Noční jízda

Co tu tak pročítám komentáře, tak se vydám osamocen proti proudu. Alespoň nebudete nuceni číst stokrát omílané sousloví minimalistická one-man show. Když se celá stopáž filmu odehrává v autě s jedním hercem, je nemístné vytýkat většinu jindy hodnotitelných aspektů a divákovo přijetí tak bude čistě subjektivní. Mám rád zvláštní filmy, ať už svou originalitu čerpají jakýmkoli způsobem. Jako bonus je Hardy jedním z mých nejoblíbenějších herců a předem bych tedy tipoval, že film pouze o něm se mi nemůže nelíbit. Opak by byl pravdou. Již dlouho, dlouho jsem nebyl po naskočení titulek tak otrávený a zpruzený. Snad v životě jsem se u filmu tak nenudil. Hodina a půl telefonátů znamenajících fatální rozpad úspěšného života by měla váhu možná tak v seriálu, kde by divák měl příležitost vžít se do děje a těžké rány osudu alespoň trochu prožívat. Ovšem od začátku do konce poslouchat hovory, kdy první polovina znamená utěšování dvou hysterických (byť odůvodněně) žen a druhá návod na betonování - promiňte, ale upřímně naprosto nechápu, jak někoho mohou sebrat. Po úmorném skončení jsem tak jen nevěřícně projížděl hodnocení a nevěřil vlastním očím. Nebýt za volantem Tom, tak bych "vynikajícímu Knightovu scénáři" nedal ani patnáct minut svého času. Oceňuji tak jen hudbu, Hardyho trpělivost a odvážný experimentální nápad, který však v mém případě šel naprosto mimo. Raději tedy nebudu hodnotit, neboť i když je Locke kvalitativně jinde, co se týče dojmu, zařadil bych ho mezi filmy, které se na čsfd pyšní černou barvou. Je možné, že to bylo jen špatným rozpoložením, ale do opakovačky se nedonutím, ani kdybych chtěl. Nejlepší soundtrack z filmu: Baby. ? % (09.08.2014)

75% nadšených procent, takže jsem v drtivé menšině a byť nemůžu uvěřit, tak ruchy jsou evidentně na mé straně a je to skutečně úžasný film. Jedinej chlápek v jedinym autě zajišťuje už noc před mistrovstvím Evropy v lití betonu typ, dopravu, lopaty a má s sebou kurva drát jediný existující projekt akce, z kterého naviguje founem za jízdy, prokládá to osudovým přiznáním hysterické manželce, do toho odrodí ještě citlivější milenku, futruje medikamenty, neb na něj něco leze, a stíhá se i politovat do zpětného zrcátka. Pomoooc, je tu nějaký stavební dozor nebo porodník? Příště si dáme film o rohlíku, kterej na stole osaměle korá? Že Tom Hardy hraje civilně, až to snad ani hraní není ... bez kouska emocí, je to poslední. Zlatej Birdman !! (06.03.2015)

Uznávaný scenárista a režisér Steven Knight dokazuje, že k natočeniu silného snímku nestačí štrnásť dní, skvelý herec (v tomto prípade Tom Hardy), nedomyslený scenár a malý priestor kabíny auta. Svetlá pozdĺž diaľnice síce dodávajú filmu až mystickú atmosféru, ktorá sprevádza Lockov prechod medzi dvoma životmi, ale to je tak všetko. Neuveriteľne nudná dráma, ktorá v divákovi len vyvoláva mnoho otázok o vlastných životných postojoch, bola od svojej premiéry mnohokrát zvozená kritikmi. Milujem snímky, ktoré sa odohrávajú len na jedom mieste, ale toto bolo zlé. Ja vám odporučím, ako mala takáto snímka vyzerať. Pozrite si úžasu snímku Wheelman (2017), ktorá sa taktiež odohráva len v aute a je nabitá akciou. (04.11.2019)

