Režie:
Robert SiodmakKamera:
Siegfried HoldHudba:
Erwin HalletzHrají:
Lex Barker, Gérard Barray, Michèle Girardon, Hans Nielsen, Rik Battaglia, Gustavo Rojo, Ralf Wolter, Alessandra Panaro, Petar Buntic, Jeff Corey (více)Obsahy(1)
Doktor Sternau je po předchozí konfrontaci s proradným bývalým kapitánem Verdojou v bezvědomí, takže ani neví, že se díky svým zachráncům ocitl na chvíli v blízkosti bájného aztéckého pokladu. Verdoja mezitím uzavřel pakt s Čičimoky a spolčil se s mazanou Josefou, s níž ho spojuje nenávist ke Sternauovi a touha po zlatě. Proradný Alfonso přemluvil ke sňatku indiánskou princeznu Karaju a má nyní poklad na dosah. Doktor Sternau se mezitím za pomoci přátel navrátil na Arballezovu haciendu, kde se zotavuje. O jeho záchraně se dozví Veroja a plánuje na haciendu útok... Pyramida boha slunce představuje druhou část vyprávění, které započalo ve snímku Poklad Aztéků. Dvoudílný projekt iniciovaný producentem Arturem Braunerem vychází z cyklu Mayových kolportážních románů Waldröschen (naposledy vyšel česky pod názvem "Tajemství starého rodu"). Nicméně podobně jako v jiných mayovkách se film předlohy drží velmi volně, spíše na jejím základě skládá nové vyprávění s totožnými motivy. Na druhou stranu v tomto případě tvůrce omlouvá fakt, že předloha čítá přes dva tisíce stran a naopak v porovnání s jinými mayovkami zůstávají Poklad Aztéků a Pyramida boha slunce své předloze v mnohém věrné. Oba filmy vznikaly najednou během jednoho natáčení, jež probíhalo v tradiční destinaci štábů točících mayovky, v Jugoslávii. S ohledem na tento fakt zůstává štáb i herecké obsazení totožné jako v případě Pokladu Aztéků. Diváci tedy opět uvidí Lexe Barkera coby udatného doktora Sternaua a Ralfa Woltera jako naivního obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera. O život jim opakovaně usiluje trojice zloduchů ztvárněných Rikem Battagliou, Gérardem Barraym a Michele Girardonovou. (Česká televize)
(více)Recenze (77)
Dokončenie Pokladu Aztékov a vďakabohu posledný film s Dr. Sternauom. Rovnako biedne, ako prvý diel. Barker tu má zúfalo málo akcie a stále je vlastne svojím spôsobom len vedľajšou postavou, obecne je akcie veľmi málo a to, čo tu je, je zvládnuto béčkarsky. K tomu treťotriedna výprava a divný scenár. Nedá mi nespomenúť scénu, v ktorej ústredného záporáka na obe oči oslepí črepina, ktorú mal v JEDNOM oku, na čo sa následne koná operačný zákrok v poľných podmienkach, za ktorým stojí renomovaný chirurg a uznávaný európsky lekár, ktorý problém vyrieši tak, že črepinu z oka vyberie DÝKOU a následne žiada o vretú vodu na vypláchnutie rany (!!!). ()
Pokračování příběhu předchozího snímku ´Poklad Aztéků´ se nijak svoji atmosférou a dobrodružstvím neliší. A není divu. Oba snímky byli natočeny současně a asi málokdo ví, že kromě Německa, Rakouska, Švýcarska a bývalého Československa byli všude promítány současně jako celek. Okaté studiové kulisy byly použity převážně kvůli vytrvalým dešťům během natáčecího plánu a to proto, že si filmaři nemohli dovolit výrazné zpoždění. Natočeno to bylo podle románu ´Lesní Růženka´, která v originále čítá více než 2600 stran. Tak na tohle to potřebovalo skutečně ohromnou dávku odvahy, neboť tak rozsáhlé dějství nelze vtěsnat ani do tříhodinové stopáže. Příběh se totiž odehrává v rozsahu padesáti let. Takže došlo k razantním škrtům. No a tak to dopadlo jak to dopadlo. Vyloženě peckou jako vinnetouovky to být nikdy nemohlo, ale jako obyčejný nenáročný odpočinkový dobrodružný snímek funguje dobře. ()
tenhle dvojfilm mám ze všech filmových mayovek nejradši, protože hrabě alfonso, kapitán verdoja, josefa a černý jelen vs. doktor sternau, hasenpfeffer, poručík potoka a frank, to je panečku fight zla s dobrem jak se patří. nostalgie pochopitelně funguje taky + rosita a karja jako dvě ozdoby.. velká oblíbenost. ()
Všechno, co se mi líbilo na minulým díle je pryč. Nebo me spis začalo víc věcí vadit? Tentokrat je tu moc papundeklovych kulis, indiáni i přestřelky působí směšně, atmosféra divokého Mexika je pryč, zato nastupuje atmosféra pohádková, která me nebaví. Postavy naprosto černobílé. Skoda. Poklad Aztéků vypsal zajímavě, ale v tomhle filmu se jen narychlo zakončují dějové linky, bez jakéhokoli překvapeni.. ()
Předností filmu je slušná řádka záporáků, taky zabitými tentokrát Kája nešetřil (včetně indošů odpravených vlastnoručně Lexem). Trochu nepovedení jsou ti Indiáni, nějací čičmundové či jak, kam se hrabou na Apače. A hlavně z aztécké princezny nemuseli dělat zas až takovou naivní husičku. Dekorace a efekty jsou pohříchu aušusové, to je však pro mě spíš plus, dodává to filmu tu správnou atmosféru mayovek, jak je máme rádi. A co víc si přát, než ušlechtilého německého hrdinu bojujícího proti proradným Francouzům. ()
Galerie (5)
Photo © Omnia Deutsche Film Export
Zajímavosti (6)
- Spolu s Pokladem Aztéků jde o nejdéle natáčenou Mayovku (celkem 152 dní). (hippyman)
- Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965 (souběžně s Pokladem Aztéků). (hippyman)
- Natáčelo se, stejně jako tomu bylo u prvního dílu, v Jugoslávii (Zupci u Trebinje, Popovo Polje u Trebinje, Stubica u Titogradu, Tuzi u Titogradu, řeka Cijevna u Titogradu), Španělsku (okolí Barcelony, Montserrat) a Německu (zámek Charlottenburg v Berlíně). (hippyman)
Reklama