Abril Despedaçado
Avril brisé
Za slnkom
Behind the Sun
Režie:
Walter SallesKamera:
Walter CarvalhoHrají:
José Dumont, Rodrigo Santoro, Rita Assemany, Luiz Carlos Vasconcelos, Ravi Ramos Lacerda, Caio Junqueira, Gero Camilo, Othon Bastos, Wagner Moura (více)Obsahy(1)
Krev se prý dá smýt pouze krví… Režisér a scenárista Walter Salles se stal nejlepší devizou brazilské kinematografie na přelomu tisíciletí. Velkého mezinárodního uznání se dostalo především jeho Hlavnímu nádraží z roku 1998, z dalších uveďme např. filmy Motocyklové deníky (2004), road movie o mladém Che Guevarovi, či adaptaci stěžejní knihy beatnické generace Na cestě (2012). Snímek Pod spalujícím sluncem natočil Salles v roce 2001 podle vlastního scénáře (a podle románu Ismaila Kadarého, odehrávajícího se ovšem v Albánii). Na nehostinném brazilském venkově na počátku 20. století, v izolaci od světa, přežívají dvě farmářské rodiny, které spojuje kromě dřiny jediné – generace přetrvávající krevní msta. Letitý boj o půdu si pravidelně vybírá svou nesmyslnou daň: oko za oko, syn za syna. Teď je řada na Tonhovi, kterému se však čekat na smrt vůbec nechce. Ve svých dvaceti zná ze života a světa jen každodenní, každoroční otročinu a cestu se surovým cukrem do města ke kupci. Navíc jej i jeho malého bratra ovlivní setkání s potulnými umělci, zejména s krásnou Clarou, která – i když už projela kus světa – má s Tonhem podobný osud: i ona je nucena dodržovat stanovený řád, šlapat v kruhu, podobně jako dobytek u lisu na farmě Tonhova otce... Sugestivní film, jehož tragický a současně osvobozující příběh umocňuje výtvarná kamera (Walter Carvalho, mnohokrát oceněný – včetně zmíněného Sallesova filmu Hlavní nádraží) a herecké výkony (především pak malého představitele Tonhova bratra). Nominován a oceněn na řadě filmových festivalů (Havana, Benátky…) (Česká televize)
(více)Recenze (63)
Stěžejním elementem v tomto výborném filmu je scénář. Krásně postavený film, ve kterém skoro všechno funguje. ()
Brazilský film, který se odehrává počátkem 20. století na venkovské samotě v Brazílii, kde spolu dvě rodiny po léta bojují o lán půdy. Boj má charakter krevní msty - jedna rodina zabije člena druhé, a její potomek má za úkol v určeném čase jeho smrt pomstít. Je to bludný kruh, zároveň ale posvátná tradice. S příchodem dvacátého století se ale mění i tento zapadlý venkov, potomci cítí, že tradice jejich otců se jich už přestávají týkat a touží se podívat do světa, ne být celý život připoutáni k půdě. Otcové to vidí a bezvýchodnost jejich situace je to, co je na tomto filmu skutečně smutné. 7/10 ()
Kdy se konečně vydám na rozcestí tou druhou cestou?Bude tam snad trochu stínu ,kde se chvíli schovám před spalujícím sluncem? ()
Tohle je zase něco jiného, je to film, ve kterém se dozvíme, jak že to v Brazílii na počátku minulého století chodilo. V žáru slunce je dojemně odvyprávěný malým klukem Klukem. Člověku se nechce věřit, že mohli mít lidé tak vymyté mozky, aby se navzájem stříleli jeden po druhém až dokud jedna z rodin nevymře. ()
Depka s působivým vizuálem. 1) V prvním plánu vyprávějí autoři jeden konkrétní příběh krevní msty zasazený do Brazílie na počátku 20. století. Ovšem nenechme se mýlit. Autorem knižní předlohy z roku 1978 je albánský spisovatel Ismail Kadare a pojednává o zvycích v severní části země. V této souvislosti mě zaujala pravidla pomsty a vzájemná komunikace mezi rodinami._____ 2) Ve druhém plánu jde o podobenství na téma: Jak překonat omezenost ducha a rozhledu._____ 3) Coelhovská atmosféra vytváří téměř snový pohádkový svět. Je to ovšem pohádka hořká._____ 4) Závěrečné vykoupení mě překvapilo a dojalo._____ 5) Mezinárodní koprodukce dodala snímku peníze a nadhled, brazilská polopouštní pobřežní krajina (dost netypická pro tuto zemi, řekl bych) zase vizuálně zajímavé prostředí._____ 6) 26letý Rodrigo Santoro (starší syn Tonho) se po domácích úspěších přemístil do USA, kde pokračuje ve své úspěšné kariéře herce a modela._____ Zaujal mě i 12letý Ravi Ramos Lacerda (mladší syn Pacu). ()
5/10 Krevní msta po brazilsku - zemědělský boj o půdu svádí dvě znepřátelené rodiny a jako prostředek vždy volí tradiční vraždu nejstaršího syna. Takovýto souboj ale nemůže pokračovat do nekonečna, ať už z důvodu docházejících zdrojů nebo postupné změny ve společnosti s odklonem od ruralismu. Otcové rodin ve své zaslepenosti nejsou ochotni se přenést přes vendetu jiným řešením, takže se od začátku v dusné atmosféře schyluje jenom k dalším tragédiím. Celkově dost smutný příběh prozáří jen přítomnost dětského hrdiny špunta, cirkusácké rajdy a samoúčelné záběry venkovské přírody. Mladý elegán představující "hlavní oběť" zdědil po rodičích inteligenci spalujícího slunce, takže veškeré důležité věci za něj musí řešit jeho mladší bratr... ()
