Pečený sněhulák

Směju se, když čtu místní komentáře. Jak je to hloupé, jak je to ubohé, jak je to blbé. A přitom je to celé o tom, že partička nadšenců dělá legrační scénky. Takových partiček je na celém Internetu mnoho, ale jen málokterá z nich dokáže vytvořit skutečně zábavné skeče. Vůbec se nestydím, že se mi Pečený sněhulák líbí. Směji se a nepřipadám si trapně. (09.07.2016)

Tak jo viděl jsem díl s koněm a málem jsem si zabarvil :-D Musím proto zvednout hodnocení, tohle se jim povedlo https://www.youtube.com/watch?v=UetjU88oBd4 Česká soda je základ všeho, naprostá klasika a sněhulák jí nikdy nebude sahat ani k podkolenní jamce. Nemyslím si však že to je, nebo v minulosti byl Kohákův záměr. Chce prostě dělat ptákoviny, což se mu celkem daří. Někdy vkusně, někdy méně vkusně, ale pokud jsem si našel svoje alespoň v několika skečích, odpad si sněhulák nezaslouží. A teď musím končit, už dvanáct minut na mě čeká dole taxis (30.11.2014)

Původně jsem neměl žádný důvod ztrácet s Pečeným sněhulákem čas, protože pořadů je mnoho a volného času podstatně míň. Záplava kategoricky formulovaných odpadů a děsivě negativních komentářů ve mě vyvolala zvědavost, jestli je Pečený sněhulák opravdu tak špatný, jak tvrdí legendy. Po zhruba 20 minutách, které jsem se sněhulákem prožil, musím potvrdit, že čas od času se veřejné mínění ztotožní s realitou. Pokusy o situační gagy bych rozdělil do dvou kategorií - zhruba půl na půl: ty první se úplně míjí nejen s mou představou humoru, ale obávám se, že s představou humoru prakticky kohokoliv, protože je to zoufale trapné a nevtipné. Ta druhá polovina v sobě potenciál má, jenže ten je zabitý špatným herectvím, uspěchaností, nedotažeností, zkrátka umím si představit, že v podání někoho jiného by to fungovalo. Tady bohužel nikoliv. Shodou okolností právě sleduju britskou Ligu gentlemanů, kde jde opravdu o nekorektní humor často na hraně, ale tomu, co předvádí česká partička, je vzdálený ne snad jednu, ale hned několik galaxií. Nemůžu si nevzpomenout na vyprávění členů skupiny Monty Python, jak vznikaly jejich skeče. Trávili nad nimi spoustu hodin, dolaďovali, přetvářeli, upravovali, škrtali a zamítali. Tady se obávám dojí veřejnoprávní televize a české skeče vznikaly na koleně za dobu, kdy se Monty Pythoni nestačili ani nasvačit. Celkový dojem: 5 %. (20.09.2014)

Zase taková hrůza to není. Je tam vidět trošku inspirace Českou sodou, avšak rozjet to ostře jako v devadesátkách snad ani ve veřejnoprávním médiu teď nelze. Herci jsou ok, některé nápady ucházející. Hodnocení po dvou dílech 48%. PS: Jsem překvapený, jaké negativní ohlasy v mém okolí vyvolal Pečený sněhulák. Většině lidí se vyloženě nelíbil. Důvody jsou pochopitelné (trapnost, měkkost, nedotaženost atd.), ale i tak jsem viděl v českém éteru x srovnatelných horších blbostí. Tady Kohák vyloženě narazil, protože se chlubil v reklamní kampani něčím, co nemohl splnit. (04.09.2014)

Ve stínu událostí posledních dní se mi na YT začala objevovat i jedna nejmenovaná epizoda tohoto počinu, ze zajímavosti jsem tedy shlédl pár dalších, zda jsem již dospěl k nadhledu a začnu tento jistě geniální humor chápat. Zoufale jsem však nucen konstatovat, že jsem stále ten samý suchar, kterého víc znechutí fakt, že tvůrci užívají bezplatnou O Fortuna, než aby si užíval jemnou nekorektní ironii tohoto skvostu. Ono, možná už patřím do té generace, která jednoduše potřebuje post-irony, aby se smála, ale vzhledem k tomu, kolik ironických pečených sněhuláků jsem teď při prokrastinaci u školního projektu viděl, tak jsem rád, že jsem právě v tom věku, kdy ještě dělám školní projekty a nechápu ironii. (16.06.2018)