Šrám

Tak trochu jsem doufal, že půjde alespoň o částečnou tureckou sebereflexi ohledně arménské genocidy, ale to jsem se spletl. Sice tu bylo jakési rozpačité přiznání k tomu, že Turci něco provedli, ale vlastně ten nejeemotivnější moment přišel až s odsunem Turků po britském vítězství. A tím pro mě skončila ta nejzáživnější část. Pak už to bylo o cestě hlavního hrdiny napříč světem, aby našel své přeživší dcery. Což o to, muzika do toho hrála pěkná a výprava taky za něco stála, ale nemůžu si pomoct, já se u toho strašně nudil. Ještě mi k tomu všemu lezla na nervy jazyková stránka věci a hlavní hrdina ve mě také nebudil zrovna důvěru. Závěr, který měl být vrcholem a nejspíš bylo jeho záměrem vyvolat i nějakou tu slzu, pak na mě vůbec nefungoval. 35% (12.11.2016)

Vidět na festiválku polských, českých a maďarských filmů německo francouzský flák natočený Turkem bylo původně přinejmenším stejně překvapivé a logické, jako by se jeden narazil na přehlídce dětských animovaných filmů na něco s názvem Krtek a Čičolína nebo Lidskou stonožku. Opodstatnění to však mělo, protože výpravu tomu uplácal slynny pšonkowski Pištěk Alan Starski. Naštěstí! Těšil jsem se, že skončí kňučivý píár monopol na vyhlazování pro židy a holou kostí konečně zamávají i Arméni, kteří si to mnohdy užili i mnohem intenzivněji, avšak očekávat od Turka realistický Chačaturjanův seznam by patrně bylo stejně naivní jako vyhlížet německou komedii z Osvětimi. Údajně to načančané „vypořádáváni se s minulostí“ i v Osmanské říši hustě polajkovali. A tak film začíná jako zubokazná reklama na Marlenku a končí tak, že otylé přecitlivělé hospodyňky nebudou potřebovat napařování u žehliček. Výplň mezi tím tvoří chvilka velmi povrchního a umírněného příkoří na zhruba deseti Porážkosjanech a zbytek Tour de glóbus sympatického Přežívsjana, hledajícího svou poturkovanou rodinu, avšak natahovaný tak, že vaše prdel pozná středověk a na každé další zastávce si budete usilovně přát, ať už ty svoje cigošky, kurva, konečně najde. Na druhou stranu je to ale vskutku popičovsky výpravné (Starski Na Granicu dojel i oprávněně zafrajeřit), krásně natočené, skvěle zahrané a až na tu hemoroidocidní stopáž ta limonádička i docela odsejpá. (30.04.2017)

Pri hodnotení - pozerajúc sa na koprodukciu- ma troška mätie počet štátov, a nie je tam Arménsko .. škoda ... film troška načrel aj do genocídy Armenov ... už vôbec do Aménska po VOSR ...a potom sa zaoberal len samotným Nazaretom (Tahar Ramin) a jeho príbehom. Bolo to pozerateľné .. ale ten úvod hmm asi kvôli Tureckej koprodukcii radšej zjemnili ... :( (11.04.2017)

Pro tvorbu Fatiha Akina poměrně netypický snímek, snad jediná styčná plocha s jeho předchozími filmy je zaostření rastru na kritiku své staré vlasti, která je pro Akinovu režijní tvorbu tak charakteristická, tentokráte si vzal na paškál hned tu nejtemnější událost v moderních tureckých dějinách - genocidu Arménů. Vznikl tak dost zajímavý (ovšem zprvu poněkud akademický) snímek, tak příznačná velká evropská koprodukce, která na jedné straně zaslouží obdiv za odvahu zpracovat tak politicky třaskavé téma, vždyť Turecko dodnes odmítá tuto genocidu oficiálně uznat, na straně druhé ale trpí typickými nešvary podobných koprodukčních projektů. Naštěstí se ale Fatih Akin zhruba v polovině vyprávění odkloní od popisování hrůz genocidy a zaměří se na pouť hlavního hrdiny a hledání jeho dcer - díky tomu film nabývá na intenzitě a příběh dostane nový impulz a nakonec i rozměr. Cestopisně vizuální stránka pak téměř přehluší obludnost arménské genocidy - což je na jednu stranu zajímavé, na druhou stranu trochu škoda. Na svůj ,,Schindlerův seznam" ovšem turecká genocida Arménů teprve čeká... Co mi ovšem osobně vadilo ohromně, byla jazyková stránka díla - ač turecké postavy mluvily turecky, arabské arabsky, španělské španělsky a italské italsky, filmoví Arméni z nějakého záhadného důvodu mluvili anglicky, absurdnost čehož dosáhla maxima v momentě, kdy hlavní hrdina dorazil do Spojených států, kde anglicky mluvící postavy mluvily samozřejmě anglicky a ,,anglicky" mluvící Armén jim jakoby nerozuměl :-) (20.09.2016)

Z nepříliš působivého pokusu vylíčit arménskou genocidu se film postupně transformuje do jakési road movie, která je divácky atraktivnější. Ve skutečnosti ale film není ani ryba ani rak a na celkovém vlažném dojmu se tato žánrová rozkolísanost projevila. 1) Vysoce zajímavému tématu neodpovídá rozvláčně pomalé zpracování._____ 2) Autorem filmu je 41letý Němec s tureckými rodiči Fatih Akin (režie, scénář, podíl na produkci). Pomáhal mu spoluscenárista, Američan s arménskými rodiči, 80letý (!) Mardik Martin._____ 3) 33letý Francouz s alžírskými rodiči Tahar Rahim (hlavní hrdina Nazaret) odvádí parádní herecký výkon._____ 4) Za zvláštní pozornost stojí výborná hudba 51letého Němce Alexandera Hackeho, který má pestrou hudební minulost (mj. Einstürzende Neubauten)._____ 5) Film natáčeli v Jordánsku, na Maltě, v Maroku, v Německu (Hamburk), na Kubě a v Kanadě._____ 6) Snímek jsem sledoval v českém dabingu, což mě sice ochudilo o potěšení ze zkoumání rozdílů mezi arabštinou, turečtinou a kurdštinou, ale na druhé straně jsem nebyl vystaven jazykovým dojmům, které popisuje Radek99****. (23.02.2021)