Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Madame Mallory, majitelka vyhlášené restaurace se třpytem Michelinských hvězd se nestačí divit, když se do jejího městečka přistěhuje indická rodina a otevře si restauraci hned naproti přes ulici. Schyluje se k souboji dvou odlišných kultur a zcela odlišné skladby koření. Dobré jídlo ale hory přenáší. Madame Mallory zjistí, jak velké nadání má její konkurent, mladý indický šéfkuchař, a svolí k tomu, že ho vezme do učení. Dva světy receptů a chutí v jedné kuchyni slibuje velké kulinářské dobrodružství. Zvláště pokud se ho zúčastní i krásná francouzská kuchařka. (Bontonfilm)

(více)

Videa (21)

Trailer 1

Recenze (430)

salalala 

všechny recenze uživatele

Vesměs příjemný film, který nemůže urazit. Hallström podobné žánrovky umí jako málokdo a tady to opět potvrzuje. Využil trumfů, které měl v ruce a vzhledem k tomu, že si jako poradce najal šéfkuchaře indického původu, je opravdu radost se dívat na přípravu všemožných pro nás exotických jídel a je jenom škoda, že kino ještě nepřenáší do sálu vůni. Hallström je natolik zkušený, že přesně ví, jak má dávkovat emoce a rozvíjet vztahy a po téhle stránce film funguje naprosto perfektně a vůbec nevadí, že nepřichází s něčím novým a celý námět už je notně vousatý a otřepaný. Spolehnout se může na Helen Mirren v hlavní roli, která očekávanou proměnu své postavy zvládla se svou typickou bravurou a za zmínku stojí i Om Puri, který je vtipným prvkem filmu a i přes jeho tvrdohlavost mu nelze alespoň trošku nefandit. Nechybí tu ani výborná a krásná kamera a taky úchvatná a naprosto pohodová atmosféra. Škoda jen, že to celé má dvě hodiny a občas se najdou místa, kde jinak svěží tempo drhne. Je třeba se taky smířit s tím, že všechno tu probíhá až moc ideálně a bezproblémově, ale to k těmhle žánrovkám na druhou stranu patří. The Hundred-Foot Journey je absolutně nenáročný film, který dá divákovi přesně to, co od něj čeká a měl by uspokojit obě pohlaví. 70% ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Když jsem před lety viděla Pravidla moštárny, byla jsem nadšená, připadalo mi, že Lasse Hallström vytáhl z předlohy to podstatné a zjemnil to podle vkusu amerického diváka s velkým vkusem. Potom přišla skvělá Čokoláda, která mi také padla do vkusu. Ale jak filmů přibývalo, stále více se vkrádal neodbytný pocit, že jde o filmové limonády pro většinového diváka. Vytrácela se jemnost a originalita, přibylo klišé. Láska na kari bohužel v tomto trendu pokračuje. Neurazí, nenadchne. ()

Reklama

ibeh 

všechny recenze uživatele

Je to opravdu místy velmi přesládlá pohádka pro dospělé. Ale milá, příjemná a naditá výborným jídlem. Ta kořeněná omeleta mi voněla až domů :-) Mám ráda Mirren, pro mě je vždy výborná herečka a film hodně vytáhla nahoru. Indický mladík byl sice pohledný, ale herecky nic moc. Fajn hudba, pestrost a vůně všeho druhu. Takže za dobrou náladu dávám 60%. Viděno jednou a stačilo :-) ()

kajas 

všechny recenze uživatele

Patřím mezi ty nešťastníky, kteří dokážou "spálit i čaj", o to více obdivuji každého kuchařského mága. "Láska na kari" (zajímavý překlad, ale rozhodně výstižnější než originální název) na mě působila jako hrané "Ratatouille" smíchané se Scottovým "Dobrým ročníkem". Pohodová romantická atmosféra francouzského venkova spolu se sympatickými herci udělá na diváka toužícího po milé podívané velký dojem. (Jenom taková technická, o Francouzích je všeobecně známo, že angličtinu zrovna moc nepodporují, takže to střídání jazyků, hlavně ve venkovském prostředí, nepůsobí úplně věrohodně..) ()

verbal odpad!

