Borgman

Borgman patří k titulům, které dokáží řádně navnadit už úvodní scénou. Evakuace záhadných existencí ukrytých v lese má v sobě napětí i dynamiku. Divák vzrušeně očekává, co se z předestřené situace vyvrbí. Z přitažlivé žánrovky se ale vyklubala festivalová hříčka pro publikum,kterému nevadí absence pravidel a odpovědí. Těší je, že na viděné mohou libovolně aplikovat vlastní výkladové vzorce. V některých komentářích se objevují vysvětlení, která mohou platit, ale také nemusí. Možná ani režisér žádné vysvětlení nemá, možná je pošetilé hledat v počínání podivných spiklenců nějaký plán, logickou konstrukci, snad jde jen o surreální obraz našich nočních úzkostí a zneklidňujících útržků snů. Van Warmerdam přitom zprvu předstírá, že divák má před sebou klasický thriller, jenže postupem času se zdánlivé návaznosti začnou rozpadat a příběh získá mysteriózní rozměr. Proč ne, jenže abych byl spokojený, potřebuju se mít něčeho chytit, mít pevný bod, dojem, že mi viděné neproklouzává mezi prsty, že má smysl dát pátrat a odhalovat tajemství a podstatu sledovaných dějů. V tom spočíval např. úspěch seriálového Městečka Twin Peaks. Lynch postupně odhaloval kousky skládačky, aby vzápětí diváka postavil před nové otázky a úkoly. Ke konci se ale seriál propadal do halucinogenních stavů, kde se už nebylo o co opřít, a tím pádem pro mě ztrácel kouzlo. Borgman by, myslím, skvěle fungoval jako pilotní film k žánrovému seriálu typu Akta X. Jako začátek hry, která - možná - jednou získá nějaký hlubší smysl. V téhle podobě na mě ale působí jako sebestředná samoúčelná záležitost, byť slušně natočená. Celkový dojem: 40 %. (18.02.2017)

Výborné. Sice se musíte smířit s tím, že skoro dvě hodiny nebude moc tušit, proč a která bije, a že se kdykoliv může stát cokoliv, ale tohle hraní si je moc pěkně formálně natočeno. Richard je totální pablb, jako průměrní Čecháčci budete slintat nad beneluxáckou životní úrovní a jako věčně malí kluci nad perfektním lesním bunkrem. Pár situací je bohužel hodně odtažených od logiky, a ani konec mi světla nepřidal, ale výstavba napětí, neustálý pocit překvapení a skvěle sehraný synchronizace (pohyb psů, pohyb bezdomovce po domě) mě moc bavily. No a pěkná dánská au-pair Sara Hjort Ditlevsen s brilantní angličtinou a pěknýma jedničkama by se u nás taky neztratila. Mírně mrazivé, ale naplno zapnutá klimatizace v Bakale byla mrazivější. Když si tady čtu některé vysvětlující komentáře, trochu mi to celé připomnělo začátek Bulgakovova nejznámějšího díla, také Woland měl podobnou družinu. Cinema Mundi, 2014. (01.03.2014)

Možná, že po Twin Peaks už mě nic nemůže pořádně překvapit, ale mně to zas nepřišlo až tak divné, jak je to tady propagováno. Jako thriller to nebylo špatné a celkem dobře se na to koukalo, ale chyběla mi tam nějaká strašidelnější muzika nebo něco, co by tomu dodávalo víc mysteriózní atmosféry. Ovšem co mi vadilo nejvíc, byla ta panička v domácnosti Marina. Ne, že by mi vůbec někdo z rodiny přirostl k srdci, ale tahle zhýčkaná hysterka mi lezla vysloveně na nervy a vzhledem k tomu, že se to většinu času točilo kolem ní, tak to byl docela problém. Vůbec nejlepší na tom byla ta zápletka kolem zahradníka a Borgmanovy zvláštní partičky, hlavně proto, že ta jediná skutečně obsahovala výborný černý humor a taky sem ještě neviděla originálněji uklizené mrtvoly. :D Zbytek byl vlastně celkem neškodný a klidně bych ho doporučila i takové emče.:) 70%. (15.03.2015)

