Bažanti jdou do boje

Bažanti jdou do boje jsou další z řady filmů od francouzské komediální skupiny Les Charlots (u nás známí pod přezdívkou Bažanti, dle svého prvního úspěšného filmu). Pro mě byl tento film (a jejich první Čtyři sluhové) důstojným rozloučením s touto komediální skupinou. Jak jsem psal už v jiných komentářích k jejich filmům, svého vrcholu pro mě dosáhli ve filmech Blázni ze stadiónu a Velký bazar. Jejich druhý „film z armády“ se sice vcelku povedl, ale na ty další si už raději dám zajít chuť. S velkým počtem jejich filmů se zákonitě musí snižovat kvalita a počet povedených gagů. Když se skupinou Les Charlots budu chtít pobavit, zvolím něco, o čem vím, že mě dokáže pobavit. Nechci si raději dále kazit chuť jejich už lehce obehraným, stále opakovaným a naředěným humorem. Teď je to ještě za tři slabší hvězdy, ale stejně jako Claude Zidi je už opustím. (27.07.2023)

Staré dobré a nesmrtelné francouzské komedie. Les Charlots byli geniální. Viděno stokrát a znovu, pořád je to geniální. Staré dobré časy a velká nostalgie. V sokolovně za sedm korun minimálně jednou týdně, dokud to hráli. Spolu s Velkým bazarem a Blázny ze stadionu skvělá zábava, která se ani za tisíc let neomrzí. (06.07.2022)

Francouzi uměli točit komedie z vojenského prostředí. A tahle kromě toho že je inteligentní, tak je zároveň velice crazy. Po prvním poznávacím filmu s Les Charlots, se tento už celý odehrává na vojně. Po scéně, kdy si ze svých vlasů udělali paruky, střílení na terč, věšení prádla na vlajku či prohlídku s doktorkou narvanou v rajcovním oblečku přichází vrchol celého filmu na oslavě, kdy do bazénu napustí topný olej. Jen samotný závěr mi přišel na statku slabý. [5709. hodnocení, 126. komentář, 77%] (02.04.2019)

Claude Zidi si na Bažantech postavil kariéru, protože těmito filmy začal. Já míním, že má za sebou úspěšnější komedie, ale chápu, že své fanoušky mají. Mě bohatě stačí jeden nemotora v podobě Pierra Richarda. Čtyři mladí kluci jsou místy zábavní, ale místy taky ne a jejich vtipy jsou leckdy hodně předvídatelné. Tento film má navíc působit jako parodie na armádu aneb co všechno zábavného se v armádě také může přihodit. Jenže...pro Jeana-Paula Farrého jde o jediný jeho scénář, u Jeana Bouchauda zase první. Na první pohled navíc chlapci působí, že jsou každý jiný, ale při detailním zaměření je jasné, že jsou si hodně podobní a snad jen jeden opravdu vyčnívá. Filmy Les Charlots mě nikdy moc nebavili... (29.12.2022)

Už v dětství jsem na tomto filmu „ulítával“ a mám jej ze všech dílů společně s Velkým bazarem nejraději. Les Charlots a jejich filmy – to je jak jízda na horské dráze. Solidní kousky střídají ty slabší a jsem rád, že v roce 1974 se alespoň jeden trefil přesně do mé noty (oba díly Mušketýrů mě moc nebavili). Tady jsem samozřejmě uvítal návrat do kasáren a jak se říká, změna je život. Pánové se ostříhali a po počátečních trampotách ve vězení se přesouváme na statek. Kromě opravdu pěkných děvčat tu na nás čeká i celá řada humorných scén a momentek a já se bavil opravdu královsky. Asi nikdy nezapomenu na scénu s útokem na statek a výkaly býka. Takže v tomto případě půjdu s hodnocením samozřejmě hodně nahoru. Já byl spokojený. 80% (02.03.2018)