Mládí

V první půli jsem nemohl pochopit, proč to (třeba náboj, nebo jak to chceme označit) tam ostatní nevidí, jenže v té druhé jsem to sám ztratil. Sorrentinův Řím má spoustu zajímavých míst, zatímco Švýcarsko v podání stejného muže na mě jaksi nefunguje a občas překročí hranici do nevkusu. A tohle přirovnání funguje i na celou Velkou nádheru a Mládí. Abych byl férovej - přes šedesát minut jsem plaval ve spokojených lázních. Našel jsem si pár hodně silných scén a některá pronášená moudra si rozhodně prošlapala cestu hloubš. Dokud se postavy potkávaly a mudrovaly nad tím, proč jsou tam, kde jsou, chtěl jsem mudrovat také, ale jakmile skrz ně a jejich činy chtěl něco říct a někam dojít ten za stoličkou, zasekl jsem se. Jako kdyby sám Paolo už od mnicha ve vzduchu hledal svoje zakončení a na dalších 40 minut se zmohl pouze na plácání na místě. Třeba to je jen tím, že mě Švýcarsko nějak netankuje ani obecně. (16.11.2015)

Youth je presne ten príklad filmu, kde recyklácia formy a atmosféry do pre bežného diváka uchopiteľnejšieho výsledku naserie mnoho tzv. filmových kajšmentke čo očakávajú stále nové obzory a paradoxne sa bude páčiť aj ľuďom, ktorí by o Sorrentina inak nezakopli. Áno, ten film je oproti Grande Bellezza (i keď tá je aj u mňa ešte o čosi lepšia) omnoho stráviteľnejší, áno je jednoduchší a doslovnejší, question is who the fuck cares, if it works. Sorrentinove postupy (kompozície obrazu a špeciálne muzika + obraz, toto vie málokto) fungujú stále dokonale a Rachel nebola nikdy krajšia (vlastne sa mi až do tohto filmu vôbec nepáčila). Mimochodom, tie dve hodiny ubehli ako 5 minút. 10/10 P.S. Hereticky si tak rozmýšľam nad tým, či by Sorrentino nebol ten správny režisér na adaptáciu niečoho od Milana Kunderu... (02.11.2015)

Neskutečný, ale opravdu neskutečný film. Tak dokonale umělecké propojení obsahu s formou, kde každá scéna srší tolika podněty, každý herecký výkon je precizní a režie kouzelně sebevědomá, jsem už hoodně dlouho neviděl. Jak tak pročítám zdejší komentáře, jsem opravdu rád, že s těmi negativními nemohu souhlasit. Tenhle film a jeho scény se nedají vždy brát doslovně (hint. alegorie, metafory, ... ) a to si mnoho zdejších uživatelů bohužel asi neuvědomila, a přišla tak o dost velký zážitek. Meditace nad životem a uměním, na kterou jen tak nezapomenu. (19.05.2019)

"Co teď děláš?" - "Řekli mi, že jsem apatický. Tak nedělám nic." Michael Caine a Harvey Keitel excelují v příjemně melancholickém dramatu plném nádherných obrazů a skvělé hudby. Od Paola Sorrentina jsem zatím neviděl nic, a tak si asi umíte představit, jak mě vizuální stránka nadchla. Nesmírně. Jediné, co můžu a musím vytknout, je přílišná délka, protože někdy ve třetí třetině mě film opravdu začínal uspávat. Ale to je vše.___P.S. Scéna s Michaelem Cainem dirigujícím stádo krav se okamžitě zařadila k mým nejoblíbenějším scénám ze všech jeho filmů. (20.10.2015)

V skvelom hereckom obsadení nájdeme vedľa Michaela Caina a Harvey Keitela tiež božskú Jane Fondu, sexi židovku Rachel Weisz alebo dobrého Paula Dana. Zaujímavosťou je aj veľké množstvo známych nehercov, ktorí vo filme hrajú sami seba. Aj v tomto filmárskom počine Paola Sorrentina je zrejmé, aký veľký význam prikladá hudbe a tiež vizuálnemu spracovaniu. Každý obraz je majstrovským dielom, ktoré si máme chuť zapamätať navždy. Netreba sa báť, že by sme celých 118 minút museli pozorovať zosychajúce staré telá a počúvať hovory o počte liekov a problematickej prostate. Režisér starnutie nezatvára na samotku, konfrontuje ho s mladosťou okolo a mladistvým nazeraním na svet, ktoré nie je závislé od ročníka narodenia. (26.10.2022)