všechny recenze uživatele

Varování!!! Následující text obsahuje výrazy naprosto neslučitelné s novým morálním poselstvím této HOMObáze a mravním kodexem všech slušně vychovaných šosáckých pokrytců! Jmenovitě: pičóza, vyprcat, hovno, kráva (v hanlivém a urážejícím úzu), kunda 2x!!!, zkurvený, vysrat a bordel. Nesnesete-li pohled na takovouto nechutně explicitní termitologii, okamžitě přestaňte číst a raději se v modlitbách odeberte na nejbližší mši. *** Někdy vás dílo zasáhne natolik, že k vyjádření nejniternějších pocitů z něj prostě nenalézáte slov a nezbývá, než se úchylit k použití hlubokých impresionistických metafor s filosofickým přesahem. Takže, tento film na mě působil stejně, jako by doprostřed Monetova obrazu někdo vysral velké, sytě hnědé hovno, načež přiběhli Dyzny, Rosamunde Pilcher a Míša Kocáb, ten exkrement pečlivě a láskyplně rozmazali a do vzniklé kompozice se škodolibým chechotem rozházeli duhu, jednorožce, cukrkandl a sytě červená, nechutně tlustá valentýnská srdíčka. A tak když se inteligentní, hygieničtí, kulturní a dokonale přizpůsobiví Mižigarovi rozhodnou, že už je to v pandžábských slumech nebaví a vydají se „zkusit štěstí“ do hřejivé náruče civilizované Evropy, mají vskutku na růžích ustláno. Usměvavý a bezchybně altruistický celní úředník je pustí do Šengenu dřív, než byste řekli „zkurvený migrant“, a první francouzská kunda, která uprostřed žabožroutských vidlí spatří bandu cigošů tlačící otřískanou hujdu značky Tata, místo aby okamžitě zavolala imigrační policii, všechny nadšeně poobjímá úplavice neúplavice a nakvartýruje si je do obýváku. Jsem na nás, Evropany, tak strašně hrdý! Milí Mižigarovi si následně koupí nejkrásnější holodům ve vsi, kde pak si pak kromě toho, že řvou a dělají bordel, otevřou kulinářský chrám „U snědeného psa“. V něm servírují ty nejlahodnější speciality kočovnické kuchyně jako například Bombajskou štěkanou, Kalkatské hafbanánky, Bhútanskou dogu na česneku či Sindhského mastifa alá bažant, to vše famózně doplněno vyváženou harmonií chuti Créme kynologique. Všichni za hrob tolerantní žabožroutští gurmáni jsou tím novým a skvostným multikulturním soužitím natolik nadšeni, až se ani trochu nepodivují, proč na ně jejich briardi a papilloni vždy po návratu z večeře agresivně vrčí, a houfně onen kuchařský ráj Mižigarových navštěvují. To se však záhy stane kroasánem v oku madame Nesympatické Krávě (dále jen „NK“) odnaproti, které naši fantasticky asimilovaní, srdeční Římané svou vysokou gastronomií odloudili zákazníky z myšulínského restaurantu, pročež splakala nad slimákem a zbyly jí jen lanýže pro pláč. Madame NK se však jen tak nedá a vyhlásí těm čmoudům nekompromisní válku tím, že demonstrativně skoupí na místní tržnici všechen česnek, aby jim to „telecí“ řádně vyniklo…. Inu, jak už to v rektobolných, trapných, hloupých a nevtipných pičózách chodí, nakonec opět zvítězí opravdová láska, madame MK se řiťoryvně zhlédne v odporně masitém obličeji otylého starého Mižigara, mladý šéfkuchař Deméter založí novou degeneraci rómských euromulatů vyprcáním té francouzské kundy, kterou si možná ještě pamatujete z počátku mého zvratku, všichni svorně vám do xichchtu vycákají extrémně přebarvený, kalkulativní kýbl kýčovitého slizu, a jestli ještě neumřeli, vysemeňují tam v toleranci, respektu, filantropii a dokonalém gastrosouznění dříve kultivovanou evropskou populaci dodnes. A vy mě omluvte, po tomto jedinečném zážitku se musím jít okamžitě dávivě vyblít. () (méně) (více)

Galerie (86)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení začalo 23. září 2013, natáčelo se v Saint-Antonin-Noble-Val, Castelnau-de-Lévis, Saint-Jory, Saint-Denis, Paříži, Nizozemí a v Indii. (tosik)
  • Celosvětová premiéra proběhla 4. srpna 2014 v New Yorku. (Varan)
  • Na natáčení filmu se podílel jako konzultant šefkuchař indického původu Floyd Cardoz. (Aja2001)

Související novinky

Best Film Fest 2014

Best Film Fest 2014

09.12.2014

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a Mat pořádá od 11. do 17. prosince tohoto roku Best Film Fest, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé… (více)

Reklama

Reklama