Chraň nás od zlého

Haluz! Šel jsem na horor (duchařinu), načež jsem dostal něco úplně jiného. Co to bylo? Toť otázka. K čemu bych to tak žánrově přirovnal....asi tak k tomuto, což nelze brát doslova pointově, ani kvalitativně, nicméně plusem budiž, že se jedná o poměrně neobvyklou a svěží žánrovou mix záležitost. Dost o žánru, ten, byť byl pro mne překvapením, kladem jest. Derricksonův kabátek je v čele s Ericem Banou výborný, i když několik krtků se ke konci plete pod nohy, no co považuju za slabinu, ne-li hotový průser, to se nachází někde mezi předlohou a scénářem. Až do vyvrcholení všecko šlape jako na drátkách, no grande finále bych nazval bez zbytečného spoilerování jako (marný) pokus o originální zpracování (dnes už) klišéčka. Posledních pár minut je jak z jinýho filmu, a to nemyslím v dobrým, no nad nějakýma souvislostma, objasňujícíma co a proč, se radši ani nezamýšlím. A on je to docela problém, protože být to kovaný horor, snadno nad tím lze mávnout rukou, jenže když už si hrajeme na detektivy....eeeh....no je to každopádně jakýsi kočkopes, který ale Derrickson se zpocenou prdelí dal dohromady tak, že vůbec nenudí, napne, lekne i rozesměje, takže hodnotím jako nadprůměr. Hororáři budou poprskávat, kdo nemá nakoukáno, mohl by být spokojený. 80% (09.07.2014)

Nakonec jsem navštívil kino a nelituji. Deliver Us from Evil je po dlouhé době výborný horor o vymítání. Dočkáme se i trochu akce, něco málo humoru (fantastický a na takové odreagování se povedl), trošku krve, nechutných scén, něco málo z duchařiny a hlavně skvělé vymítání. Možná se mi to zdálo, ale tento film by mohl zaujmout každého fanouška hororu, protože těch subžánrů je tam opravdu hodně. Já chválím hlavně příběh, který měl hlavu a patu, to u hororů není moc vídaná věc. Další věc velmi solidní atmosféra, která díky tomu, že se téměř vše odehrává ve tmě je fantastická a divák nikdy nemůže vědět, co zrovna vyletí. Tím jsem se dostal k dalšímu kladu a to jsou skvělé lekačky, lekl jsem se tolikrát, že bych to na jedné ruce určitě nespočítal. No a lahůdka na závěr, pro ty kdo mají rádi skvěle zvukově zvládnuté scény s vymítáním. Navíc to není jen krátké a odfláknuté, ale dostane se tomu dostatečný prostor. Scott Derrickson se nám ukazuje potřetí v hororovém žánru, tentokrát ta atmosféra byla trošku níže, než třeba v Sinisteru, hudba nebyla tak hrůzostrašná a nelezl z ní mráz po zádech, ale i tak se jedná o velký nadprůměr, který se musí ocenit. Těch kladů jsem napočítal spoustu, takže Scotta i do třetice oznámkuji tou největší poctou .. 9/10 = 92% (16.07.2014)

Skotovy filmy jsou jedny z mála, co dnes skýtají aspoň jakous takous zárukou, že když chce člověk zažít pořádný horor, nemusí si už jako obvykle projít například peklem řadového spoje Českých drah do Prahy. Jmenuje se to EC, opravdu hrůzné místo, kde kultura cestování už dávno bolestivě vykrvácela. Tří a půl hodinové martýrium ve smradlavém, špinavém a přeplněném kupé, jehož sedačku, posetou nekompromisně prosezenými pružinami, by i závodní fakír označil za extrémně nepohodlnou, to jednoho navždy poznamená tak, že si příště raději ukouše nohu, než aby si ten Regyjodžet nechal znovu ujet. K tomu samozřejmě celou cestu těsně po pravici několik let poctivě zrající bezdomovec a na všech ostatních místech, včetně chodbiček, bodrá, tmavohnědá východoslovenská rodina, co se se všemi deseti hyperaktivními důkazy své nezdolné fertility, drůbeží, psy a snadno rozebíratelným mobilním obydlím vydala na západ za lepšími zítřky. Ano, takto děsivou atmosféru dokáže nasimulovat málokdo! Proto velmi vítám, pokud se to někomu podaří, a dokonce to vměstná do pouhých dvou hodin. Skot, jakož už u Synystru, pokračuje v audioexperimentech a jeho podkres, kdy tři čtvrtiny filmu slyšíme v levé bedně démonický tinitus, jak hlavnímu hrdinovi kape na karbit, to je rozhodně něco, co samovolně zbaví lůžka přebytečných nehtů a nerozhodné sebevrahy konečně přinutí odrazit se od okenní římsy. Vytváření hrůzných obrazů mu jde natolik přirozeně a s grácií, že prostě není pochyb, aby tím Košičanem už někdy nejel. Přešťastný divák je pak připosraně schopen přimhouřit žlutě svítící oči a bez problému mu odpustit těch pár momentů, kdy se ti démoni chovají tak, že by je i samotný Lucifer nakopal kopytem do prdele za alogičnost posedávání. (12.10.2014)

Eric Bana vs. Démoni vs. The Doors:) Scotta Derricksona považuju za výborného hororového režiséra a až na uklouznutí v podobě Hellraiser: Inferno, na mě všechny filmy, které jsem od něj zatím zhlédla, silně zapůsobily. Od démonického V moci ďábla, po němž se mi opravdu lehce neusínalo, přes kritiky i diváky strhaný remake Den, kdy se zastavila Země, který mi nepřišel tak špatný, až právě po Deliver Us From Evil. "Exorcist, Possession Movies" miluju a tento snímek svému žánru ostudu rozhodně nedělá. Výborně budovaná hustá atmosféra, děsivé výjevy, nějaké ty tradiční lekačky (ze kterých jsem já vždycky po*raná:), úžasná hudba, Erica Banu skvěle doplňující Joel McHale a naprosto dokonalá, mrazivá scéna vymítání, která nemá ve filmovém světě konkurenci. Vymítání nebohého člověka za doprovodu kultovního songu Break On Through (To the Other Side) nemá chybu a povznáší už tak strhující scénu na novou úroveň. Vůbec by mi nevadilo, kdyby písničku nechali dohrát až do konce. Chraň nás od zlého je poctivá žánrovka, která sice pracuje s osvědčenými postupy i schématy, ale snímku to na kvalitě a děsivosti nic neubírá. (06.04.2015)

Scott Derrickson vie. Vie v čom je silný a presne to isté, čo nám ponúkol v Sinister-ovi, zabalil teraz znova, len do iného príbehu. Deliver Us from Evil dokáže pripútať nielen napätím, ale aj slušný príbehom. Celý film šliape ako hodinky, skvelý, herci, zaujímavý príbeh, no zo záveru som nadšený nebol. Prišlo mi to ako keby Derrickson použil trošku inakšie korenie ako by chcel a celkový dojem a chuť je podobný ako pri jedle. Síce vás to nasýtilo, ale chuťovo to mohlo byt lepšie, takže si oblizovať pery po tomto nemôžte. Eric Bana sa konečne po dlhom čase, tiež ukázal v lepšom svetle. 80% - 4* (15.03.2015)