Blázniví bažanti

Klasika mého dětství. Lapálie skupiny Les Charlots na kazetě se mi pravidelně točily v TV. Bohužel se mi následující díly líbily o fous více. A to především Blázni ze stadionu. I tak se jedná o charakteristického zástupce ztřeštěných francouzských komedií, které si určitě i dnes najdou své fanoušky. (25.03.2020)

Měl jsem čest zažít blázinec okolo každého filmu, kde se objevili v československých kinech Les Charlots. Vyprodaná kina, kdy se sedělo dokonce na schodech a zábava k popukání. Video ještě nebylo a tak se chodio třeba po odpoledním představení ještě na večerní představení. Dneska mi už zase tak senzační "Bažanti" nepřipadají. ale nelze upřít fakt, že se jedná stále o naprůměrnou a hlavně zábavnou komedii. (02.11.2008)

Stále celkom dobré, dá sa na tom zasmiať ale nie je to ten film ako Veľký Bazár (1973), ktorý bol lepší, ale nasmejete sa celkom aj tu. Chýba tomu však iskra. Opäť pár slušných gagov a vtipných scén, niektoré menej vtipnejšie, niektoré viac. Posledná štvrtina síce akoby strácala tempo a po ohňostroji situačného humoru v predchádzajúcej časti je trochu rozvláčny. Ale aj tak ide o film pri ktorom sa divák s chuťou zasmeje. Bohužiaľ ani tu mi veľmi nesadol koniec. Tento snímok je ako stvorený v prípade že neviete čo s načatým dňom. Inak hľadajte inde. (05.12.2020)

"Od teď salutujte už jen levou!" "MERDE". Děj jako vždy nulový, ale gagy spousta gagů od vyloženě trapných k vyloženě vtipným. Navíc se mi líbily i ostatní skupiny na soutěži. Navíc Bažanti se později neprojevovali až tak hipísácky jako tady. V tomto filmu je členem Les Charlots ještě Luis Rego, který se později udělal pro sebe (hrál v několika Richardových filmech). Dabing stejný jako u prvního dílu mušketýrů, čili klasicky (rozuměj Rinaldi - Petr Štěpánek, Fechner - Petr Oliva, Sarrus - Jiří Štěpnička) a jen Gérarda Filipelliho mluví místo Pavla Trávníčka Viktor Preiss. (14.12.2006)

Bažanti! Kdo by je neznal? Tahle banda si pod vedením také začínajícího režiséra Clauda Zidiho natočila v roce 1971 svůj první celovečerní film. (Le grande java z roku 1970 sám moc nepočítám.) Ten měl obrovský úspěch nejen ve Francii a odstartoval jejich mnohaletou éru, kdy následoval film za filmem. Popravdě mě první Bažanti až tolik nebavili. Jasně, v mládí jsem nekriticky hltal a díval se na ně vždycky, když byli v televizi. Nicméně svého vrcholu pro mě dosáhli až v Bláznech ze stadiónu a ve Velkém bazaru. Zde je to klasický slepenec scének a gagů, které jsou místy skvělé, místy dobré a občas i trapné. Přesto jim patří poctivé tři hvězdy, protože bez prvních komerčně úspěšných Bažantů by nebyly ty další (a lepší) filmy. (27.07.2023)