S aktuálními obavami z invaze nepřátelské kultury koresponduje Borgman tak skvěle, že může být oceňován jak tzv. xenofoby (jako mimořádně trefná alegorie kritické situace), tak i jejich odpůrci (jako mimořádně trefná xenofobologická fraška). To je však jen jedna z možných výkladových aplikací (jinou může být např. užití podobného modelu na tzv. třídní boj). Od jakékoli aplikace ale můžeme odhlédnout: Podstatné je, že naše civilizace (ve svém celku a specielně ve svých středních vrstvách) žije ve stále důslednější karanténě od veškerého "xenon" - vytěsněna je smrt, vlastní temná stránka, vše necivilizované, vše iracionální, vše ohrožující, vše divoké, vše nevědecké, vše "fanatické". Vytěsněno tak důsledně, že i v tomto od boku sestaveném výčtu si sám musím vypomáhat negativními hodnotícími nálepkami, protože k vlastnímu pojmenování všeho toho, co tvoří xenon, bych se musel zamyslet podstatně hlouběji. Současná vytěsňovanost je ovšem dosavadním vrcholem procesu, který ponenáhlu pokračuje už po staletí (ne-li po tisíciletí), o čemž svědčí i věkovitý lidový folklór a pohádky - např. o alpech. Tehdy se ale s těmito skutečnostmi dalo ještě nějak nakládat, právě proto, že byly tímto způsobem výslovně tématizovány. Dnes už nemáme ani to. Nu a nyní tedy alp přichází - ze zapomenutosti, z pohřbení (jak vidíme v úvodní scéně). Že ale nejde jen o cosi hrozícího zvenku, je pěkně ukázáno manželovou reakcí na řeči poprvé přišedšího Borgmana, které vnímá (nesmyslně, ale vlastně správně) jako ohrožení. Ostatně Borgman pěkně ukazuje ústřední ideologii středních vrstev - bezpečí. Onen karanténní civilizační život ve sterilizovaném prostředí (konečně jsem našel ten správný výraz) vnějším i vnitřním a doslovné užití motivů pohádkových bytostí jako jsou alpové, jsou ve filmu zcela očividné, takže se nechci považovat za objevitele Ameriky (zvlášť např. to psychické upírství spících (a snících) obětí je motivem velmi příhodným). Možná proto má tolik diváků problém s "nepochopitelností" Borgmana - je to prostě vpád pohádkové bytosti, bytosti naložené našimi nevědomými strachy, do současné reality. Diváci před několika málo staletími by se tomtuto filmu nijak nedivili, věděli by, o čem je (totiž mysleli by si, že to vědí). Komentáře: Lanark, spacylemon, OldaVagner, Vendem, type_B (všichni 5hv.), radektejkal, slunicko2 (4hv.), Flakotaso (3hv.). A na závěr pěknou písničku: https://www.youtube.com/watch?v=1210NrT93cc (14.03.2016)

Alex van Warmerdam je takovej Lars von Trier Nizozemska. Točí divný film, ale většinou v nich vždycky má tunu myšlenek a člověk si je musí vysloveně ulovit, pakliže si z těch jeho filmů chce něco odnýst. Tady bych musel bejt snad na narkotikách, abych pochopil to, co se v tomhle filmu vlastně dělo. Nepochopil jsem to ani během filmu a už vůbec jsem to nepochopil na jeho konci. Pochopil jsem snad jenom to, že musím ze sebe eliminovat negativní lidské vlastnosti, neboť jinak si pro mě přijde Borgman. A to by, po shlédnutí tohoto filmu, nechtěl nikdo. (24.12.2014)