Režie:
Paolo SorrentinoScénář:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
David LangHrají:
Michael Caine, Harvey Keitel, Rachel Weisz, Paul Dano, Jane Fonda, Tom Lipinski, Alex Beckett, Mark Gessner, Chloe Pirrie, Ed Stoppard, Madalina Diana Ghenea (více)Obsahy(2)
V luxusním lázeňském hotelu ve švýcarských Alpách se každý rok setkávají staří přátelé Fred Ballinger (Michael Caine) a Mick Boyle (Harvey Keitel). Letos se zde Fred léčí pod dozorem své dcery (Rachel Weisz) a mezi léčebnými kúrami s Mickem vzpomínají na své pestré životy hudebního skladatele a filmového režiséra a se suchým humorem komentují své chátrající tělesné schránky. Kypící život kolem nich a ostatní excentričtí hosté - jihoamerická fotbalová legenda, mladý herec z Kalifornie (Paul Dano) nebo současná Miss Universe - jim poskytují bohaté podněty k úvahám o mládí, kráse, kreativitě, zkrátka o všem, co zahání myšlenky na blízký konec. (Aerofilms)
(více)Videa (14)
Recenze (477)
Nevím, Sorrentino jako by ze sebe chtěl v Mládí něco mermomocí vymáčknout, nějakou moudrost, poučení, myšlenku, vlastně cokoliv. Podle mě se mu ovšem nepodařilo říct vůbec nic. Zlehčené dialogy stárnoucích protagonistů působí v načančaném vizuálu jako pěst na oko, Paul Dano je sice uhrančivý, ale přijde mi, jako by do fikčního světa přelezl úplně z jiného filmu a co se chvalozpěvu na pocity týče? Podivné tváří v tvář snímku, u nějž se hromada lidí shoduje, že je přes jásavé barvičky veskrze chladný. Pro zapůsobení na „šedé buňky mozkové“ málo promyšlené, pro sevření srdce málo spontánní. ()
Jedno je isté - Sorrentino je svojou poetikou, vizuálne (precízne kamerové nájazdy, strih, vycibrené kompozície) a audiálne (výber prevzatej hudby, mix zvuku, postsynchróny) niekde celkom inde než 90% „festivalových“ tvorcov. Keď príde na obsadenie, je jasné, že sa uňho dočkáme súčasnej hereckej špičky. A práve tu je zakopaný pes; ak by existovala príručka ako točiť komerčný art, La Giovinezza by spĺňala všetky predstavy o ideálnom výsledku. Sebavedomé odkazy k Fellinimu, virtuálna galéria obrazov a umeleckých diel, zasnené rozjímanie nad mladosťou, starobou a životom, ironicky povznesené komentáre na účet spoločnosti, naoko závažné témy vytiahnuté zo šlabikára akademických motívov. Pre sviatočného klubového diváka pôjde istotne o jeden z filmov roka, a nemožno mu to ani v najmenšom vyčítať. Pre diváka, ktorý hľadá viac, ale bude v nádhernom obale predávaná myšlienková plochosť, izolovaná v umelom vákuu umenia, časom čím ďalej ubíjajúcejšia. „V jednej zo scén Fred Ballinger stojí pred nádhernou klietkou a hľadí na vtáka v nej sediaceho. Scéna je metaforou toho, ako je samotný Fred uväznený v osídlach narušených rodinných vzťahov, starých krívd, neschopnosti a neochote vrátiť sa k práci a začleniť sa späť do spoločnosti. Vystihuje však i charakter filmu, ktorý sa v snahe priblížiť umeleckému ideálu a svojim vzorom vyčleňuje z komentovanej reality a i keď hovorí o dôležitosti skutočných emócií, sám žiadne neobsahuje.“ 60% Viac v recenzii. ()
Věci, které zaujaly - Maradona, Marx, masérka, videoklip Palomy Faith a věnování Francescu Rosimu. Zbytek velmi plochý a velmi lehce kritizovatelný. Film od současného předního umělce, který neotevře ani milimetr nových obzorů o jakémkoliv pojednávaném tématu, nemůže být považovaný za nic jiného, než neúspěch. ()
"Youth" by som ohodnotil podobne ako film The Lobster. Z oboch som mal podobné pocity, oba filmy mali Rachel Weisz a rozhodne sú v oboch zaujímavé momentky, ktoré pre mňa nebudú zabudnuté. Michael Caine je skvelý a myslím si, že rovnako aj všetci ostatní. Herecky skvelé, príbeh zaujímavý a má svoje momentky, no mám pocit, že opäť ide o dosť metaforický film. Občas sú tu dokonca aj vtipné scénky ako napríklad videoklip Palomy Faith, ktorý je tak dobrý, že to nebudem spoilovať. Celkovo si myslím, že film funguje, vie budovať atmosféru, má svoje silné momenty. Možno by som sa k nemu aj vrátil. Ale súčasne je pravda, že človek na to musí byť správne naladený. Je to proste film o mladosti v trošku metaforickom podaní. A mnohé myšlienky sú podané cez jednotlivé scénky. Najviac mi asi ale utkvie v pamäti tá s ďalekohľadom a Miss Universe. Ak si myslíte, že je to film pre vás, čeknite si ho a posúďte sami. Hodnotenie: B+ ()
(50th KVIFF) Můj poslední film padesátého karlovarského festivalu měl být i jeho vrcholem. Ale nebyl. Zklamal. Hodně. Mládí je pro mě bohužel nakonec umělý neupřímný kýč, přeplněný vizuální a audiální nádherou, otrávenou rádoby hlubokými frázemi a vzletnými, ale falešnými životními pravdami. Zkrátka sem tam scéna hodná pohlazení (především ty méně vzletné, humorné rozhovory mezi Cainem a Keitelem), sem tam scéna hodná facky. Minimálně v jednom momentě, kdy se herec robota Q baví v obchodě s moudrou malou holčičkou, mi ruka s hlavou samovolně provedly facepalm, nešlo to zastavit. Po pompézní Velké nádheře, která měla vypovídací hodnotu možná právě navzdory sobě samé a svému režisérovi, představuje Mládí pád na držku. Kvůli dechberoucímu řemeslu Sorrentinovi méně než tři hvězdy dát nemůžu, nutkání by ale bylo. 60 % ()
Galerie (53)
Zajímavosti (15)
- Po prvom vzhliadnutí filmu napísal Michael Caine scenáristovi a režisérovi filmu Paolovi Sorrentinovi list, v ktorom mu opísal, ako sa ho film dotkol a ako so ženou po jeho pozretí nevedeli prestať plakať v taxíku. (megajalec)
- Ide o prvý film, ktorý si štúdio Fox Searchlight vybralo na filmovom festivale v Cannes. (Da_reba)
- Film je venovaný pamiatke talianskeho režiséra Francesca Rosiho. (megajalec)
Reklama