99 domovů

„Chodíš do kostela? Jsi věřící? Na Noemovu archu se dostane jen jeden ze sta, hochu. A všichni ostatní se utopí.” - V dluhové pasti se může ocitnout skutečně každý, je to celkem jednoduché, ovšem vymanit se z exekuční mašinérie už tak snadné není. Hlavní hrdina snímku 99 domovů tuhle těžkou životní situaci řeší tím, že začne pracovat pro samotného exekutora, u něhož mu velmi záhy dojde, že světu vládnou peníze a mamon. Čím víc však máš, tím víc chceš a tím méně ti stačí. Co se musí stát, abys z tohoto zkázonosného vlaku vystoupil? (70%) (08.07.2023)

O co více nedokonalý, o to více naléhavý film, který se umí svou nekompromisní syrovostí zadřít pod kůži jako málokterý jiný. Spolu s Margin Call a Big Short tvoří volnou trilogii „Vše co jste kdy chtěli vědět o finanční krizi, ale báli jste se zeptat“. První jmenovaný to bere z pohledu komorního dramatu jedné noci bankovního managementu, druhý zeširoka a ekonomickou optikou v zábavném hávu a tento naturalistickým „pohledem odspoda“ (budoucích) Trumpových voličů. Byť je jasné za koho tvůrci kopou, tak tu není žádná ze stran démonizována (tedy až na finále, ale o tom později). Jede se v začarovaném kruhu, kdy je vina stejnou měrou na nezodpovědných lidech, kteří v době zdánlivého blahobytu naivně (mnohdy kvůli pořízení si blbostí) zastavili své domy, stejně jako na finančních institucích, které s vidinou rychlého zisku nezodpovědně půjčovali nad možnosti své/klientů; jedno zapříčinilo druhé a naopak. Shannon tedy nehraje černobílého zloducha, ale pragmatického pokušitele (on vás neuškrtí, jen vám nabídne oprátku a vy se již zvládnete uškrtit sami), který neváhal jednat. Co filmu podráží nohy je již zmíněné vyznění. Respektive závěrečná čtvrthodinka, kdy se to přepne do moralizujícího módu, který popírá vše předtím. Ono je to i v této angažované podobě o jedné Sofiině volbě dobré, ne že ne, jen to jde proti původnímu vyznění, které nenabízí (a ostatně z podstaty věci neumožňuje) lehká vychodiska. Shannon vynikající, Laura Dern do počtu a Garfield mnohem lepší než byste čekali, byť jeho postava má tolik vrstev, že ne všechny zvládá stejně bravurně. Jednou rolí tedy paradoxně dokazuje, že umí sakra hrát a zároveň, že neuhraje vše. (09.12.2016)

Já tak nějak nemám tyhle ctnostné závěry, á la tupé americké uvědomění si, rád. Do té doby jde svědomí stranou, hlavní je zisk a plnění velkohubých plánů. Snímek na netradiční téma hypoteční nestability má docela fajn tíživou atmosféru, ač si rodinka nikdy nesáhne pořádně na dno, necítíme z nich tu ryzí zoufalost, aneb teď si musím sbalit jen to nejnutnější. Obávám se, že většina lidí (i těch ve sluníčkové Americe) by byla na pokraji zhroucení. Já tedy ano. Oni to tak nějak přijmou. I náhlá spolupráce s realitním mačem není úplně uvěřitelná. Pár zaváhání ve svém hereckém projevu měl i Andrew Garfield, Laura Dern je docela nevyužitá, Michael Shannon znovu velmi přesvědčivý. Velice solidní tři hvězdy. Nebýt takového vyvrcholení, čtyři dám. (12.01.2016)

Odvrácená strana amerického snu. Film pokračující v dlouhé linii Ameriku demytizujících filmů čítajících třeba Kazanovu Tichou dohodu či Mendesovu Americkou krásu. Znepokojivá reflexe nedávné finanční krize i odpověď na to, proč v USA vyhrál volby Donald Trump (což je v kontextu tohoto filmu až Kavkovský paradox)... Další uhrančivá role Michaela Shannona, jehož bezskrupulózní realitní makléř je opravdu skvěle ztvárněný. Režisér Ramin Bahrani mne opravdu překvapil svým pojetím a v nejeden moment jsem měl dojem, že se dívám na film nestora britského sociálního dramatu Kena Loache, který kývl na nabídku Hollywoodu...tak naléhavě vyznění 99 domů působí... (29.11.2017)

Andrew Garfield, byl pro mne jako hlavní hrdina strašně nesympatický element příběhu. Na druhou stranu, se ale po většinu děje pohyboval na samém okraji kladného hrdiny a v určitých scénách to byl už ale vyloženě záporák. Takže mu jeho zjev budiž odpuštěn, příběhu to dozajista vyloženě svědčilo. Co k samotnému filmu napsat? Sám to ještě teď rozdýchávám, jaká to byla syrová jízda. Za posledních pár týdnů musím říct, bude film až v nejvyšších příčkách mé soukromé topky! Je neuvěřitelně realistický a v dobách ekonomické a hypoteční nestability, ze strany klienta bank, jde i o vyloženě současný a aktuální příběh. U nás snad naštěstí tak drastická exekuční praxe neexistuje, nicméně možnost nakouknout západním sousedům pod pokličku, dává příležitost vidět, že ten často zmiňovaný americký sen, nežijí v drtivé většině ani samotní američané. Myslím že právě naopak. Na druhou stranu, se tam s tím úřady nepářou. Šup s dědou na chodník na židli a starej se. V jednu chvíli koukáš v obýváku na telku a za hodinu sedíš na ulici se dvěma taškama a sleduješ, jak ti sousedi rozebírají na ulici vystěhovanou domácnost. A nikoho nezajímáš. Kruté a zároveň drsné, přesto ale asi účiné. (23.12.2015)