Osmy

Taková to byla krásná doba...já byl malej usmrkanec, jezdil jsem na kole Pionýr (pamětníci pamatují), na bobech nebo jen tak na prdeli, četl Ábíčko a vystřihoval si ze Světa motorů obrázky formulí. Jak říkám, idylka. Koho by napadlo, že v té době pár statečných hochů plánovalo konec světa a jeden vůl se k tomu náhodou připletl? Skoro dojatě jsem zamáčkl melancholickou slzu a zavzpomínal si spolu s kámošem - fízlem na dobu, kdy nejezdila auta, nejezdilo skoro nic, na pultech obchodů bylo příjemné prázdno a rákosníci ještě zabíjeli američany v džungli. Jinak je to sračka (14.12.2014)

Nezvyknem hodnotiť, ani sa odvolávať na komentáre kolegov, ale v tomto prípade spravím výnimku. Komentár Radka99 vyjadruje presne to, čo by som ja inými slovami vyjadriť nedokázal. Takže sa pod tento komentár podpisujem, aj keď nie som na mol, nikto mi nestrká podpisový arch pod nos a zajtra nebudú moje meno hlásiť v nejakom rozhlase zatiaľ nevlastnenom zbohatlíkmi. (18.12.2014)

,,Budeš mně mít ještě ráda když budu jezdit s multikárou?'' ---- Strach ještě stihl zažít kousek toho hnoje jménem socialismus a tak Epsteinův scénář zručně a autenticky zrežíroval. Pamětníkovo srdce skutečně zaplesá (ano takto psáno je to krapet zvrácené) nad tou neskutečnou přemírou detailně upravených exteriérů či interiérů. Stejně jako u Santiniho nás tu čekají vymazlené průhledy - tentokráte do let osmdesátých se vším co pamatajeme a co nám dnes už připadá až neskutečné... Pravda, někde máte sice pocit, že ten Trabant už v minulém záběru byl, či ten bus Karosa 11 jinde před chvílí projel, ale to bylo spíše tím, že jsem se na to vyloženě soustředil. Ono udělat správné kulisy je totiž důležité. Velmi důležité. Jinak hrozí, že z filmu znázorňující normalizační hnus uděláte syntetické Rebely Renče, navíc přibarvené a aromatizované. To se ale naštěstí nestalo a já opravdu žasl u oživených vzpomínek jak hnusně olezlá naše města byla s popelnicemi před domy, které leckdy celé dekády podepíralo tesané dřevěné lešení. Sázka na Trojana a vůbec na celou tu skvadru zde hrající se skvěle vyplatila. Pravda, Richard v jednom dni zažije tolik katastrof co někdo za celý život, nicméně jak se říká: když je smůla po*erete se i na záchodě a ta doba opravdu nebyla jednoduchá! :-). Ačkoliv je film vtipný, celkově z něj mrazí. Intenzivně jsem to cítil, když za Trojanem přišla sekretářka Babčáková s prosbou o získání magneťáku a větou : ,,Jsem ráda, že jste to podepsal - Držíme vám pěsti! Bojujete i za nás! '' Dnešní mladí asi nepochopí, že film není až tak karikaturou a komedií jako spíš celkem věrným byť krapet koncentrovaným obrazem své doby. Doby tak šílené a neskutečné, že se tomu dneska člověk musí smát. Buďme vděčni za ten luxus svobody a možnosti smíchu... Je ještě celá řada míst, kde jiní Richardové bojují na OPBH za spravení stupaček, či podplácí zubaře lahví chlastu aby mu u vrtačky zapnul i chlazení... ! :-) Souhlas s ostatními. Tohle mohlo jít směle do kin. Já dávám 5 myslivců. * * * * * (22.03.2016)

Zajímavá komedie Jiřího Stracha, která sice nese nádech těžké doby a temných zákoutí 70.let minulého století, ale celé je to nadnešené skvělou grácií Ivana Trojana, dávkou humoru, absurdních situací a výborným hereckým obsazením. Strach je výborným televizním režisérem a očividně mu jeho práce u televize vyhovuje. Jen občas zabrousit s něčím na stříbrné plátno by mu taky prospělo. Protože jen pro televizi je ho škoda. 80% (16.03.2016)

Vidět film a říkat si, šmarjá ono to tak fakt bylo, jednoho skoro zamrazí. Klobouk dolů před Jiřím Strachem, který se toho tématu ujal s noblesou a s nadhledem nám to předložil tak, že to bylo chvílemi vážně úsměvný. Já zažila OPBH, pracoval tam můj tatínek, tak bych mohla vyprávět.....bez flašky a peněz nemělo cenu tam vůbec chodit o něco žádat a to i když se nám v bytě něco porouchalo, tak musel tatínek zapracovat na instalatérech přesně jako Richard. A to nemluvím o Fakultní nemocnici, kde jsem byla taky na resekci se zubem jako malá holčina a dodnes na tu hrůzu, kdy mně tekla krev po bradě, nezapomenu. Takže tenhle film byl i v osobní rovině. Charta už šla tak nějak mimo mě, toho fízlování bylo možná trochu nadmíru, ale co já vím...….Chválím suveréna Miroslava Krobota, klasicky dokonalého Ivana Trojana a ženskou do nepohody Zuzku Stivínovou, to byl dokonalý manželský pár a to šeptáníčko na konci bylo tak rozkošný...……. (13.08.2018)