Baraka
Baraka
Baraka: Odysea Zeme
Baraka
Baraka
Obsahy(1)
Umělecky laděný "dokument z cest" a současně osobitou meditaci nad životem všech obyvatel naší planety natočil kameraman, scenárista a režisér Ron Fricke, který se podílel také na vzniku slavného dokumentárního snímku Koyaanisqatsi. Stejně jako jeho tvůrce Godfrey Reggio, vybral si i Fricke pro název svého filmu slovo z jazyka přírodního národa: baraka znamená v nářečí kmene štěstí, vůni, dech, ale i "esenci života, z níž pramení evoluční vývoj". Filmové záběry zachycují tvář Země v její neobyčejné různorodosti. Po počátečních scénách opic u horských pramenů, přes náboženské obřady, lidské konání i nedotčenou přírodu v různých koutech světa. Jaksi mimochodem se vedle sebe objevují starobylé chrámy v Kambodži, jihoameričtí indiáni, zatmění Slunce, činná sopka, skalní útvary v Utahu, australští domorodci, mračna valící se přes pohoří, rituální omývání Indů na břehu Gangy i spalování mrtvých, zvyky a slavnostní tance Masajů v Africe, ptačí hejna v letu nad jezery, leguáni na Galapágách, mořský příboj. Ve velkolepém příběhu obrazů vystupují i egyptské pyramidy a nacistické koncentrační tábory v Polsku. Nakonec přichází kriticky laděný pohled na zautomatizovanou západní civilizaci: anonymní "řeka" aut a lidí na amerických ulicích a v japonském metru je srovnávána s pohybem a tříděním kuřat na dopravních pásech v drůbežárně. Výtvarně dokonalému obrazu pomáhá spoluvytvářet atmosféru hudba, na níž se podíleli Brendan Perry, Michael Stearns a Lisa Gerrardová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (274)
Naprosto hypnoticka audiovizualni filmova opera. Hudba zde predstavuje daleko vice nez nejaky doplnek. Vypravi totiz o jednotlivych zaberech a doplnuje se tak s filmovou kamerou a spoluutvari v podstate zivy obraz, ktery na vas za celou dobu nepromluvi ani slovo, ale stejne mu rozumite. Kdyby Baraka trvala ctyri hodiny bylo by to pro me i beztak malo. Takhle se na prostoru hodiny a pul rozviji nekolik desitek mene ci vice optimistickych zaberu. Je to vpodstate takovy mensi manual, ktery jakoby rikal: "Tak takhle krasne to tady jeste vypada, ale presne takhle odporne jste to uz dopracovali." Koukejte na Baraku jako na nadherne reziserovo poselstvi a "uzijte" si ji naplno a odneste si z ni tak mnoho jak je jen mozne. Je toho v ni obsazeno totiz prilis mnoho. Ja si ji musim povinne pustit minimalne jeste jednou... ()
Netřeba slov, abychom pochopili, není liž pravda? Vizuálně dostatečně výmluvné, aneb i slova mohou mít různou formu. Jasná odpověď na otázku, proč mě tak uchvátil příběh bílé masajky a kouzelné místo s názvem Barsaloi. 9/10 ()
Smysl podtitulku mi uniká: i když odhlédnu od toho, že většina filmu je o lidech, nevšiml jsem si, že by tu oni nebo země sama podnikali nějakou výpravu, ať už doslovně či metaforicky. Říkat tomu odysea mi přijde než jako rádoby hlubokomyslné plácnutí do vody. A podobně bohužel film samotný, nějak jsme se minuli, meditativní stavy se nedostavily, po počáteční zvědavosti a přerušovaném mělkém ponoru docíleném jen úpornou snahou vyjít filmu vstříc přišly stále častější úlety myšlenek jinam, v závěru přecházející v netrpělivé sledování časomíry. Snad za to může můj vlastní vnitřní neklid, ale mám-li být upřímný, dost mi to připadá, že se Fricke toliko rozhodl zadupat Reggia do země tím, že natočí ještě daleko úžasnější záběry a podloží je ještě daleko bombastičtější hudbou, aniž by měl doopravdy co sdělit. Zkusím tomu ale dát ještě jednu šanci, až se mi dostane do ruky blu-ray a sednu k tomu odpočatější, třeba nakonec vizuálně-sonická kvantita dá vykrystalizovati duchovní kvalitě. — Březen 2014: Nepomohlo, pořád vidím jen líbivé pestrobarevné obrázky a tu a tam plytkou metaforu. Co se dá dělat. ()
Ano, některé obrázky skutečně slova nepotřebují, ale chtít z těch 90-ti minut 60 minut sledovat tančící domorodce, to bych si pustil video z parketu naší nedávné vesnické muziky! ()