Tak tenhle film mě nijak nezaujal a už vůbec nenadchl. Nesmyslnost pomsty vedoucí až k vyvraždění rodů je sice docela silné téma, nicméně Sallesovo zpracování je takové nijaké. Mám dojem, že se pokusil převést na plátno magický realismus, což se mu ale vůbec nepovedlo. Mnohem radši mám jeho Hlavní nádraží, které je o 100% lepší. ()
Snad asi najlepsi film Walter Sallesa o stave Brazilie roku 1910. Presnejsie pre lepsiu znalost problematiky sa to volalo Stara Republica - Old Republic 1889 - 1930 a este nevladol Getulio Vargas, ale uz zil. Film pojednava o krvnej pomste. Filmu vladnu hlavne perfektne dialogy, vyborna rezia a k tomu este zaujimave a niekedy aj fascinujuce brazilske exoticke prostredie, mlady Rodrigo Santoro zacal zhurta : 100 % ()
Wow... Je zbytečné psát cokoliv víc do podrobna, abych vás nepřipravil o opravdový filmový zážitek, snad jen, že to byla opravdu KRÁSA, která mě na hodinu a půl přikovala do židle a po konci jsem zůstal v němém úžasu nad tím, co jsem právě viděl - skvělé! ()
59. Zlatý Glóbus za rok 2001 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Brazílie ()
Moc hezky natocene. Jinak me ale tato Albansko-brazilska romance uplne minula a ke konci uz mi byla vicemene protivna. ()
6/10 ()
Obrazově působivý film o rodinné sounáležitosti a krevní mstě z exotické Brazílie, který se na můj vkus až moc vlekl. To zjevné emotivní poselství se na mě prostě nepřeneslo. A nemůžu si pomoct, ale trochu mi to zavánělo telenovelou... ()
Krvná pomsta vykonávaná donekonečna jednoducho nikam nevedie a tento fakt si uvedomil Tonho, hlavná postava nádherného filmu o brazílskych domorodcoch a ich živote na začiatku 20. storočia. Nádherný príbeh je ešte lepšie zrealizovaný (kamera, hudba, strih - úplná paráda), takže neváham a hodnotím na 100%. ()
Košeľa zožltla. Krvná pomsta ako životný štýl neveští nič dobrého, keď mŕtvi rozkazujú živým. Z tejto posadnutosti, kde sa všetci točia dookola ako voly, je ťažké sa vymaniť, a môže to byť buď vzdelaním alebo láskou. Ktorým smerom sa vydá krvavý osud? Film s tiesnivou atmosférou, minimom slov a nevyspytateľným smerovaním. –––– V krajine slepých sa o jednookých hovorí, že sú blázni. –––– Sme ako voly. Točíme sa stále dookola a nikam to nevedie. ()
Ve vyschle oblasti severni Brazilie se odehrava poeticky odvypraveny pribeh dvou mezi sebou soupericich rodin. Oko za oko, zub za zub a zde plati, syn za syna. Nesmyslna tradice a staveni cti pred zdravy rozum zpochybnuje jeden ze synu Tonho (Rodrigo Santoro), ktery musel uposlechnout otcovych rozkazu. Mluveneho slova je pramalo, ale priroda v ktere je dej zasazen a vyrazove schopnosti hercu jsou hodne pozornosti. 60% ()
Předvídatelný, nudný a celkově podivný. Za srdce mě to opravdu nechytlo. ()
Vizuálně pěkný film o ošklivých věcech. Z předlohy si to vzalo jen povrch a chybí tu společenskokritická část. ()
"Brazílie 1910, rodina v hlavní roli drtí cukrovou třtinu a vyrábí cukr, děj se vleče jak hlen po stěně ráno po opici, hudba téměř nehraje, žádné monology, žádné dialogy...tak si říkám, jestli nemám vyplý zvuk...jeden stisk na ovladači mě ubezpečuje, že zvuk je zaplý...protírám si oči a snažím se neusnout..." Tak takhle by se dal charakterizovat můj pocit při sledování několika prvních minut tohoto snímku. Jak se později ukázalo, tak je to jen předehra k velice silnému emotivnímu zážitku. Film si sice udržuje své ultra pomalé tempo, ale postupem času, jak jsem se vžil do děje, jsem hltal každý detail....korunu tomu nasadil hodně silný konec, v ten okamžik bylo rozhodnuto-dalších pět hvězdiček k mým hodnocením. ()
K dokonalosti tomuto filmu cosi chybělo. Je to spíše pocitové, ale zřejmě mi nevyhovovalo prolínání tragédie dvou rodin v brazilském vnitrozemí s lyrikou zosobněnou citem malého chlapce a později jeho staršího bratra k cirkusačce - mořské panně. Celé to ztrácelo poněkud na dynamičnosti, ačkoliv příběh sám měl být velmi silný. Problém krevní msty známe z Balkánu nebo Kavkazu, teď se dozvídáme, že se objevovala i v Brazílii. Krev za krev, vzájemné vyvražďování ve smyslu kus za kus, plačící matky... Kdo ten bludný kruh přetne? Je to ona cirkusačka Clara, která odlepí Tonhovi osudovou pásku na rukávu, nebo je to malý Dítě, který tuto pásku připne na své rameno a odsoudí se tím k smrti? To zůstává nevyřčeno, ale můžeme si to myslet. ()