Predestination

Bratři Spierigové znovu zasahují, ale tam, kde jsem u Svítání měla dojem, že to je vcelku film a akorát by to chtělo úplně se zbavit pár drhnoucích a nezábavných věcí, tak tady platí, že se mi to zdá jako drhnoucí a nezábavný film, ve kterém je pár vcelku dobrých věcí. Sarah Snook a Ethan Hawke jsou úplně neskutečně krásní, ale jenom to už mi dnes ve filmu ke štěstí nestačí. A ještě cítím potřebu dodat, že úplně nesnáším ten předpoklad, že protože jí museli vyjmout vaječníky a dělohu, tak nemá jinou možnost než stát se mužem. Ona většina věcí je tam zápletkou chtěný konstrukt, ale tohle je navíc i společensky nebezpečný konstrukt. (29.08.2017)

Sci-fi příběh plný časových paradoxů, jehož suverénním vrcholem je první polovina ve znamení retrospektivního vyprávění o jednom neobyčejném lidském osudu. Kdyby byl celý film natolik strhující a atmosférický jako tato úvodní pasáž, která mi jen krásně sladěnými záběry na obličeje obou diskutujících hrdinů způsobovala příjemné mrazení, jednalo by se o absolutní a dosud nevídanou pecku. Jenže posledních třicet minut mi nejenže až příliš zamotalo všemi časovými posuny hlavu, ale také zcela narušilo dosavadní harmonii vyprávění, díky níž jsem doposud neskrývaně chrochtal blahem. Jakoby odvážní Spierigové chtěli sdělit strašně moc, ale zatímco v úvodu jsem jim to žral a věřil, v závěru jsem skoro neposlouchal.... Velká škoda. 70% (08.07.2015)

Pozor! Komentář obsahuje brojlery (když jsme v té drůbežárně).. Dovolím si nastínit osu chronologické posloupnosti: V roce 1945 přinesl kohout před dveře kuře. Z kuřete vyrostla slepice, kterou svedla jiná slepice přešitá na kohouta. Následkem toho nepřešitá slepice snesla vejce, z kterého se vylíhlo kuře. Ihned poté se ho chopil kohout (po explozi zářivky nad hradlem nyní přešitý i nahoře) a v roce 1945 ho přinesl před dveře. Z kuřete vyrostla slepice... Jestli jste zmatení, nevadí. Jen si pamatujte, že se pořád jedná o jeden a tentýž kus drůbeže.. Hrátky podle Heinleina na motivy nevyhnutelnost, had požírající vlastní ocas a vliv časového paradoxu. Paradoxu, který nabízí čas navíc a v případě sebeincestního sci-fi bří Spierigů vám jej bere. Chyběla mi stylovější, do děje vtahující atmosféra, přebývala linie s Fizzle Bomberem a autorské sebevědomí v poslední třetině. Predestination tak visí v konopné time-travel smyčce hned mezi Osudovým dotekem a Looperem a kolem šibeničního vrchu vesele křepčí tucet vřískajících opic.. (10.12.2014)

No jsem až zděšen co se z toho filmu vyklubalo, neuvěřitelně ujeté. Natočeno je to dobře a čas se ani trochu nevleče, ale je tu hrozně moc zvratů, které pokaždé změní pohled na celek. No podruhé bych si film rozhodně nepustil a průměr je až mírumilovné hodnocení. ( Hodnocení: 5/10 ) (04.02.2015)

Mierne spoilery. Predestination nevysvetľuje zložité mechanizmy, ktorými sa cestovanie v čase a priestore riadi („kufrík“ je klasický McGuffin), čo je fajn. Ďalšou dobrou správou je, že podstatnú časť minutáže sa film netvári ako time travel. Sledujeme slizkého fúzatého barmana (Hawke), ako nalieva mužovi, z ktorého sa vykľuje... ale OK, dosť spoilerov, tento film, ako asi každá time travel, stojí na zvratoch. Takže nečudo, že to, čo sa tvári ako čudná konverzačná dráma, je v skutočnosti sci-fi. Mnohé z toho je odhadnuteľné dlho dopredu (predpokladal som, že teroristom, ktorého Hawke naháňa, bude postava, ktorá ním naozaj bola), ale kilogramy iného sú obostreté rúškom tajomstva (a na prvý raz ich asi nepochopíte). Som benevolentný, ale i na môj vkus bolo troška čudné, že sa postava vyspala sama so sebou (a rozhodne som nepochopil, ako mohol muž, ktorý sa narodil ako žena, oplodniť ženu). (07.02.2017)