Co děláme v temnotách

Inu, co bychom tam dělali. Prostě jen tak náramně vtipně čurákujeme, točíme Interview s vampyjem, popichujeme ve vile Vladka Napichovače, honíme si Nosferata a předvádíme, jak by mohl vypadat Tvajlajt, kdyby se ho nechytla braková, grafomanská kráva. Novozélandký skvost, který šarmantně a neotřele vrací všem těm homopýrům a vlkogejům jejich dobré jméno. (31.08.2015)

,,Nešlo to moc dobře. Zasáhl jsem hlavní tepnu. Jo, je to tam pěkně zadělaný....ale zase si to užila." Zkraje jsem Temnotám moc šancí nedával. Jenže postupně jsem se nechal vtáhnout a tenhle zábavný psudodokument si užil. Ne že bych se zrovna válel smíchy, ale pobavil jsem se. Čtyři spolužijící upíři (+ jedna vykopávka ve sklepě) mají podobné problémy jako skupina studentů na privátě. Do toho se připlete další upír, vlkodlaci, lidi, upíři, lovec upírů a kolotoč nečekaných událostí na sebe nenechá dlouho čekat. ,,Ne že z něj uděláte upíra. Je vegetarián a poslední, co by chtěl, je jíst živé bytosti, krev a maso!" (15.01.2015)

Prazvláštní film, který prostě nesedne každému.Není to žádná tupá americká komedie, která se snaží diváka pobavit situačním, přeafektovaným a fekálním humorem, ale inteligetní a místy dost suchá a černohumorná satira s až skoro Britskou elegancí.Dokonalý scénář s neuvěřitelnou dávkou odkazů na všechna upírská klišé a Stokerova Draculu.Samotná postava Vlada jednoznačně nejlepší.Úvodní trojice (čtveřice pokud počítáte i nejstaršího upíra Petyra) je skvělý mix zcela rozdílných magorů.Já se královsky bavil a jelikož mám v upírském žánru nakoukáno prakticky vše podstatné, mohl jsem si užít ty tuny odkazů.Místy je film dost pomalý a jedním slovem prostě divný, humor je tvrdý a není laciný a to hold v dnešní době není pro všchny.Pro mě to je určitě jedno z nejmilejších letošních překvapení u kterého jsme dostávali záchvaty smíchu.80%. (01.01.2015)

Spousta výborných nápadů a milých vtipů, co však tomuhle rozjuchanému hororovému Kanclu chybí je ucelenější obsah. Tři ústřední upíři jsou výborní, nejvtipnější z nich mi přišel náckovský Deacon, který mi bůhví proč připomínal Petra Čapka. Jste-li fanoušky černého/novozélandského humoru, měla by vás tato krvavě vtipná jednohubka potěšit. Carpe jugulum. 70% (27.04.2015)

Sám nevím proč, ale zpočátku jsem se osudům jedné v podstatě obyčejné partičce upírů vyhýbal. To však byla veliká chyba - hravější, zábavnější a vtipnější film jsem už dlouho neviděl. Částečně je to možná způsobeno tím, že dotyční upíři, ač žijí v novozélandském Wellingtonu v době ... ehm ... velmi postmoderní, jsou zobrazeni archetypálně a pro takové pojetí vampyrismu já mám velikou slabost (jen škoda, že krapet větší prostor nedostal Petyr). P. S. A ten soundtrack!!§ (03.04.2015)