The Filth and the Fury
Režie:
Julien TempleHrají:
John Lydon, Sid Vicious, Steve Jones, Paul Cook, Glen Matlock, Malcolm McLaren, Siouxsie Sioux, Billy Idol (a.z.), královna Alžběta II. (a.z.), Ricky Jay (více)Obsahy(1)
Bože, ochraňuj královnu! Vzestup a pád proslulé punkové kapely v britsko-americkém dokumentu. Dokumentární film Sex Pistols: Děs a běs o „nejzběsilejší" skupině rockové historie, který natočil britský režisér Julien Temple, lze vnímat jako jistou revizi jeho předchozího snímku The Great Rock'n'Roll Swindle (1980), v němž byla tato kapela a punková revoluce nahlížena výhradně z pozice manažera skupiny Malcolma McLarena. Ve zmíněném kontroverzním hraném dokumentu se McLaren v úloze jakéhosi Velkého Manipulátora cynicky vysmál všem příznivcům punku jako pitomcům, kteří naletěli jeho velkému rokenrolovému švindlu se skupinou, jež byla ve skutečnosti pouze jeho výnosným umělým výtvorem. I Temple se tenkrát nechal McLarenem zčásti manipulovat a zřejmě proto se rozhodl doplnit vlastní, jednostranně zdeformovaný obraz kapely tím, že v novém filmu poskytne prostor výhradně členům Sex Pistols. Ve filmu tentokrát s větším odstupem akcentuje i politické, ekonomické, sociální či hudební podhoubí vzniku punkového hnutí, ale i důvody, proč tak záhy původní hněv částečně ztroskotal na úskalí módy.
Templeova anarchistická koláž je poskládána z aktuálně dotočených rozhovorů s přeživšími členy Sex Pistols, nikdy předtím nepoužitých záběrů z koncertů a zkoušek sestříhaných z více než dvacetihodinového soukromého archivu kapely (včetně předsmrtného rozhovoru s baskytaristou Sidem Viciousem), ale také z ukázek z dobových optimistických reklam (kontrastujících se záběry z pouličních nepokojů), z televizních show a z machiavellistického dramatu Richard III s Laurencem Olivierem. Film opětovně rekapituluje všechny známé a pobuřující výtržnosti kapely i okruhu jejích nejdivočejších příznivců z tzv. Bromley Contingentu i její vynucené, ale bohatě vykoupené přestupy od jedné nahrávací společnosti ke druhé. Do filmu je převzato i několik scén z Templeova předchozího filmu z roku 1980 – jde především o animované pasáže, doplněné novým komentářem. Značný prostor je také věnován skonu Sida Viciouse a jeho osudové heroinové lásky Nancy Spungenové, kterou zbytek kapely nenáviděl.
(Česká televize)
Recenze (70)
Fury to bylo dost, ale mnohem víc jsem v tom viděl ten Filth. Ale to je prostě punk. A na stejné notě jede i tento dokument - už jen to, že rozhovory s členy kapely jsou dělané neobvykle tak, že je ani nevidíte. I když nejsem žádným velkým přívržencem, hudba Sex Pistols se mi docela líbí. Vhled do začátků punkové subkultury, dobové souvislosti a názory, to bylo zajímavé, ale zažít bych to nepotřeboval. Jinak buď Sid Vicious nebo Glen Matlock nebo jejich kombinace mi vzhledem nějak připomínala Sama Rockwella, heh... ()
Režiséru Julienu Templeovi se podařilo natočit hudební dokument o nejslavnější punkové kapele všech dob, který má ve svém žánru jen minimální konkurenci. Sledujeme kapelu od jejich slibných počátků až po bouřlivý rozpad a smrt "nejhoršího basáka v dějinách hudby" Sida Viciouse, který se ve 21 letech předávkoval heroinem. Skutečnost je přitom podávána bez zbytečných příkras a mystifikací. Jsme svědky toho, jak Sex Pistols podepisují svou první smlouvu. Jak svými sprostými slovy v živé TV show ruinují kariéru moderátora. Jak slaví Vánoce s dětičkami. To vše je prokládáno rozhovory s kapelou a dobovými záběry Anglie na konci 70. let, na jejíž základech upadající společnosti punk právě vzniknul. Fanouškovi Sex Pistols srdce zaplesá, nejenom nad raritními videi, které tvoří většinu materiálu použitého ve filmu, nefanoušek, který se aspoň trochu vážněji o hudbu zajímá, se díky filmu dozví, jak to vlastně s počátkem punku v Anglii bylo. ()
Takhle ma vypadat hudebni dokument... Kdo posloucha soucasnou hudbu od popu pres rap az po techno tak by tendle film mel videt... Protoze tehle par typku polozilo zaklady necemu co tvori nasi evropskou hudebni kulturu tak vyjmecnou... Myslete si co chcete ale Punks not dead... A to nejsem pankac... "I am an antikrist... I am an anarchist" ()
tak jsem to poprvé v životě viděl od začátku až do konce. je to prostě děs... bez ohledu na to, co se zpívá v písničce Plexis, Sid Vicious byl doopravdy vinnej. především tím, že v jeho stopách pokračuje spousta lidí, kteří mají IQ na bodu mrazu a nevidí dál, než za další pivko. Heroin lidi ničí, ale tahle troska byla zničená už před tím. celkově v zato, je zde hezky ukázáno, jak vlastně kluci po punkáčsku na všechno sraly, až se vlastně dostali na vrchol pop-scény. tak to fakt nebyl sen a jak Johnny trefě poznamenal: "to punkáči zkazili punk tou uniformou. my jsem neměly na kožený bundy a drahý boty, museli jsem si poradit jinak.... Punk se stal přijatelným a tím skončil." hudebně za 5* dokumentárně za 3* lidsky za 4*. ()
Šokující věci prostě neznamenají skvělý dokument a vzhledem k tomu, kdo asi tenhle film sleduje se vysoké (nad)hodnocení dá pochopit. Za mých punkových dob jsem se nad Děs a běs rozplýval též, nýbrž s odstupem času zjišťuji, že se jedná o průměr, který přináší jen vzpomínky trošku senilních punkových dědečků s občasným střihem na televizní show či na koncert se strašnou kvalitou obrazu i zvuku bez hlubšího významu. Sex Pistols je legenda, nepochybuji a myslím že nikdo, ale zasloužili by si lepší dokument. Joy Division o stejnojmenné kapele stejné éry je lepší o parník a to samé mohu tvrdit o Clash a jejich Rude Boy. ()
Reklama