Pojedeme k moři

Někdy stačí málo. Podívat se na svět dětskýma očima v ich-formě, mít po ruce kameru v zrcadlovce a potloukat se po Českých Budějovicích. Tam by ostatně chtěl žít každý. Jiří Mádl to štěstí měl a natočil ve svém rodném městě odzbrojující, bystrý debut s přebytkem dobrých nápadů a zmrzliny. Školní, rodinné, ale i fotbalové prostředí vystřihl na jedničku, nemluvě o tom, že tak parádní dětské herce jsem neviděla od dob Tomáše Holého. Možná je to tím, že jsme s Mádlem vrstevníci, možná tím, že mu chybí rádobyartové manýry z FAMU, ale naopak je vidět poctivé řemeslo a hravost někoho, kdo sní o tom, že se stane velkým filmařem a dobude Hollywood. A proč vlastně ne? To See the Sun(dance) ! 75% (23.03.2014)

Jednoduchý nápad, myšlenka a zpracování. Jiří Mádl mě opět mile překvapil. Po Konfidentovi, tentokrát v roli režiséra a jde mu to ještě mnohem líp. Dětský svět, versus ten dospělý, některé scény opravdu jak ze života a konec, ze kterého mně úplně spadla brada. Úžasem a údivem zároveň. Za mě jasných pět. (13.11.2014)

Vzpomínám si na úplné začátky teenagerského idola Jirky Mádla ve filmové brandži, jenž ho bezpochyby proslavila role Jáchyma v kultovní komedii Snowboarďáci (2004). O 2 roky později se předvedl jako Filip v obdobné, střelené komedii s názvem Rafťáci. Postupem přibývajících let se jeho herecká, filmografická databáze čím dál více rozrůstala a nejednou se z mladého snowboard-rafťáka stal prvotřídní, český herec. V roce 2004 vstoupil Mádl do hereckých vod, tehdy zřejmě ještě netušil, že o 10 let později dá najevo své skryté režijní sklony a bude diváky vyzývat k tomu, aby navštívili jeho režijní debut v kině, kde si zahraje i Mádlův velký vzor Ondřej Vetchý. Pojedeme k moři "dokumentárně" vypráví příběh o jedenáctiletém Tomáši, který se chce po svém velkém vzoru Miloši Formanovi stát velkým a uznávaným režisérem. Když dostal k narozeninám vyšperkovanou zrcadlovku s vestavěnou kamerou a střihacím programem, neváhá a rozhodne se natočit film o své rodině. Čili celá dějová linka nás postupem času seznamuje s postavami tatínka, maminky, babičky a hlavně Tomášova velkého kamaráda Harise. Tomáš (Petr Šimčák) a Haris (Jan Maršál) zpočátku vtipnou formou dokumentují svůj každodenní způsob strávení dne, první láska, nějaké ty legrácky apod. Postupem času se celý děj najel na vážnější břehy a mladí dokumentaristé chtějí přijít na kloub jedné velké záhadě. Režijní debut Jirky Mádla Pojedeme k moři je úžasnou ukázkou toho, že v jednoduchosti je krása! Je neuvěřitelné, jakým způsobem mě tento snímek, který se svým technickým pojetím podobá kombinaci vlogu (video blog) a Found footage (styl natáčení, ve kterém po celou dobu drží hlavní postava kameru v ruce, což se nejvíce využívá u hororů). Celý příběh filmu je poskládám z mnoha zápletek a point, které se na závěr stmelí do jednoho velkého, emočního a grandiózního finále. (24.04.2014)

Dlouho jsem přemýšlel jestli na film Pojedeme k moři mám jít, protože Jirka Mádlo mě příliš nepřesvědčil ani lidsky ani herecky, ale nakonec jsem si řek, že každej by měl dostat šanci a rozhod jsem se udělat na tenhle film trek. A musím hned na začátku říct, že nelituju jediný minuty stravený u filmu ani jediný koruny investovaný do vstupenky. Jirkovi jako režisérovi bych vyčetl snad jen zbytečně dlouho scénu hopsání kluků pří západu sluníčka, jenže pochvala je mnohem větší, protože Jirkovi se podařilo dát do filmu užasnou atmosféru, skloubit dětský svět s dospělým, dal do filmu spoustu kreativních,hravých prvků a práce s dětskejma hercema se mu povedla na rovněž na výbornou. Pokud jde o Jirku jako scénaristu, tak tam nemám absolutně co vyčíst, příběh má ohromnou dynamiku, lehkost a finále, který umí na diváka zafoukat správným směrem. Pokud jde o herecký výkony, tak kluci byli vynikajcí, Lucie rovněž a Ondra si absolutium pokazil závěrečnou scénou, přišlo mě, že si s tou emoční scénou nevěděl příliš rady a tak to vyznívalo jako přehrávání i když Ondra má svůj herecký projev takto velmi často nastaven a mě se líbí, sem se nehodil, ale jinak i Ondra celou dobu hraje skvěle. Být opravdu maximálně objektivní dám 4*, ale protože českým filmařům nesmírně fandím, protože mě Jirka za 90 minut dokázal přesvědčit o svým talentu a protože je to vlastně jeho debut, dám do hodnocení i srdce a prásknu Mádlíkovi hvězdičkovou pěti palbu. (03.05.2014)

Takovou investigativní činnost mládeže jsme tu neměli od Velkého případu malého detektiva a policejního psa Kykyna, ale neuvěřil jsem tomu. Pro dospělé příliš dětské, pro děti příliš dospělé. Zvolený koncept to měl odlišit od něčeho jako Soukromé pasti, ale ve své nesmyslnosti se nakonec stal slabinou.. (15.08.2018)