Špinavý trik

„Some of this actually happened.“ Nadsazený úvodní titulek dobře upozorňuje na slabiny i silné stránky Russellova žánrově neukotveného filmu. Ne, nebudeme vás obeznamovat s procedurálními podrobnostmi ústředního švindlu. Kdoví, jak to tehdy vlastně bylo. A ano, stejně jako to, co uvidíte, také Hollywood je jednou velkou hrou na pravdu. Takže budeme sami sobě hodně nastavovat zrcadlo a jiné odrazné plochy a od úvodní scény (příprava na výstup) upozorňovat na performativní rozměr podvodnického „řemesla“. Čili ne fakta a takové jejich dávkování, které by vytvářelo napětí a očekávání, ale sebereflexivní hříčka, bezezbytku patřící hercům. Kvůli upozadění průběhu operace ve prospěch vztahů mezi postavami, které popírají a znovunalézají vlastní identitu, není, co by vyprávěcí konstrukci drželo pohromadě a diváka ve střehu. Trhavý rytmus vyprávění můžeme chápat jako snahu přizpůsobit formu množství vypravěčů, jejich různým povahám a cílům (a hereckým projevům, protože téměř každý herec je naladěný na jiný žánr), osobně jej ale vnímán jako důkaz Russellovy režisérské nedisciplinovanosti, jakkoli zapříčiněné právě přílišnou důvěrou v herce. Podobně i manýristické využívání některých stylistických postupů (prudké nájezdy kamery) nebo samoúčelné zapojování dobové hudby svědčí o tom, že Russell řemeslo sice zvládá a ví, jak natočit „cool“ scénu, ale režíruje nekoncepčně. Záměny identit, žánrů, rytmu a vypravěčů jsou zprvu zábavné a film díky nim nepostrádá švih. Nadbytek obrazů a slov, jež v zásadě tvrdí stále totéž (a tvrdí to mnohem přímočařeji než třeba Preston Sturges v nestárnoucí The Lady Eve, ke které by zřejmě měla odkazovat postava Amy Adams) ale vinou beztvaré režie a bezvýznamné zápletky omrzí mnohem dříve než třeba ve Vlkovi z Wall Street, jenž se díky koncentrovanější a koherentnější naraci jeví jako výrazně kratší film. Před úplným odmítnutím a rychlým zapomenutím film, jak už se u Russella stává zvykem, zachraňují herci. Bradley Cooper a Jennifer Lawrence, jakkoli zábavní, se sice zapomněli přepnout z excentricky komediálního módu z Terapie láskou a obludná (s)exploatace těla Amy Adams postavu Sydney zbytečně zplošťuje a ubírá jí na ambivalentnosti, ale minimálně Christian Bale už pár let nevypadal tak špatně a nehrál tak dobře. 65% (21.01.2014)

Parádne vykostýmovaná retro fraška, ktorá si to dve hodiny hasí na jednotke, utápajúc sa v maniéristickej hereckej akcii. American Hustle mi rozhodne nepríde majstrovsky zrežírovaným filmom. Naopak, pri tak pomalom tempe je zarážajuce, ako mu ohnisko ambicióznej zápletky ochabne v neukočírovanej spleti motivácie postáv. Ale zvládli by ste to lepšie, špacírujúc sa vám pred kamerou polonahá Amy Adams? Zahraný je to však film fantasticky. Bale sa snaží, no najväčším hereckým klenotom je tu Jennifer Lawrence. Amy Adams super-hot (ruku na srdce, udržali by ste sa v scéne na záchode?) a smotanou na retro koláči je nečakaný pán "XY" z Miami v najlepšej mafiánskej roli za posledných veľa rokov. S ním film preradí do dvojky. Nominácie za najlepší film a réžiu zrejme zaistil Baleov prívesok. (27.01.2014)

O. Russell sejmul nadmíru osobitou poctu gangsterským veledílům Martina Scorseseho a sestříhal ji do geniálního mixu špionážního dramatu a situační komedie (škoda, že impulsivním postavám přijdou ne všichni diváci na chuť). Láska, prachy, zrada a Baleův příčesek vs. omračující dekolty Jenn a Amy. Loňský seriózní favorit oscarových akademiků se do nominací nedostal náhodou, ty kvality tam rozhodně vidět jsou. Všude. Opravdu pohlcující story v převelikém filmovém eventu plném elektrizujícího napětí. (22.01.2015)

(1001) Mám problém s tady tím retrem, kdy každé vlasy jsou očividně paruka a každý výkon je očividně oscarový. A taky nemám ráda filmy, kde všichni mluví zaráz a nikdo se neposlouchá. Mám potom problém poznat, jestli je to karikatura a nebo jestli to vážně myslí vážně. Uff. A taky nemám ráda ty filmy, co pouští k filmu hudbu proto, aby se nemuseli obtěžovat s vyprávěním jinak. Nejvíc směšné mi ovšem přijde mluvit o tom, že tu jde o syrové emoce. Já jsem se na film dívala pouze kvůli Rennerovi a ten byl aspoň roztomilý, takže to nebyl úplně promrhaný čas. Ovšem měla bych se nejspíš zamyslet nad způsobem, jakým činím životní rozhodnutí (nebo aspoň rozhodnutí, na jaké filmy se podívat), protože jsem se právě dívala na téměř dvou a půl hodinový film, abych mohla vidět čtyřsekundový záběr, jak Jeremy Renner líbá ručičku svojí opravdové novorozené dcery. A jediná opravdická věta mi připadala ta Baleova nad spálenou mikrovlnkou: "Já nechci novou, já chci tu, co mi dal Carmine." (07.10.2014)

První letošní velký oscarový favorit ve mně zanechal spíše rozporuplné pocity. Nemůžu si pomoct, ale z filmu jsem cítila hlavně to, že vznikl za účelem získávání mnoha cen, ale David O. Russell jakoby do toho nedal něco více ze sebe, prostě jen natočil retro gangsterku, která vypadá "cool". Stejně jako v Silver Linins Playbook, i tady se David snaží každý monolog, nebo dialog silně vypointovat, jenomže zatímco v Silver Linings Playbook se mu to dařilo hlavně proto, že film byl o postavách, tady už to na mě místy působilo nuceně. První hodina byla i docela utahaná, což jsem nečekala, nicméně druhá polovina už šlápla na plyn a bavila mě, velkou zásluhu na tom má perfektní herecké obsazení, musím zmínit Jennifer Lawrence, která i na velice omezeném prostoru dokázalo to, že právě její scény mi utkví v hlavě asi nejdéle. Špinavý trik je pro mě taková ta klasická oscarovka, u které oceníte kvality (film je dobře napsaný i natočený), ale postrádáte v něm něco osobitého a výjimečného a po skončení zůstanete úplně chladní. Těmi 4* si stále nejsem jistá. 70% (06.01.2014)