Osmy

Jestli má naše národní tradice hořkého smíchu svého mistra v Miloši Formanovi, pak Osmy přivedli na svět jeho tovaryši. Přesně totiž postihují Formanovu metodu: pravda nenudí, pokud se vypráví zábavně, s dávkou rýpavé provokace i zdravé neúcty vůči pomníkům. A kdyby oscarová Americká krása hledala náhradu za Kevina Spaceyho v hlavní roli, našla by ji v Trojanově kouzelném antihrdinovi, jímavě směšném, aniž by však odkládal lidskou důstojnost. A když spadne až na dno, má sebeúcty nejvíce. (17.05.2020)

Tak, Jirko, zase mi děláš radost! Osmy mi sedly jak v poslední době máloco. Dokonce mi ani nevadí, že si po první projekci vůbec nejsem jistý, jestli ten film beru jako komedii nebo spíše jako lehce smutnou historku z dob komunismu. Ona ta doba je ve filmu vyobrazena tak sugestivně, že nechutnost komunismu musí pochopit snad každý. Zabedněné výlohy, nefungující neony na obchodech, špína a šeď ulic i oblečení a vybavení Richardovy domácnosti, to vše vyniká v opravdu perfektních exteriérech i interiérech, při kterých mi fakt občas mrzl úsměv. Hudba vybrána taky s citem, žádný přehršel tehdejších protestsongů, ani laciné břečky normalizačního popíku. Ovšem největší pochvala, Jiří, je jako vždy za výběr herců a jejich výkony. Snad neexistuje role, kterou by Trojan nezahrál přesvědčivě a u které by si člověk neřekl, že to prostě nikdo jiný hrát nemohl. Jeho dialog se synkem v práci je snad nejlepší scénou filmu. Josef Dvořák mile potěšil. Ostatní hrají také skvěle, i když některé postavy jsou značně schematické. Takový chudák Navrátil už dlouho nedostal podobnou roli jako ve Vracenkách, pouze samé Nádeníčky a hajzliky. Jo, a ještě jedna přpomínka: Prosím (!!!) obsaď už Jirku Dvořáka do role nějakýho echt dacana s knírkem a brýlema. Od geniálního Alfréda Bartoše se mi jeho role zdají dost podobný - takový frajírek s roztomilým kukučem, který ví víc než ostatní. Ale toto všechno jsou jen drobnosti a mé sugestivní pocity. Filmu by slušelo plátno a plná kina, protože si to, Jirko, fakt zasloužíš. Kult jako Pelíšky to asi nebude, těch hlášek a efektních scén tam tolik není, ale film, který pobaví každého inteligentního diváka to bude určitě. Já se bavil královsky. P.S.: Kolik procent lidí myslíš, že by na konci zvolilo multikáru? ;-) (17.06.2014)

Vidět film a říkat si, šmarjá ono to tak fakt bylo, jednoho skoro zamrazí. Klobouk dolů před Jiřím Strachem, který se toho tématu ujal s noblesou a s nadhledem nám to předložil tak, že to bylo chvílemi vážně úsměvný. Já zažila OPBH, pracoval tam můj tatínek, tak bych mohla vyprávět.....bez flašky a peněz nemělo cenu tam vůbec chodit o něco žádat a to i když se nám v bytě něco porouchalo, tak musel tatínek zapracovat na instalatérech přesně jako Richard. A to nemluvím o Fakultní nemocnici, kde jsem byla taky na resekci se zubem jako malá holčina a dodnes na tu hrůzu, kdy mně tekla krev po bradě, nezapomenu. Takže tenhle film byl i v osobní rovině. Charta už šla tak nějak mimo mě, toho fízlování bylo možná trochu nadmíru, ale co já vím...….Chválím suveréna Miroslava Krobota, klasicky dokonalého Ivana Trojana a ženskou do nepohody Zuzku Stivínovou, to byl dokonalý manželský pár a to šeptáníčko na konci bylo tak rozkošný...……. (13.08.2018)

„VÍŠ CO TO JE? TY UŽ JSI TO ASI PODEPSAL, ŽE? … „VLASTNĚ NE. ALE MŮŽU“…" /// Ivan Trojan prožívá zajímavej den, kterýho zlatým hřebem mělo bejt původně trhání osmiček... Epstein naštěstí ještě umí vysmrknout solidní scénář. Tenhle si pohrává s nostalgickou náladou totalitních časů, kdy bylo nejlepší nic nepodepisovat, nemít rodinu, milenku a bát se zubaře. A jaký to je bejt pro půlku národa hrdinou proti svý vůli, a pro tu druhou podvratnej živel?... Když sleduju, co za prostoduchosti leze do kin, mělo by tvůrce mrzet, že nepřitlačili na pilu a nevlezli tam taky. Moc lepších kusů, než je tohle černoúsměvný drama, který míchá normalizační nostalgii s bakalářským příběhem o zrození hrdiny, u nás totiž letos nevzniklo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nic mě nepotěší víc, jak neštěstí druhýho. 2.) Taky jsem podepsal. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (25.12.2014)

Začátek filmu s opilým Trojanem až nepříjemně dlouho potácejícím se ulicemi mě příliš nenavnadil. Ovšem s jeho probuzením dalšího rána nejen, že jeho postavě odstartoval pekelný den, ale hlavně já se začal naprosto královsky bavit a s každým dalším problémem jsem se smál častěji a víc nahlas. Pokud si však někdo stěžuje, že tragikomedie není pro film (a jeho téma) vhodným žánrem, musím souhlasit…s tím rozdílem, že bych ani náhodou nechtěl čistokrevné drama, nýbrž komedii (prosím!). Poněvadž vážné momenty, na které později došlo, podkopaly onu parádně rozjetou zábavu, humor takřka dostal stopku a film doběhl do cíle stejně rozpačitě, jako vyrazil ze startu. Což mě moc mrzí, protože jsem doufal, že Osmám budu moct přiklepnout plný počet, takhle zůstávám jen na silných 4*. (04.08.2014)