Osmy

Jestli má naše národní tradice hořkého smíchu svého mistra v Miloši Formanovi, pak Osmy přivedli na svět jeho tovaryši. Přesně totiž postihují Formanovu metodu: pravda nenudí, pokud se vypráví zábavně, s dávkou rýpavé provokace i zdravé neúcty vůči pomníkům. A kdyby oscarová Americká krása hledala náhradu za Kevina Spaceyho v hlavní roli, našla by ji v Trojanově kouzelném antihrdinovi, jímavě směšném, aniž by však odkládal lidskou důstojnost. A když spadne až na dno, má sebeúcty nejvíce. (17.05.2020)

Začátek filmu s opilým Trojanem až nepříjemně dlouho potácejícím se ulicemi mě příliš nenavnadil. Ovšem s jeho probuzením dalšího rána nejen, že jeho postavě odstartoval pekelný den, ale hlavně já se začal naprosto královsky bavit a s každým dalším problémem jsem se smál častěji a víc nahlas. Pokud si však někdo stěžuje, že tragikomedie není pro film (a jeho téma) vhodným žánrem, musím souhlasit…s tím rozdílem, že bych ani náhodou nechtěl čistokrevné drama, nýbrž komedii (prosím!). Poněvadž vážné momenty, na které později došlo, podkopaly onu parádně rozjetou zábavu, humor takřka dostal stopku a film doběhl do cíle stejně rozpačitě, jako vyrazil ze startu. Což mě moc mrzí, protože jsem doufal, že Osmám budu moct přiklepnout plný počet, takhle zůstávám jen na silných 4*. (04.08.2014)

Sousloví "kecy v kleci" nikdy nemělo výstižnější kontext a přiléhavější vyznění - kdyby se celý film točil jen kolem tohoto středobodu, i to by stačilo. Ale on je soustředný v každém svém bobě, otáčivý v každém momentu, osudným kolem ve všedním koloběhu člověku nebezpečného socialismu. Moc povedená výpověď. *~ (16.12.2017)

Vidět film a říkat si, šmarjá ono to tak fakt bylo, jednoho skoro zamrazí. Klobouk dolů před Jiřím Strachem, který se toho tématu ujal s noblesou a s nadhledem nám to předložil tak, že to bylo chvílemi vážně úsměvný. Já zažila OPBH, pracoval tam můj tatínek, tak bych mohla vyprávět.....bez flašky a peněz nemělo cenu tam vůbec chodit o něco žádat a to i když se nám v bytě něco porouchalo, tak musel tatínek zapracovat na instalatérech přesně jako Richard. A to nemluvím o Fakultní nemocnici, kde jsem byla taky na resekci se zubem jako malá holčina a dodnes na tu hrůzu, kdy mně tekla krev po bradě, nezapomenu. Takže tenhle film byl i v osobní rovině. Charta už šla tak nějak mimo mě, toho fízlování bylo možná trochu nadmíru, ale co já vím...….Chválím suveréna Miroslava Krobota, klasicky dokonalého Ivana Trojana a ženskou do nepohody Zuzku Stivínovou, to byl dokonalý manželský pár a to šeptáníčko na konci bylo tak rozkošný...……. (13.08.2018)

CITÁT - Mě se tu šprajcla nožička........ Hned úvodní scéna nás varuje: Když se vožerete, neberte do ruky tužku a nic nepodepisujte. (a nebo obráceně?) Protože druhý den je vokno, nic si nepamatujete a možná budete mít problémy. Richardovo (Ivan Trojan) narození je totiž 26.3.1940. Jenže, když jde všechno z kopce, tak s velkou parádou. Den začal hlubokým průměrem, ale prý se odpoledne může změnit na velký nadprůměr. CITÁT - Ty vole, já ti nerozumim. Nevrátíš mi walkmana za 200 liber, nechceš moje šprcky, nechceš mého zubaře. Tak co, kurva, chceš?....... Richardův den teprve začal a věřte, že bude hůř. Perfektní herecké obsazení, je základem příběhu. Ivan Trojan si roli, jako skoro vždy, užívá, Miroslav Krobot opět z minimem slovní zásoby, řekne víc, než polovina herců na place a Simona Babčáková, to už je legenda sama o sobě. Krásné, dnes již, dobové prostředí, vás donutí si trochu zavzpomínat, hudba je skoro bezkonkurenční, protože smíchat rock a úderné komunistické písně, tak, že neruší děj, je skoro um a kamera je taky povedená. CITÁT - Nejvíc nás bolí strach......... (18.12.2014)