Hrbáč

Kdybych viděl dřív, možná bych k filmu tíhl podobně jako velká část zde hodnotících. Nyní je to ale už hodně zvětralá klasika. Spousta soubojl, které už jsou bohužel jen úsměvné. Na druhou stranu výkony Jeana Maraise bez kaskadéra jsou dechberoucí. Bourvil je prostě Bourvil, jeho obličej nemohl nic pokazit. Zápletka lehce připomínající Bídníky by nebyla špatná, ale holt herectví a dialogy jsou také už dost zastaralé a opět spíš pobaví svou letitostí. Díky tomu před XX lety neplánovanému humoru jsem se ale pořád slušně bavil a to u tak starého filmu není jen tak. (05.08.2015)

Pro podžánr  ,,Plášť a dýky´´ a kostymní historické dobrodružné příběhy nemám zrovna slabost a navzdory mému oblíbenému Bourvilovi bych Hrbáče asi ještě nějaký čas obcházel, kdyby se mi nepřiletl do cesty  náhodou díky uvedení na ČT 2. A nakonec jsem zhlednutí nelitoval. Dokonce jsem byl i lehce příjemně překvapen. Příběh je jednoduchý, ale má překvapivě spád a odsýpá. Dalším překvapením je pro mě akce, která by na svou dobu mohla být překvapivě  zdatně natočena,  určitě o něco  lépe než v o pět let starším Fantomasovi. Jean Marais nepatří k mým favoritům, ale zde mi byl třeba při dojemných chvílích s malou  Aurorou i sympatický a převlek za Hrbáče se mu opravdu povedl. Bourvilova přítomnost byla zase milé oživení. Trochu jsem nepobral proč mladou Auroru a kněžnu (tedy matku a dceru)  hrála stejná herečka. Očividně měl Hunebelle nějákou slabost pro dvě role obsazené stejným představitetelem (stejný případ Marais, Fantomas x Fandor.). Taky jsem trochu nepobral, že si mladá Aurora vlastně nakonec zasnoubila za Lagadera, tedy svého  o hodně staršího vychovatele. Ale tak v té době je to třeba možné. Tohle pro mě nejsou úplně zasádní výtky, protože jsem stejně mnoho nečekal a nakonec byl vlastně překvapen. Sice šlo o spíše jednorázové příjemné překvapení, než nějáký přelomový zážitek, nad kterým bych ještě další přemýšlel.  Pokud se mi zase Hrbáč náhodou nepřilete do cesty, znovu se na něj jen tak nepodívám. Ale tak trochu překvapení to bylo, takže si dovolím mírně nadhodnocovat a přidat slabší čtvrtou hvězdou. (06.08.2021)

Skutečně jediná dobrá verze Hrbáče je z roku 1997 s úžasným hereckým obsazením a soundtrackem, který zaujme (kdybych si ho mohla stáhnout z netu, tak ho poslouchám od rána do večera). Tohle všechno tomuhle filmu chybí, přestože je to jedna z prvních verzí s Jeanem Maraisem, který dodnes rozpálí nejednu babičku :o) (01.07.2014)

V mládí můj oblíbený román, takže filmový "digest", který děj ořezal až na dřeň, se mi jeví jako chudý fast food vedle knižní královské večeře. Jenže Marais šermuje jako pánbůh! Zkuste držet ladně šermířský postoj, odrážet nepřítele na všech frontách, chránit schovanku a přitom stát na doškové střeše! Takže mu ten supermanský výskok na ni odpouštím. A klasika na závěr - schody. Zkuste si někdy na nich takhle mávat mečem! (15.09.2008)

Dva historické filmy jsem už s Jeanem Maraisem viděl. Ani Železná maska ani Hrabě Monte Christo se mi nelíbily tak moc, jako Hrbáč. Stará klasika ještě poctivě udělaná bez velikášských triků, které by spolykaly plno peněz. A přitom to jde. Tím spíš, že na filmu se sešla skupina, která má za sebou úspěšné tituly. Marais, režisér Hunebelle a scénáristi Halain a Foucaud dělali všichni trilogii Fantomase. Jean Halain ale vytvářel i vynikající komedie typu Oskar či Piti Piti Pa. A pak to nemá fungovat. Celý příběh tak trochu vyznívá jako Monte Christův. K tomu si ale připočtěte uspokojující počet velmi kvalitních šermířských soubojů, skvělou masku hrbáče - maskéři se opravdu blýskli a celkově dobrý příběh se zápletkou a průběhem, který nenudí. Mě spíše překvapil velký věkový rozdíl mezi postavami, které se do sebe měly zamilovat, kdy mladá dívka byla prezentovaná jako šestnáctiletá a jemu muselo být rozhodně minimálně přes pětatřicet. Ve skutečnosti mezi herci bylo více než dvacet let. (09.08.2021)