Zet a dvě nuly

Zajímavě podivný film o smrti, rozkladu lidí jako jednotlivců, i jako celku. Bizarní osoby jako bratři zoologové Oswald (Brian Deacon) a Oliver (Eric Deacon) Deucovi, kteří touží pochopit důvod početí a samotný důvod existence, ale po tragické smrti svých manželek jsou fascinováni smrtí a rozkladem tělesné schránky, že k tomu upnou své výzkumy. Jsou to oddělená siamská dvojčata, která zase touží k sobě srůst. Navážou intimní vztah s jedinou přeživší osobou z tragické havárie, při které zemřely jejich manželky, Albou Bewick (Andréa Ferréol), která při nehodě přichází o nohu a její ošetřující lékař Van Hoyten (Joss Ackland) ji později přesvědčí, aby si nechala uříznout i druhou. Poté se vdává za nalezenou vymyšlenou postavou bez nohou Felipeho Arc-en-Ciel (Wolf Kahler). A po tragédii dávala bratrům radost do života švadlena Venuše Mélská (Frances Barber), která si v zoo přividělávala jako prostitutka. S ironickým nadhledem se kouká po hledání důvodu existence, ale hledající nachází jen smrt a totální rozklad v dekadenci společnosti, která je závislá na symetrii. (03.01.2010)

Na Greenawayovy filmy je třeba se podívat vícekrát, aby divák pochytil všechny metafory a symboly, které jsou v nich ukryty. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že některé prvky žádný výklad ani nemají - obrácené Z, tmavnutí vlasů. Snímky tohoto britského intelektuála na mě občas působí dojmem, že jde pouze o výsměch divákovi. (598.) (06.01.2011)

Kdysi dávno (před šťastnými 13 lety :-) přijel Peter Greenaway na LFŠ a přivezl a osobně komentoval svoje skvělé podivné filmy. Mezi nimi i toto bizarní drama (cit.: ..."zoo jako předobraz lidského chování"...), stručně řečeno obrazovou koláž vztahu dvou bratrů Oswalda a Olivera (průměrných živočišných chlápků) s přítelkyní Oliverovy tragicky zahynuvší ženy Albou a s přesahem do podivného dění v místní zoo... Přetěžko se komentují tyhle >nedějové< mistrovy filmové experimenty. Film je typickou greenewayovskou mnohovrstevnatou podívanou se skrytými významy, prolínající se obrazy z díla holandského barokního mistra Vermeera... Strukturu filmu kongeniálně pod(do)kreslují minimalistické hudební plochy jako vždy skvělého greenawayova >dvorního< skladatele Michaela Nymana... I samostatný soundtrack k filmu lze vřele doporučit!!! (25.02.2006)

Z prostředí symbolizujícího umělou idylu, zologické zahrady, udělal Greenaway něco... trochu... jiného. Velmi zajímavý film, který spíš než příběh plyne jako nějaký sen, kde sice jedna scéna navazuje na druhou, ale ta návaznost je leckdy tak nesoustavná a nadreálná, že příběh prakticky mizí (i když není nikdy nepřítomen) a každá scéna se stává výjevem sama o sobě. (04.08.2013)

Můj třetí film od Greenawaye. Musím konstatovat, že je to naprostý blázen, ale baví mě čím dál víc. Jeden z nemnoha režisérů, který má naprosto nezaměnitelný styl a nemění ho. Ale jestliže je rejža blázen, tak Nyman je génius. V jejich filmech tak vzniká podobná symbióza jako Nolan+Zimmer, jeden bez druhého by nebyli ničím. (10.02.2011)