poster

Noční jízda

  • anglický

    Locke

  • český

    Locke

    (festivalový název)

Drama

Velká Británie / USA, 2013, 85 min

Režie:

Steven Knight

Scénář:

Steven Knight

Producenti:

Paul Webster, Guy Heeley

Střih:

Justine Wright
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Okara

    Co tu tak pročítám komentáře, tak se vydám osamocen proti proudu. Alespoň nebudete nuceni číst stokrát omílané sousloví minimalistická one-man show. Když se celá stopáž filmu odehrává v autě s jedním hercem, je nemístné vytýkat většinu jindy hodnotitelných aspektů a divákovo přijetí tak bude čistě subjektivní. Mám rád zvláštní filmy, ať už svou originalitu čerpají jakýmkoli způsobem. Jako bonus je Hardy jedním z mých nejoblíbenějších herců a předem bych tedy tipoval, že film pouze o něm se mi nemůže nelíbit. Opak by byl pravdou. Již dlouho, dlouho jsem nebyl po naskočení titulek tak otrávený a zpruzený. Snad v životě jsem se u filmu tak nenudil. Hodina a půl telefonátů znamenajících fatální rozpad úspěšného života by měla váhu možná tak v seriálu, kde by divák měl příležitost vžít se do děje a těžké rány osudu alespoň trochu prožívat. Ovšem od začátku do konce poslouchat hovory, kdy první polovina znamená utěšování dvou hysterických (byť odůvodněně) žen a druhá návod na betonování - promiňte, ale upřímně naprosto nechápu, jak někoho mohou sebrat. Po úmorném skončení jsem tak jen nevěřícně projížděl hodnocení a nevěřil vlastním očím. Nebýt za volantem Tom, tak bych "vynikajícímu Knightovu scénáři" nedal ani patnáct minut svého času. Oceňuji tak jen hudbu, Hardyho trpělivost a odvážný experimentální nápad, který však v mém případě šel naprosto mimo. Raději tedy nebudu hodnotit, neboť i když je Locke kvalitativně jinde, co se týče dojmu, zařadil bych ho mezi filmy, které se na čsfd pyšní černou barvou. Je možné, že to bylo jen špatným rozpoložením, ale do opakovačky se nedonutím, ani kdybych chtěl. Nejlepší soundtrack z filmu: Baby. ? %(9.8.2014)

  • JitkaCardova
    ****

    Tenhle film má hodně společného s Taken a je to krásná a uklidňující, téměř konejšivá, oblažující a ozdravná (a výborně nasnímaná) podívaná na člověka, který se nenechá vyvést z konceptu a v komplikované situaci, kterou ve slabé chvilce zapříčinil, nezmalomyslní, rozhodnutý provést všechny zúčastněné v klidu zdánlivým konfliktem tak, aby se nic důležitého nepokazilo a zpětně si nikdo nemusel nic vyčítat. *** Je to nutně osamělý one man project, který svou povahou připomíná sebedisciplinovanost v životech velikých státníků (či stavitelů), kdy se jako metr za metrem dobývaný tunel prosazuje ve složité situaci jedna starající se, pečující a nesobecká lidská vůle proti hysteriím a strachům obyčejných lidí, klidná a rozumná, která se dokonale soustředí na to, aby se něco velikého podařilo, aniž by to zhatila něčí malichernost a aniž by se zhroutilo něco jiného. Jelikož vidí, že za určitých podmínek a s vypětím sil je to proveditelné, stává se z toho jediná možná cesta, po níž se vydává... Bez prodlevy krok za krokem zpracovává veškeré parametry, překážky, vyhodnocuje, co se skutečně musí vyřešit akutně (nejde přes mrtvoly, to je důležité, cílem není postavit budovu ani zajistit co nejklidnější podmínky pro porod dítěte ani zachránit před rozpadem vlastní rodinu, ale zařídit, aby se povedlo všechno společně, aby jedna záležitost svým průběhem neohrozila ty ostatní), nenechá se strhnout afektem a jedná tak, jak je v danou chvíli jedině potřeba, aniž by podléhal chvilkovým slabostem a citovému vydírání svých blízkých. Hořkosladce mi to připomíná jediný možný způsob mého vztahování se ke světu a vlastnímu životu. *** Nad filmem mi chvíli visela i pátá hvězda, mj. za ten hravý tah s taxíkem, marginálii, která odhaluje o chytrosti a propracovanosti snímku a kvalitách hlavní postavy víc než celá základní osnova. (Přiznám se ti rovnou. Pil jsem moc na to, abych sednul za volant. -- Tak... tak tam za nima poběžíš! --- [Cože? To už je přehnaný, ne? Přece by mu řekl, aby si vzal taxíka?] Cože? Poběžím? Ty jsi magor. Ani mě nenapadne... --- JO, poběžíš, poběžíš! Musíš. Ale jsi opilej, tak poběžíš úplně jako děcko, jako vítr... ... --- --- Tak jsem tady, juch, já fakticky běžel, hehe, a představ si, že mě cestou málem přejel nějakej podělanej taxík! -- Zníš, jako že jsi vystřízlivěl :) [Jo, ahááá! Čili nápad s taxíkem zavrhl hned v první vteřině, a takhle vyřešil několik problémů najednou: chlapa, na kterým všecko záleží a který se mu opil, jednak vytrestal, jednak nadchl a odměnil, a přitom zařídil, aby se mu zase vyčistila hlava... v tý jediný odmlce v telefonním hovoru, než s tímhle bravurním komplexním řešením situace přišel, mu došlo všechno - i to, že musí znít bláznivě a nadšeně a idealisticky a magorsky, aby toho chlapa ani nenapadlo, že by si prostě mohl vzít taxíka, a zároveň mu tu těžkou šichtu na cestě k zázraku ozvláštní a ozázrační atd. etc.] *** Nepříjemně strojeně, divadelně, vynuceně a mechanicky ale působily ty vypjaté pasáže hovorů s mrtvým otcem, ve kterých nám hrdina vysvětluje svoje motivace, přestože to přece nebylo ani potřeba, ani záhodno. A také s tím ustřiženým koncem si to trochu zjednodušili, nejde o to, že nepotřebujeme vědět, jako to na které frontě dopadne, ale o to, že se nám příliš polopaticky zdůrazňuje, že na tom nezáleží. Jinak je to svěže střižené dílo s opojně čistou vizualitou i silou člověka na existenciálním tripu, které originálně rozšiřuje koncept roadmovie.(9.10.2014)