Tenhle film má hodně společného s Taken a je to krásná a uklidňující, téměř konejšivá, oblažující a ozdravná (a výborně nasnímaná) podívaná na člověka, který se nenechá vyvést z konceptu a v komplikované situaci, kterou ve slabé chvilce zapříčinil, nezmalomyslní, rozhodnutý provést všechny zúčastněné v klidu zdánlivým konfliktem tak, aby se nic důležitého nepokazilo a zpětně si nikdo nemusel nic vyčítat. *** Je to nutně osamělý one man project, který svou povahou připomíná sebedisciplinovanost v životech velikých státníků (či stavitelů), kdy se jako metr za metrem dobývaný tunel prosazuje ve složité situaci jedna starající se, pečující a nesobecká lidská vůle proti hysteriím a strachům obyčejných lidí, klidná a rozumná, která se dokonale soustředí na to, aby se něco velikého podařilo, aniž by to zhatila něčí malichernost a aniž by se zhroutilo něco jiného. Jelikož vidí, že za určitých podmínek a s vypětím sil je to proveditelné, stává se z toho jediná možná cesta, po níž se vydává... Bez prodlevy krok za krokem zpracovává veškeré parametry, překážky, vyhodnocuje, co se skutečně musí vyřešit akutně (nejde přes mrtvoly, to je důležité, cílem není postavit budovu ani zajistit co nejklidnější podmínky pro porod dítěte ani zachránit před rozpadem vlastní rodinu, ale zařídit, aby se povedlo všechno společně, aby jedna záležitost svým průběhem neohrozila ty ostatní), nenechá se strhnout afektem a jedná tak, jak je v danou chvíli jedině potřeba, aniž by podléhal chvilkovým slabostem a citovému vydírání svých blízkých. Hořkosladce mi to připomíná jediný možný způsob mého vztahování se ke světu a vlastnímu životu. *** Nad filmem mi chvíli visela i pátá hvězda, mj. za ten hravý tah s taxíkem, marginálii, která odhaluje o chytrosti a propracovanosti snímku a kvalitách hlavní postavy víc než celá základní osnova. (Přiznám se ti rovnou. Pil jsem moc na to, abych sednul za volant. -- Tak... tak tam za nima poběžíš! --- [Cože? To už je přehnaný, ne? Přece by mu řekl, aby si vzal taxíka?] Cože? Poběžím? Ty jsi magor. Ani mě nenapadne... --- JO, poběžíš, poběžíš! Musíš. Ale jsi opilej, tak poběžíš úplně jako děcko, jako vítr... ... --- --- Tak jsem tady, juch, já fakticky běžel, hehe, a představ si, že mě cestou málem přejel nějakej podělanej taxík! -- Zníš, jako že jsi vystřízlivěl :) [Jo, ahááá! Čili nápad s taxíkem zavrhl hned v první vteřině, a takhle vyřešil několik problémů najednou: chlapa, na kterým všecko záleží a který se mu opil, jednak vytrestal, jednak nadchl a odměnil, a přitom zařídil, aby se mu zase vyčistila hlava... v tý jediný odmlce v telefonním hovoru, než s tímhle bravurním komplexním řešením situace přišel, mu došlo všechno - i to, že musí znít bláznivě a nadšeně a idealisticky a magorsky, aby toho chlapa ani nenapadlo, že by si prostě mohl vzít taxíka, a zároveň mu tu těžkou šichtu na cestě k zázraku ozvláštní a ozázrační atd. etc.] *** Nepříjemně strojeně, divadelně, vynuceně a mechanicky ale působily ty vypjaté pasáže hovorů s mrtvým otcem, ve kterých nám hrdina vysvětluje svoje motivace, přestože to přece nebylo ani potřeba, ani záhodno. A také s tím ustřiženým koncem si to trochu zjednodušili, nejde o to, že nepotřebujeme vědět, jako to na které frontě dopadne, ale o to, že se nám příliš polopaticky zdůrazňuje, že na tom nezáleží. Jinak je to svěže střižené dílo s opojně čistou vizualitou i silou člověka na existenciálním tripu, které originálně rozšiřuje koncept roadmovie. (09.10.2014)

ak sa po skončení filmu dokážete s partnerom/partnerkou do krvi pohádať o otázkach etiky, morálnych princípoch a zásadách, znamená to buď že máte vážny problém vo vzťahu, alebo ste videli fakt kvalitný film; locke je podľa mňa fakt kvalitný film; (poznámka pod čiarou: zistiť, ako veľmi je názov náhodný vzhľadom k filozofii britského renesančného filozofa johna locke-a); výborná kamera, naozaj skvelé herecké výkony (i tie "iba hlasové"); v sekcii "podobné filmy" tu zatiaľ nevidím nič uvedené, tak uvádzam pár príkladov: buried, 127 hours, phone booth, moon (14.08.2014)