Buchty a klobásy

Kdyby se jednalo o vtipný nekorektní animák, tak to určitě ocením. Jenže to by Seth Rogen nesměl tak moc hulit při psaní samotného scénáře. Některé momenty sice mají nápad, ale ve většině případů bych asi musel bejt zhulenej úplně stejně, abych se mohl vůbec začít smát. Nechutnost střídá úchylnost. Vtip chybí a jedinej opravdu vysloveně zlomovej moment je v samotném závěru, který by dokázal ocenit snad akorát tak Markýz de Sáde. A to ještě v případě, že by byl párek v americké sámošce. (07.06.2017)

Ať už si o Sethu Rogenovi myslíte cokoliv, hrozně na něm oceňuji, že se dokáže obklopit stejně naladěnými lidmi a čas od času vypustí do světa něco, na co obyčejně studia nemají koule. Třeba film o atentátu na Kim Čong Una nebo právě Buchty a klobásy. Na první pohled je to přesně to, co čekáte. Levný ale pořád slušně vypadající animák plný sprostých a vulgárních vtipů, z nichž některé by možná neprošly ani autorům South Parku. Závěrečná pětiminutovka je velký test diváckého vkusu. Zároveň je to však celé překvapivě inteligentní, pracuje to s tématy, která jsou na podobnou podívanou na první pohled možná až příliš ambiciózní a dohromady to perfektně šlape. Buchty a klobásy mají devadesát minut a s ničím se tu nikdo moc nemaže, takže tempo je celkem vražedné, kadence vtipů víc než uspokojivá a najdete tu i dost nápadů na to, aby vás nikdy nenapadlo považovat tuhle animovanou šílenost za obyčejnou samoúčelnou vulgaritu. Jo, vulgární to je, ale zároveň i inteligentní, překvapující a hlavně strašně zábavné. (15.05.2017)

Že je Rogen tlustý trapný idiot, to už v hraných filmech prokázal nesčetněkrát. Asi je mu to málo, tak svým debilním semifekálním tumorem začal kurvit i animáky. Tudíž tu máme ukrutně, ale fuckt ukrutně vtipnou a ani trochu nudnou omalovánku o tom, jak se dal nadržený potravinový regál z Kejmártu na bezhlavý útěk před úchylným klystýtrem a masakrem v americké maloměstské kuchyni za permanentního fakování a jakože děsně kůl košer multikulti žertů, aby nakonec uspořádal kulinářský grupáč, kde se mimo jiné homosexuálně vzájemně vyprcá židovské a arabské pečivo, lesbická načoska vylíže čili a nekňubovitý americký párek to na horkého hafana zasune do těžce vulvoidní housky. No hihň, hihň! Pokud jste obézní slaboduchý debil, očekávejte královskou lekraci! Pokud ne, pusťte si raději tento opravdu oplzlý a vtipný animák od Zombíkovic Robika. Už jen proto, abyste viděli, co si Falcon dovolil velkohubě prohlásit za první nepřístupný kreslený film. Přitom by tohle naprudko mohli dávat rovnou po Kouzelné školce, aniž by to předškoláky jakkoliv kulturně obohatilo: „Včela jsem doma viděl mldku na ladiátolu!“ „A co je to ten ladiátol?“ (18.12.2016)

║Rozpočet $19miliónov║Tržby USA $93,182,579║Tržby Celosvetovo $113,563,891▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ klasická americká bejkovina ale zas tu musím oceniť využitie toho originálne humorného potenciálu plného haluzných scén, malo to gule /videl v kine: 60%/ (12.09.2016)

Anti-LEGO příběh. Hrdinové mají mozky vymyté (firemní) ideologií, podle které je smyslem existence čekat, až si vás vybere jeden z „Bohů“ a odnese do země zaslíbené, kde najde klid a mír židovský bagel i muslimský lavaš, jinak vedoucí nekončící spor o to, kdo má nárok okupovat „západní regály“ supermarketu. Netuší přitom, že je namísto 77 lahví panenského olivového oleje a jiných potěch čeká bolestivá smrt v hrnci vařící vody nebo mlýnku na maso. Každý pracovní den začíná kolektivním zpěvem idiotské feel-good písničky à la Everything is Awesome, ve kterém chtějí postavy pokračovat i po zjištění, že všechno možná až tak boží není. Je pro ně holt pohodlnější dál věřit iluzi, kterou si sami vytvořili a která jim namísto existenční úzkosti nabízí útěchu. Neblahá historická zkušenost od dogmatického lpění na optimismu odrazuje, raději se tedy tvařme, že minulost neexistuje a dál žijme ve lži. Zdá se, že jedinou uspokojivou alternativu k víře ve spasení, která vyžaduje mimo jiné odříkání tělesných potěch, představuje hédonismus. Všichni nakonec stejně zemřeme (vyjma trvanlivých potravin), tak proč předtím alespoň nevylízat žemli nebo nevykouřit řepu a svou neradostnou existenci si tím trochu nezpříjemnit. Proti-konzumní poselství filmu z produkce obří mediální korporace samozřejmě nelze brát moc vážně a budiž proto Buchtám a klobásám připsáno k dobru, že po divákovi ani nic podobného nechtějí. Na druhou stranu je možná škoda, že za všemi ultrasprostými vtipy trochu zaniká, jak chytrý a podvratný film Rogenova parta tentokrát vytvořila. Největším monstrem nakonec není mluvící pičifuk, ale postava libovolného člověčího konzumenta, žijícího ve víře, že bude stále co jíst. Kdyby nic jiného, za vítězství tvůrců lze považovat už jen to, že vás přimějí fandit mluvícímu párku, vyschlé žvýkačce a prsaté žemli v jejich boji proti lidem jako jste vy sami (tedy lidem, kteří se provinili svým konzumerismem). 85% (26.08.2016)