahy(1)
Pop-music a vojna? To přece nejde dohromady! Pět kamarádů se rozhodne založit skupinu pop-music. Aby mohli nerušeně holdovat hudbě, odjedou na venkov a utáboří se na pozemku strýce jednoho z nich. Nic je nedokáže vyvést z rovnováhy. Nemají peníze na nástroje? Tak si je vydělají! Ovšem jejich pokusy obstát v seriózním zaměstnání, jakým je kupříkladu pošťák, popelář nebo kuchař, vždy skončí katastrofou. Majitelka obchodu s hudebními nástroji a manažerka v jedné osobě s nimi uzavře smlouvu a zajistí jim účast v soutěži. Jejich vystoupení se však mění v nevázaný happening, který končí zdemolováním aparatury. Ale to by nebylo ještě tak zlé. Do jejich tábora přichází vojáci, aby jim osobně předali povolávací rozkazy. (Česká televize)
(více)Recenze (160)
Až na debilní a docela dlouhou hudební soutěž, jsou bažanti úžasní. V tomto prvním dílu se jich ještě sešla celá pětice. Scénky z vojenského prostředí zkrátka nemají chybu a tento způsob humoru se mi velmi zamlouvá. Scénky jsou dotahovány do nejvyššího stupně absurdity. S přimhouřením obou očí dávám 4*. ()
Zdařilá taškařice s partou správných "tupounů", která patří rozhodně k tomu lepšímu z obrovské plejády francouzských komedií. Ve filmu je spousta míst, kde jsem se od srdce zasmál, ale chyběl mi nějaký ucelenější příběh, takhle je film postaven jen na bláznivých eskapádách Le Charlots, ovšem i tak je to velká zábava... ()
Bláznivá francouzská komedie se členy bývalé hudební skupiny Les Charlots je bohužel tak bláznivá, až to vtipné není. Tuto bláznivou partu mániček si pamatuji z mého mládí, kde jsem jejich filmy měl celkem rád, nicméně při opětovném shlédnutí musím uznat, že pár vtipných momentů nedokáže přebít trapnost, která z celého filmu vyzařuje. Film vypráví příběh skupiny mladíků, kteří se ze dne na den rozhodnou, že zkusí své štěstí a stanou se hudební skupinou. Při své cestě za slávou zjistí, že všechno není tak snadné jako si představovali. Do cesty za jejich snem se jim postaví hned několik překážek, kde poznají nedostatek peněz a nemine je ani povinná vojenská služba. Právě od tohoto momentu začíná být film zajímavý a pohled na vlasaté individua v uniformách dokáže vytvořit částečný úsměv na rtech, kord když si je do parády vezme přísný a neústupný velitel. Bohužel i přes některé povedené scény z vojenského prostředí má film velmi proměnlivé tempo, kde jsem se chvílemi smál a poté nudil. Herecké výkony hlavních představitelů nejsou špatné, ale nejvíce mě rozesmál výkon přísného vojenského velitele. Celkově hodnotím film jako velmi rozporuplnou komedii, která není ničím výjimečná, ale rozhodně neurazí. Moje hodnocení 40% ()
První film Claude Zidiho a první oficiální film s hudební skupinou Les Charlots, které my Češi říkáme Bažanti. U tohoto filmu je ještě vidět, že jejich účinkování ve filmech vzešlo z hudební činnosti. Celá první polovina je o tom, že chtějí prorazit se svojí kapelou a to se mi dost líbilo. Má to skvělou bigbítovkskou a mladickou atmosféru. Dokonce zazní i několik velmi chytlavých písniček (ta ústřední je skvělá). Pro Bažanty typické gagy, jsou sice opět přehnané ale svižné a zábavné. A ta bezstarostnost z filmu přímo čiší a je tak chytlává, že mi skvěle sedla do probíhajícího jara a zároveń trochu zpříjemnila tuhle koronavirovou dobu. Já nevím, první půlce bych dal snad i pět, to bylo super. Druhá polovina na vojně je stále ucházející ale už o fous slabší a nemá tak dobrou atmosféru. Spíše mi připomněla mou dávnou znuděnost z Bažantu jdou do boje, co se na vojně odehrává celé. Jinak jsou mi Bažanti za mlada svým způsobem dost sympatičtí, sdílím s nimi manunální (i všelijakou) jinou zručnost a velmi se mi líbí jejich tehdější mladické žiti. ()
Stále celkom dobré, dá sa na tom zasmiať ale nie je to ten film ako Veľký Bazár (1973), ktorý bol lepší, ale nasmejete sa celkom aj tu. Chýba tomu však iskra. Opäť pár slušných gagov a vtipných scén, niektoré menej vtipnejšie, niektoré viac. Posledná štvrtina síce akoby strácala tempo a po ohňostroji situačného humoru v predchádzajúcej časti je trochu rozvláčny. Ale aj tak ide o film pri ktorom sa divák s chuťou zasmeje. Bohužiaľ ani tu mi veľmi nesadol koniec. Tento snímok je ako stvorený v prípade že neviete čo s načatým dňom. Inak hľadajte inde. ()
Galerie (11)
Photo © Les Productions Belles Rives
Zajímavosti (5)
- Bažanti se stali tuzemskou senzací, v kinech překonali veškerou konkurenci a stali se nejvýdělečnějším filmem roku 1971. (HellFire)
- „Les Charlots“ znamená v přesném překladu „Karlíčci“. Charlot byla ve Francii i přezdívka mistra grotesky Charlese Chaplina, a tak se vzhledem k jejich stylu humoru nabízí asociace, avšak o prvnotní úmysl se nejednalo. (Puyi)
- Na záhradnej slávnosti zásnub plukovníkovej dcéry skupina Turisti (Les Charlos) hrá skladbu, ktorú je možné počuť aj vo filme Blázni zo štadióna (1972) pri slávnostnom odhaľovaní sochy pod prefektom. (Van_der_Ovec)
Reklama