Dočasný domov

Laťka je zatím nasazená hodně vysoko - 86 % a vzhledem k faktu, že takových filmů s podobně citlivou tématikou je opravdu hodně, tak kéž to není krátkodobé. Docela zamrazí při pomyšlení, že takových míst kde byl Marcus, Heyden a jim podobných mladých človíčků s velkou černou dírou v srdci stále příbývá. Je velmi náročné vcítit se do pocitů mladých lidí, kteří sebou nesou tak těžká traumata, jak jsem mohla vidět a už vůbec ne jakým způsobem takovým zraněným duším podat pomocnou ruku, tak jak to uměla i Grace. Ta od prvního momentu plně upoutala mou pozornost a já jsem zjistila, že bych se strašně ráda ponořila do její mysli tak, jak po tom toužil asi i Mason. Ale pokud někdo neprožije něco podobného jako ona, tak to snad ani není plně možné. Ne vždycky všechno skončí tak jako v tomhle případě, když se střetla minulost s přítomností v podobě Heyden. Za sebe jen napíšu, že jsem nedávno viděla film Manic, který byl ještě o dost syrovější a možná i o chlup uvěřitelnější, ale to nic nemění na faktu, že jsem tu bezmoc a současně i hněv vůči těm, kteří za tím stojí necítila úplně stejnou. (08.01.2014)

,,PAMATUJ, NEJSI JEJICH RODIČ. NEJSI JEJICH TERAPEUT. JSI TU, ABYS VYTVOŘIL BEZPEČNÉ PROSTŘEDÍ, TO JE CELÉ…“ /// Short Term 12 je zařízení, něco jako diagnosťák (u nás), kde se staraj (nejen) o sociálně slabý americký parchanty. Vychovatelé – sociální pracovníci, jimž vévodí Grace (sympatická Brie Larson), která může říct: ,,Já jsem tady vedoucí!“ (vychovatelka). Film trochu ukazuje život v zařízení, trochu se dotýká smutku jeho obyvatel (nejen dětí), trochu pomocí slz sděluje, že děti procházej (procházeli) sračkami a na životě Grace – ve který setkání s mladou Jayden probudí starý rány – ukazuje, že všechny problémy se nevyřešej (vlastní) krví nebo rozmlácením věcí. Silný téma, jenž není zase tak jednoduchý ztvárnit. Short Term 12 je jinej než 10 1/2 nebo Kluk na kole - byť pojednává o problémech dětí. Stejně jako oni však nedokáže pořádně rozdmýchat emociálně dramatický okamžiky. To totiž umí jen život. SKUTEČNEJ život. Nebo mi snad nevěříte? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Říkali mi Marian. 2.) Dělaj mně doma prasárny a nevím, co dělat. 3.) Thx za titule ,,chosechallapeno“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (20.01.2014)

Jak je ten film malý, tak je silný. Nenápadný, intimní scény, dialogy i herecké výkony vše je podřízeno hlavní piontě příběhu a katarzi emocí, které vybublaj i kdyby nechtěli. "Pohádka" o žralokovi a chobotnici je jedna z nejsmutnějších co jsem kdy slyšel a polknul jsem po ní na prázdno. Musím zmínit vynikající režii, která diváka vede od první do poslední minuty přesně tak jak má. (27.01.2017)

mnohe komentare vyjadruju presne to, co mam na srdci a na jazyku, tak nebudem plytvat slovami, iba poviem, ze toto je absolutna dokonalost. Mala som chut sa schulit do klbka a vyplakat si oci. Alebo sa rozbehnut a urobit v zivote konecne nieco zmysluplne. Napriklad niekomu zmenit zivot. V dobrom. To prve som urobila, to druhe ma verim, ako vystudovaneho socialneho pracovnika, este len caka. Raz to dokazem. (24.01.2015)

Tenhle film a jeho tvůrci si zaslouží velký obdiv, stejně jako sociální pracovníci v podobných centrech a ústavech. Žádná známá jména, žádné velké produkční zázemí, ale silné téma, přesvědčivá realizace a funkční emoce. Papírově outsider, který by třeba ani samotnou synopsí nenalákal, ve skutečnosti ale jeden z nejlepších loňských nezávislých filmů. (12.01.2014)