Až já budu velká

Stejně, jako v dokonalé slovenské inscenaci Sedem svedkov, je základem tohoto TV filmu hledání odpovědi na jednoduchou otázku "Proč...?" A výsledek? Lži a neblahé důsledky. Důsledky jsou ovšem relativní, někdo ztratí pověst, někdo pár stovek na výplatě, někdo rodinu. Mistr podobných inscenací či seriálů zvolil skvělé herecké obsazení, do kterého, naštěstí pro film, zapadají i mladíčci Dana s Pavlem. Skvělý kontrast povah v nastalé situaci a silný i dobře zpracovaný, stále aktuální námět, to jsou základy mého hodnocení. (02.06.2013)

Psychologická inscenace zaobírající se tématem zodpovědnosti a lhostejnosti charakterů lidí, kteří projížděli kolem vážné havárie a ani jeden z šesti řidičů nezastavil a neposkytl zraněným lidem pomoc. Dvacetiletá Olina (neodraditelná Dana Batulková), které při té nehodě v autě zemřel bratr, švagrová a jejich dvě děti, sama podle fotografií zachycených aut u místa nehody pátrá po jejich řidičích a pokládá jim jednoduchou otázku : "PROČ" nezastavili a z místa nehody odjeli. Jejich výmluvy a výmysly jsou vrcholem ignoranství. Důsledky jejích činů však díky Olině nezůstávají bez odezvy. (13.01.2020)

Naprosto perfektní a nadčasové vykreslení sobecké a pokrytecké společnosti prostřednictvím pátrání trochu připitomělé Dany Batulkové. Výprava byla sice klasická nízkorozpočtová a studiová, s vybletými barvami dobře známými z televizní tvorby osmdesátých let, nulová akce i efekty, ale námět velice zajímavý a především jednotlivé postavy byly vynikající. Nejen po stránce hereckých výkonů (ten Menšík byl fakt kurva odporná) - samá svině a přece každá jinak štětinatá. Zasloužilo by si to rozmanitější a temnější hudební motivy a chvílemi jsem měl pocit, že střih byl až moc unáhlený a některé scény byly osekány na to nejnutnější absolutně bez náznaku omáčky, ale na druhou stranu nebyla šance, že by se objevily zdlouhavé nebo snad nudné okamžiky. Navíc i to přispělo k některým velmi ostře vykresleným situacím. Někdy pochybuju, jestli má smysl prohrabovat se tím starým inscenačním hnojem, ale když pak narazím na něco takového, nelituju, že je průměr třicet blbostí na jeden opravdu dobrý film. (18.07.2015)

Chodící svědomí slečny Oliny. Po slovech pronesených primářem Radovana Lukavského se rozehrál celkem zajímavý příběh jedné rodinné tragéde. Vyprávění o jejích důsledcích kazí vnucující se otázka. Dlouho jsem se sám sebe ptal, zda v roce 1981 existoval trestný čin neposkytnutí pomoci. Tuto otázku mi zodpověděl přímo právník ke konci filmu. Tím pádem byl celý film poměrně zbytečný, protože důkazy a svědek existovaly, čili VB by měla lehkou práci. Kvůli konání hlavní hrdinky ji ale bohužel ani mít nemohla. Všichni v tomto filmu konají nesprávně, navíc film v podstatě ani nijak nedopadne. Na druhou stranu chválím vynikající obsazení, především skvělého zelináře a právníka. (08.01.2017)

Neměl by spíše lékař říct pozůstalému člověku, že jeho příbuzní netrpěli a že to všechno přišlo rychle, než aby rozebíral různá zranění a příčiny a pak řekl, že mohli přežít a pak jí ještě řekne, že jí setra dá leky na uklidnění? To je pak úplně jasné, že v tom začne šťourat. Osobně takovou věc vědět nechci. Nikdy. Téma příběhu je aktuální a aktuální bude pořád. Stačí se podívat na ulici kolem sebe. (06.06.2013)