  • Xmilden
    ****

    Schválně kolik herců si umíte představit na Hardyho místě. Ivan Locke jedné noci vezme vůz, telefon, svůj seznam věcí, které musí udělat a vyrazí směr Londýn. Divák má to štěstí že cestu absolvuje s ním a může přemítat zda-li by neudělal některé věci jinak. Tom Hardy o sobě dal zase jednou pořádně vědět. 75%(19.8.2014)

  • kleopatra
    *

    75% nadšených procent, takže jsem v drtivé menšině a byť nemůžu uvěřit, tak ruchy jsou evidentně na mé straně a je to skutečně úžasný film. Jedinej chlápek v jedinym autě zajišťuje už noc před mistrovstvím Evropy v lití betonu typ, dopravu, lopaty a má s sebou kurva drát jediný existující projekt akce, z kterého naviguje founem za jízdy, prokládá to osudovým přiznáním hysterické manželce, do toho odrodí ještě citlivější milenku, futruje medikamenty, neb na něj něco leze, a stíhá se i politovat do zpětného zrcátka. Pomoooc, je tu nějaký stavební dozor nebo porodník? Příště si dáme film o rohlíku, kterej na stole osaměle korá? Že Tom Hardy hraje civilně, až to snad ani hraní není ... bez kouska emocí, je to poslední. Zlatej Birdman !!(6.3.2015)

  • castor
    ***

    Měl domov, ženu, děti, práci, zázemí. A během jedné cesty autem za nenarozeným nemanželským dítětem o vše přišel. Britský tvůrce Steven Knight jako scenárista Východních příslibů, Špíny Londýna (za kterou má i nominaci na Oscara) nebo Crazy Joea (kterým také jako režisér debutoval) ukázal, že má cit pro zaplivané londýnské ulice plné tragických hrdinů. Tady sice nesleze (nesjede) ze silnice vedoucí do Londýna, ale i tak jeho hypnotické drama neselhává. Ve výsledku se tu tak odehrává lehce tuctový příběh o tom, jak je někdy těžké odčinit to, co člověk napáchal, nálepku „film měsíce“ bych mu ovšem rozhodně nedával. Pracovitý a spolehlivý stavbyvedoucí jeden škraloup má a teď se ho snaží v autě a odkázaný pouze na telefon alespoň trochu zmírnit. Tom Hardy je trefou do černého, jeho emoce jsou uvěřitelné, ale všeho s mírou. Takže i s oslavným poklepáváním na rameno. Mně prostě větší opora ve scénáři chyběla. Chvíli se zlobí, na sebe, na otce, na popíjejícího kolegu, chvíli věří, mezi jednou a nikdy je ovšem sakra rozdíl. Ale co dál?(22.9.2014)

  • - Tom Hardy (Ivan Locke) uvedl na filmovém festivalu v Benátkách, že neznal scénář. Důvodem bylo, že Steven Knight (režisér) ho měl hotový teprve asi 5 dní před začátkem natáčení. Problém byl vyřešen tak, že po autě, ve kterém se děj odehrává, byla rozmístěna čtecí zařízení, na kterých Hardy měl svůj text. (HouseFan)

  • - Počas telefonických scén Toma Hardyho (Ivan Locke) boli ostatní volajúci herci v hotelovej izbe. (ambron)

  • - BMW X5, které hlavní postava (Tom Hardy) řídí, mělo nainstalované hlasové upozornění na docházející pohonné hmoty. Tom Hardy byl po každém takovém upozornění během natáčení rozčílený. Nakonec režiser jeho reakce využil, akorát hlášení o docházení pohonných hmot nahradil hlášením o dalším hovoru na lince. (Fugas.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace