Kukačka

Rokožkinovo oblíbené téma možností komunikace napříč jazykovými bariérami, zasazené do scenérie až lyricky nádherné severské přírody a historických kulis druhé světové války. Zprvu nesouvislý a náhodně vznikající trojúhelník Fina, Rusa a mladé Laponky postupně dostává jasné kontury a spěje osudově ke svému rozbití, vnější kauzální řetězec doléhá i na hrdiny tohoto filmu... Lidé tu mluví, aniž by si slovo rozuměli, a přesto se svým způsobem domluví, pro diváka pak vzniká možnost pousmát se nad absurditami monologů odlišných komunikačních vzorců složených do paradoxně fungujících dialogů, převládá intuitivní potřeba dorozumět se a živočišné propojení na základě nejprimitivnějších lidských potřeb (jídlo, sex, nepřátelství, náklonost...) Hlavní hrdina Veiko (dvorní Rogožkinův herec přesvědčivě lidský Ville Haapasalo) zastižen svým Prométheovským osudem bojuje s ,,nepřízní bohů" a pokouší se vyhnout své predestinaci - leč marně, válka a s ní i v těchto ,,božích" místech úzce propojená smrt si ho v závěru filmu přes jeho veškerou snahu nachází... (jeho smrt zapříčiní opět selhání komunikace) Podobný osud sdílí i druhý mužský hrdina - ruský voják Ivan, který je za ,,zradu" v rámci politických čistek uvnitř Rudé armády odsouzen na smrt a jelikož smrt sám přináší (jeho rukou umírá Veiko), nemůže spočinout čistý... Oba dva muži jsou jako ,,kukaččí" vejce zaneseni do hnízda mladé Laponky, která se i přes omezené zdroje svých zásob obou ujímá, Ivanovi zachrání život a s Veikem se pak citově a sexuálně sblíží, udržujíc si však od obou zdravý, životem v pustině poučený odstup. Navíc velmi silný a efektní závěr, kdy mladá Laponka svými šamanskými ústy v intencích svého narativního světa volá umírající Veikovu duši zpět do světa živých a ona její volání zaslechne... Silný a hluboký film, zobrazující střetnutí tří tak odlišných světů. Takhle se i dnes civilizačně a obsahově míjíme s jinými a hlavně vzdálenými kulturami... (30.01.2007)

Označenie žánru klame. Je to dráma aj komédia, ale hlavne je to krásny antimilitaristický film. Bál som sa akademickej nudy, opak však bol pravdou. Ukážka toho, čo ľudí v skutočnosti zaujíma a o čo by sa mali starať (o ženy) a aká je vojna proti tomu malicherná záležitosť. Aj keď to tiež býva občas poriadny boj. To ale asi nebola zamýšlaná režisérova metafora. Spojenie vojnový film a art film je tak neobvyklé, že Kukushka je povinnosťou každého "nezávisláka". (12.06.2012)

Říkal jsem si, že pátou hvězdičku po dnešním návratu film asi neobhájí, ale mýlil jsem se. Tento ruský snímek se dvěma kolaborujícími finskými herci, přičemž Ville Haapasala už Rusové možná adoptovali:-), se opravdu povedl. Konverzační, komediální drama o třech postavách, kdy každá hovoří vlastním jazykem, to je tak absurdní nápad, že pořád nedokážu pochopit, jak je možné, že to na mě tak skvěle funguje. Já jsem se znovu skvěle bavil nad situací, kdy sexuálně strádající Laponka funguje jako zklidňující element mezi Finem a Sovětem. (23.10.2020)

Dobre vymyslený a dobre zahraný film, ktorý som napriek niekoľkým úsmevným situáciám vnímal, ako drámu. Ako drámu troch ľudí, ktorí napriek tomu, že rozprávajú jazykom, ktorému ostatní nerozumejú, nestále rozprávajú a snažia sa byť chápaní. Film nestráca tempo a nebyť toho šamanisticko-mystického prílepku, koketoval by som s plným hodnotením. V čase prebiehajúcej "špeciálnej operácie" som ocenil, ako ruský režisér stvárnil myšlienkový svet ruského dôstojníka, ktorý korešponduje so správaním sa inváznych vojsk na Ukrajine. A som rád, že si to všimol aj Maq. (19.05.2022)

Pro mě osobně byl tenhle film perličkou, který hned tak neuvidíte a já vám ho vřele doporučuji. Pozorovat tak zvláštní trojici, která se sešla za okolností souvisejících s válkou na velmi zvláštním odlehlém místě, byl skutečně neopakovatelný zážitek. Střídají se tam momenty úsměvné s těmi smutnějšími, ale myšlenka z celého filmu vyplívá zcela jasně. Lidi mějte se rádi, proč se musíte pořád nesmyslně zabíjet, když jde žít přece v pohodě a míru. Scénky týkající se lásky, se saunou nebo jejich dialogy, kdy nerozuměl jeden druhému a každý si mlel to své, byly příjemně zábavné, to bylo od tvůrců bezvadné zpestření jinak poměrně náročného tématu. Tyhle filmy mají zkrátka své kouzlo, na které se hned tak nezapomíná. (04.12.2014)