Cesta za Vánoční hvězdou

Tohle byla prostě paráda. Vizuálně nádherné, vánoční náladou krásně protkané, na pohádkové poměry velmi dobře zahrané a zdaleka ne tak přehnaně infantilně zpracované jako většina tuzemské produkce. Příběh sice nijak extra nevybočuje z pohádkových schémat a všechno je celkem průhledné, ale vůbec ničemu to nevadí. Dva roky jsem se kochal trailerem a schovával si to na ten pravý čas. To čekání až do letošních Vánoc se rozhodně vyplatilo. Pět hvězd nedávám jen proto, že mi 80 minut přijde zbytečně málo na tak pěkný materiál. Jinak ale rozhodně podoručuji všem, kdo chtějí něco krásného vánočního! (26.12.2014)

Taková obyčejná vánoční pohádka ve smyslu, že zde nejsou žádné moderní prvky, není to zbytečně překombinované, hezky se na to kouká, má to pozitivní náboj, má to i uměřené herectví (ačkoliv zlý baron mi občas připomněl tajtrlikujícího Pavla Kříže), sem tam je to i pohodově vtipné a hvězdu navíc dávám za český hrad Pernštejn. (20.07.2023)

Aj keď už pomaly začína jar klopať na dvere, ja som sa vybral spolu s nórskymi filmármi a malou princeznou Sonjou na cestu za Vianočnou hviezdou. Pustil som si film "Reisen til julestiernen". No a zhliadol som dobre natočenú, severskú, fantasy rozprávku. Je to pohodový, príjemný snímok. Zrejme sa nestane mojou povinnou vianočnou klasikou, ale určite si ho ešte niekedy v čase vianočných sviatkov pustím a znova pozrem. Mám totiž pre vianočné príbehy slabosť. *** (06.03.2017)

Celkem jsem se na to těšila, takže jsem doufala, že to bude o chlup lepší, ale zklamaná jsem nebyla, to zase ne. Možná proto, že to natočili Norové, jsem čekala, že to bude temnější a propracovanější, ale ona to byla opravdu "jenom" pohádka. Taky tý přírody, kvůli který jsem na to šla, tam mohlo být trochu víc. Ale jinak hezounký a na poli nových pohádek rozhodně lepší průměr. Naši tvůrci by si mohli vzít příklad. Jak je vidět, jde natočit pohádku bez zbytečnýho ječení, kvíčení, řvaní a pitvoření, kvůli kterýmu se na většinu nových českých pohádek nedá koukat. (09.12.2013)

Důkaz, že se pohádky vážně dají točit filmově, nestrojeně a s hlavní postavou, s níž je možno sympatizovat. Stala se jí obyčejná malá holka, trpící popelkovským údělem a oplývající laskavostí a dobrotou. Mladá Vilde Zeiner je jako Sonja na výpravě za Vánoční hvězdou příjemným hereckým nováčkem. Krkolomně se tváří jenom záporné postavy, ale v rámci pohádkové (nenásilné a neagresivní) stylizace jsou přijatelní. Naopak potěší, že v Norsku nepropadli úplné digitální mánii. V Česku bychom třeba toho medvěda nebo skřítky udělali průměrnou digitální animací a ještě bychom se vytahovali, Nils Gaup v tomto nechává rezonovat staromilského ducha rukodělného a optického přístupu. Počítače přichází na scénu v nezbytných momentech, jako je létání. Důležité je, že jako pohádka zachovává významné atributy dobra, které už jen svou čistotou vzdoruje zlu, a film samotný nabízí vedle povedené úvodní animované pasáže, z níž by byl skvělý komiks, několik kouzelně poetických momentů. (08.11.2013)