Netřeba slov! Stačí si jen vychutnávat nádherné záběry krásy různých kultur a divů světa! Pecka...90% ()
Jako částený sociální antropolog říkám ne... ()
nemám slov..... ()
Cesta obrazem k podstatě lidského animalismu. ()
Příběh Baraky je skrytý mezi řádky - řádky luxusní audiovizuální podívané, kterou rozhodně stojí za to vidět v pořádně kvalitě. ()
Pěkný obrázky, i myšlenka, ale jen na myšlenkách film založit nelze. To co film má je dle mě dokonalé, ale chybí mu něco k tomu, aby byl tento film dokonalý celý. ()
Velice zdařilý dokument o té naší Zemičce;-) ()
Nádherné, úžasné, dechberoucí leč smutné, pravdivé a slzy do očí deroucí... ()
Dokumentarista Fricke a jeho další cesta po planetě zemi,s velmi působivou kamerou,jehož obrazy doplňuje pouze hudba a občas reálné zvuky.Hezky se na to kouká a místy je to i zajímavé,ale protože tu není žádné tempo vyprávění,divák si připadá,jakoby si prohlížel album s obrázka a hudbou.Může ho to tak místy uspávat.Pomohlo by mírné oživění ve formě změny tempa vyprávění a nějakého zajímavého nápadu.Jako dokumentární film o zemi má ale velmi slušnou vypovídající hodnotu a patří rozhodně mezi to nejlepší,co bylo tímto způsobem o naší planetě natočeno.U mě je to dokumentárních 80% a přemýšlím,kam bych se to měl zajet podívat. ()
Svírá mě pálivá bolest z vědomí čeho jsem součástí. Pálí mě svíravá nutkání změnit svět, tím, že měním sebe. Svírá, Pálí. Hřeje. Díky za každé mé nové ráno, pane kuřátko. ()
[Druhé zhlédnutí] Je pro mě opravdu hodně těžké hodnotit filmy od Frickeho či Reggia. Rozdíly mezi nimi jsou více méně pod mojí rozlišovací schopností, myslím, že mám rád první Koyaanisqatsi a právě Baraku jenom kvůli tomu, že jsem je viděl jako první. Filmařské hledisko Baraky je o něco zajímavější, jelikož je to masivní dílo celé natočené na 70 mm formát (a také první film remasterovaný pro 8K rozlišení), jinak ale jde o "pouhé" zajímavé obrazy zakomponované vedle sebe. Ani ze střihového hlediska si nemyslím, že jde o nějak masivně promyšlený film. Řekl bych tedy, že pokud jste normální divák a tohle je vaše první putování tímto subžánrem, budete nadšeni. Pokud jste viděli již celou Quatsi trilogii či Samsaru, může dojít k lehké únavě materiálu. A také tohle je ta horší "série," protože je bez Philipa Glasse. 70 % ()
V Barake vidno, že Fricke je hlavne kameraman a tak je to úchvatné hlavne po vizuálnej stránke... Trochu mi uchádzal nejaký celkový koncept, ktorý by popri skvelej hudbe a obrazoch trochu posúval dej do vyššej dimenzie. Ale ináč je to veľmi pekné. ()
Podobně jako ve fenomenální trilogii "qatsi" se v Barace dokonale snoubí dokumentaristika s obrazovou a hudební magií. Připadáte si, že se procházíte po galerii a obdivujete fantastické exponáty z celého světa. Exponáty, které mají nejen formu, ale i myšlenku - spěch x klid, pokrok x tradice, bohatství x chudoba, zrození x smrt. To vše završuje víra a naděje. ()
Raz som sa na tento film dostala omylom ako dieťa... A bola som tak strašne zdeptaná... Ale mám z toho filmu obrovský zážitok a úchvatná hudba... Po opätovnom zhliadnutí mením svoje hodnotenie... Začiatok veľmi pomalý, potom príde časť, kde príroda, ľudia a tvory vytvárajú scénický tanec v realite (perfektná časť) a koniec je zase taký... veľa porovnaní, veľa čierno-bieleho... Chýba mi tam miestami sivá... ()
Pokud trochu přemýšlíte o všem co nás obklopuje tak tenhle film Vás nesmí minout. Není třeba moc dodávat, stačí se jenom unášet pohledy na naši zemi. ()
Opět se ukázalo, že pomocí obrazů a skvělé hudby lze komunikovat mnohem lépe, než pomocí řeči. Vyslovit všechno, o čem vypráví tento film, pomocí řeči, by trvalo minimálně 100x dýl, než je doba, za kterou ho člověk shlédne. Nemám vůbec co vytknout, zcela úžasná věc. Na rok 1992 famózní kamera, která by obstála proti jakémumoliv dnešnímu snímku... a hlavně tento film mluví o všem, o čem stojí za to mluvit. ()