Tygr a drak: Meč osudu

Melodrama na drátech, druhá část. Fanouškům prvního dílu se zdá méně úchvatným a docela béčkovým. Michelle Yeoh totiž kapku zestárla a její rozněžňování již na roztoužené snílky s citlivou dušičkou motýla Emanuela nemá takový vliv a Donnie Yen je bohužel víc hetero. To se pak dá pochopit. Ve skutečnosti je to téměř to samé poletování, romantizování a lehké filozofování jako minule a ke všemu tomu fantasy kung-fu Woo-ping Yuen přihodil i mozkomora z Harryho Pottera. Ani lepší, ani horší. (10.11.2017)

Z recenzí i komentářů je patrná silná glorifikace prvního dílu a dojem, že Meč osudu na jeho pověsti pouze parazituje. Takové srovnání stojí na poněkud chybném předpokladu, není totiž nutné, aby všechny díly (jakékoliv) série fungovaly stejným způsobem. Pro dvojku je srovnání se „skvostným originálem“ nejen zbytečně konzervativní, ale i likvidační. Takto nevyrovnaný souboj totiž nemůže vyhrát. Stačí vedle sebe postavit jména Ang Lee (režisér prvního filmu) a Woo-ping Yuen (choreograf prvního, režisér druhého). Oba jsou zástupci naprosto odlišných tradic. Na straně jedné (první díl) jsou bojové scény v pozadí a (primárně) pomáhají formovat tematickou rovinu filmu. Lee se také snaží rozkládat způsob, jakým je wuxia akce tradičně vytvářena (jejich extrémním zpomalením, zaměřením se na ženské hrdinky). Na straně druhé pak máme tvůrce, pro kterého jsou bojové sekvence centrálním bodem filmového systému. Od svého debutu se je snaží posouvat dál, jak choreograficky, tak režijně. Nepřistupuje k žánru zvenku, rozkladem tradic (jako Lee), ale posouvá ho kupředu zevnitř, skrze jejich aktualizaci a naplňování (k nejvýraznější reflexi žánrových schémat se dostal ve Zrození legendy). Takže ono negativní přijetí je spíše spojeno s přechodem od „vysokého“ k „nízkému“, konkrétněji tedy od uměleckého filmu -> k filmu žánrovému. // Samotný Sword of Destiny je pak skvělý film, ve kterém nejsou charaktery definovány psychologií, ale bojovou specializací. Yuen dovedně variuje akční scény (jiná prostředí, počty nepřítel, specializace), precizně jimi rytmizuje vyprávění a vede diváckou pozornost tam, kam potřebuje. Vynikající žánrovka. (30.05.2017)

Standardní čínštinu nahradila angličtina a tady Netflix ztrácí s pokračováním první body. Příběh je velmi přímočarý a vykrádá první film. Tentokrát chce pro sebe meč Zelený osud (Green Destiny) získat Hades Dai. Michelle Yeoh (Yu Shu Lien), Donnie Yen (Silent Wolf / Meng Si Zhao), Natasha Liu Bordizzo (Snow Vase) a Harry Shum Jr. (Wei Fang) jako páry nefungují, protože chybí citové vzplanutí. To nejlepší z úst Yu Shu Lien: "All this for a sword. Code, duty, honor. Excuses for bloodshed, all of them. That is why I left it behind." ("Tohle všechno pro meč. Kód, povinnost, čest. Všechno to jsou výmluvy pro krveprolití. Proto jsem nechala tenhle život za sebou.") a "I believe there are things worth fighting for." ("Věřím, že existují věci, pro které má smysl bojovat."). Woon Young Park (Thunder Fist), Chris Pang (Flying Blade), Darryl Quon (Turtle Ma) a JuJu Chan (Silver Dart Shi) se představí jako bojovníci, kteří mají smysl pro čest a spravedlnost. Jason Scott Lee (Hades Dai), Roger Yuan (Iron Crow), Veronica Ngo Thanh Van (Mantis) a Eugenia Yuan (Blind Enchantress) jako záporné postavy dostanou velice málo prostoru a při tom by bylo o čem vyprávět. Eugenia Yuan je dcerou Pei-pei Cheng, která hrála Nefritovou lišku (Jade Fox) v Crouching Tiger, Hidden Dragon (2000) a vyhrála cenu Hong Kong Film Award v kategorii Nejlepší herečka ve vedlejší roli. Délka snímku není uvedena přesně, protože je ve skutečnosti 100 minut. HODNOCENÍ 60% (Netflix) (28.02.2016)

Čím rychleji člověk při sledování "zapomene" na Tygra a draka, tím lépe si tuhle žánrovku užije. Za Michelle Yeohovou v akční roli samozřejmě hvězdička navrch, co se týká CGI, už jsem viděl podobné filmy zmršené digitálně daleko hůř. Scéna, v níž D. Yen dává v hostinci dohromady svůj tým, neměla chybu. (10.03.2016)

S tímhle se prostě nedá prosadit na americkém trhu, ani v Asii. Sice je fajn, že akční choreografie jede na plný plyn OST fakt kvalitní, kameraman je zjevně fanouškem mistrů jako Peter Pau (protože má jejich postupy v krvi), nicméně film se topí na zkratkovitém minimalistickém scénáři i na poměry třídy B. Takový potenciál to mělo, režisér, choreograf, hlavní hvězdy, bylo to pohřbeno laciným vzhledem, efekty. I přesto všechno mohl film zachránit lepší skript, propracovanější dialogy. Navíc přece jen je trochu nepřirozené použití angličtiny, byť to mluví původní herci, to se do tohoto druhu filmu nehodí. Výsledek, těžké béčko pro fanoušky Donnieho, Michelle. Doufejme, že tento model tvorby filmů se neujme, hlavní herci natočí něco lepšího (stejně tak režisér), bylo by fajn, aby Natasha Liu Bordizzo zakotvila v ranku akčních hrdinek, těch není nikdy dost. (06.03.2016)