Keoma

Kvalitný spaghetti western s klasickým mlčanlivým hrdinom v hlavnej úlohe a s plejádou záporákov. Proti Keomovi stoja hneď dve skupiny, za prvé rodina, alebo skôr "rodina", a za druhé typickí jednorozmerní záporáci. Ide o originálny koncept, avšak v tom množstve postáv chýba charizmatický protivník, napríklad v podaní takého Klausa Kinskiho. Všetko je ešte špinavšie ako obvykle a v záverečných pasážach sa dej stáva relatívne nepredvídateľným. Poteší zaujímavá práca s kamerou, zvukom a hudbou a ich kombináciou. Logiku tu nehľadajte, postavy padajú po streľbe na zem ako hrušky (ak neodletia s guľkou v tele 10 metrov do diaľky) nie preto, žeby hrdinovia mali nejaký plán, ale vďaka šikovnému strihu. (20.04.2024)

Po prvním rajcovním pohození opálené řiťky se to tváří jako Django numéro dué, ale než byste řekli "do psí kundy", tak si to začne vykračovat svou vlastní pěšinkou. O zmíněné pěšince se nedá říct, že by stála za vyližprdel, ale zároveň ani nestojí za kundu Carice van Houten. Ale o to tady vůbec nejde. Jde tu o toho hypersupertotalmegahustého pantátu Franca Nera, který se po celou dobu stopáže brodí po kolena v nánosech vlastního charismatu a nebýt má heterosexualita tak neotřesitelně neotřesitelná, tak neváhám, nacválám si to do té přerostlé kozačky a strýčka Franca vojedu do jeho sedmdesátiletého kaďáku. Mám tušení, že nebýt Francovy schopnosti excelovat ve všech hereckých polohách za patřičně grandiózního hudebního doprovodu, tak by se ta čtvrtá hvězdička pravděpodobně skutálela do nejbližšího kokršpanělského hovna. Ale tady nemá cenu polemizovat o tom cobykdyby. Jako jediný zápor vidím, že je tu příliš akce a příliš málo vyblité sedmdesátkové blažky. Stórka je jinak více než nosná a všechno ostatní je vlastně v cajku. Asi doporučuji. (18.08.2014)

Extrémě vyzenovaný a uhrahnčivý Franco Nero (konstantně s odhalenou hrudí) v hodně vyjímečném spaghetti westernu s řadou psychedelických elementů, strašně namáklou choreografií přestřelek, místy dobrým soundtrackem a hlavně s důraznou notou na vztah otec - syn. Absence krve je celkem opruz, ale příjmám. (11.05.2018)

Velmi slušný a originální spaghetti western. Nejde o další klon Leoneho, Castellri si jde vlastní cestou. Za zmínku stojí absence hudby od Ennia Morriconeho, což rozhodně není na škodu. Bratři Angelisové ji s přehledem nahrazují v podstatě jen jedou, za to ale skutečně působivou písní. Keoma má vážně skvělou mystickou atmosféru. Motiv záhadné stařeny se mi opravdu líbil a díky němu působil snímek "japonsky" (vzpomněl jsem si na Onibabu) ještě více, než jiné spahetti westerny. Scénář také poměrně originální (potěší flashbacky do minulosti, i když nejde o nic nového pod sluncem), ale na můj vkus možná trochu překombinovaný. Hlavně zdlouhavý souboj s Cadwellem a spol. Naštěstí to vynahradil atmosférický finální souboj s nevlastními bratry. A závěr. "Muž, který je svobodný nikdy neumírá". (ty pseudofilosofický kecy Franca Nera jsou ale snad ze všeho nejlepší!) 4,5 (10.08.2015)

Jedním slovem velmi dobré, Franco Nero v roli míšence Keoma výborný. Jenže má tři nevlastní bratry, kteří dělají poskoky místnímu bossovi.No..? atmosféra vykreslená skvěle, kamera vynikající, Franco hodně dobrý, linka ústřední melodie perfektní, vždyť ji mají na svědomí De Angelisové. Ale ten zpěv!! Ta osoba je snad vzor rozpolcené Shakiry, pro mne absolutní hrůza, zkazilo mi to absolutně film. To mám za to, že jsem si spoustu let tak prozpěvovala sólo i se sborem. Tu zpěvačku šoupnout rovnou na začátek děje do spárů a pod kopyta koní řádící bandy. Jinak western za zasloužené čtyři hvězdy. (01.10.2016)