Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Osmanská říše roku 1915: ve městě Mardin jsou jedné noci shromážděni tureckými žandarmisty všichni arménští muži včetně Nazareta. Stejně jako mnoho dalších je i on odvlečen od své rodiny do pouště na nucené práce. Když jsou odvedení muži a Nazaretovi spoluvězni popravováni, podaří se mu jako zázrakem přežít a uprchnout. Dozvídá se, že jeho dvojčata přežila genocidu na Arménech a vydává se je hledat – a jeho nesnadná odysea ho přivádí ze syrské pouště přes Kubu až do Spojených států amerických. (Das Filmfest)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (14)

laik_60 

všechny recenze uživatele

Pri hodnotení - pozerajúc sa na koprodukciu- ma troška mätie počet štátov, a nie je tam Arménsko .. škoda ... film troška načrel aj do genocídy Armenov ... už vôbec do Aménska po VOSR ...a potom sa zaoberal len samotným Nazaretom (Tahar Ramin) a jeho príbehom. Bolo to pozerateľné .. ale ten úvod hmm asi kvôli Tureckej koprodukcii radšej zjemnili ... :( ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Moju najväčšiu zvedavosť vzbudila otázka, ako si turecký režisér poradí s témou arménskej genocídy. Lebo keď svoj filmový hold tejto udalosti skladal prominentný arménsky režisér, dopadlo to dosť rozpačito (Atom Egoyan - Ararat). Tu sa ide ale pekne od podlahy a explicitne, žiadne Egoyanove symboly, obrazy a nostalgia. Konečne sa aj táto téma dočkala dôstojného áčkového spracovania a hoci stopáž je vražedná a nie všetko bolo na 100%, s hodnotením idem do plna a na duši mám šrám. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Z nepříliš působivého pokusu vylíčit arménskou genocidu se film postupně transformuje do jakési road movie, která je divácky atraktivnější. Ve skutečnosti ale film není ani ryba ani rak a na celkovém vlažném dojmu se tato žánrová rozkolísanost projevila. 1) Vysoce zajímavému tématu neodpovídá rozvláčně pomalé zpracování._____ 2) Autorem filmu je 41letý Němec s tureckými rodiči Fatih Akin (režie, scénář, podíl na produkci). Pomáhal mu spoluscenárista, Američan s arménskými rodiči, 80letý (!) Mardik Martin._____ 3) 33letý Francouz s alžírskými rodiči Tahar Rahim (hlavní hrdina Nazaret) odvádí parádní herecký výkon._____ 4) Za zvláštní pozornost stojí výborná hudba 51letého Němce Alexandera Hackeho, který má pestrou hudební minulost (mj. Einstürzende Neubauten)._____ 5) Film natáčeli v Jordánsku, na Maltě, v Maroku, v Německu (Hamburk), na Kubě a v Kanadě._____ 6) Snímek jsem sledoval v českém dabingu, což mě sice ochudilo o potěšení ze zkoumání rozdílů mezi arabštinou, turečtinou a kurdštinou, ale na druhé straně jsem nebyl vystaven jazykovým dojmům, které popisuje Radek99****. ()

bllm 

všechny recenze uživatele

No s tou angličtinou v ústech Arménů je to opravdu divný, chápu, že hledat herce co umí arménsky by bylo komplikované, ale mohli třeba mluvit turecky, protože to určitě uměli, ale i to by bylo historicky zavádějící. Naštěstí ta konfrontace "dvou angličtin" není nijak dramatická (v režii českého dabingu se dějou podstatně absudnější situace). A neseděl mi ani moc představitel hlavního hrdiny, s tou chlapeckou tváří jsem mu těžko věřila otce dvou skoro dospělých dcer. O genocidě Arménů se toho člověk moc nedozví, film se soustředil na příběh jednotlivce a souvislostmi se moc nezabývá, občas sklouzává až ke zkratkovitosti - v úvodních částech, a obzvlášť pak v závěru hledání. Mimo dechberoucí přírodní scenérie film hlavně vyniká úžasnou, hodně výraznou hudbou, která občas až přebíjí film samotný, několikrát jsem se přistihla, že zavírám oči a poslouchám hubu, která je zajímavější než to co se děje na obrazovce. Fatih Akin si zkusil pro změnu něco úplně jiného než doposavad a nedopadlo to vůbec špatně. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Pro tvorbu Fatiha Akina poměrně netypický snímek, snad jediná styčná plocha s jeho předchozími filmy je zaostření rastru na kritiku své staré vlasti, která je pro Akinovu režijní tvorbu tak charakteristická, tentokráte si vzal na paškál hned tu nejtemnější událost v moderních tureckých dějinách - genocidu Arménů. Vznikl tak dost zajímavý (ovšem zprvu poněkud akademický) snímek, tak příznačná velká evropská koprodukce, která na jedné straně zaslouží obdiv za odvahu zpracovat tak politicky třaskavé téma, vždyť Turecko dodnes odmítá tuto genocidu oficiálně uznat, na straně druhé ale trpí typickými nešvary podobných koprodukčních projektů. Naštěstí se ale Fatih Akin zhruba v polovině vyprávění odkloní od popisování hrůz genocidy a zaměří se na pouť hlavního hrdiny a hledání jeho dcer - díky tomu film nabývá na intenzitě a příběh dostane nový impulz a nakonec i rozměr. Cestopisně vizuální stránka pak téměř přehluší obludnost arménské genocidy - což je na jednu stranu zajímavé, na druhou stranu trochu škoda. Na svůj ,,Schindlerův seznam" ovšem turecká genocida Arménů teprve čeká... Co mi ovšem osobně vadilo ohromně, byla jazyková stránka díla - ač turecké postavy mluvily turecky, arabské arabsky, španělské španělsky a italské italsky, filmoví Arméni z nějakého záhadného důvodu mluvili anglicky, absurdnost čehož dosáhla maxima v momentě, kdy hlavní hrdina dorazil do Spojených států, kde anglicky mluvící postavy mluvily samozřejmě anglicky a ,,anglicky" mluvící Armén jim jakoby nerozuměl :-) ()

Galerie (37)

Související novinky

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

Festival Das Filmfest chystá filmové hody

19.10.2015

Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)

Reklama

Reklama