Sedm dní v pekle

Takhle dobře jsem se snad nikdy nepobavil. Pozitivní je, že jsem ze začátku opravdu věřil, že jde o dokument o opravdovém tenisovém zápase, už jsem chtěl hledat na netu historii, když mi to docvaklo a pak jsem se začal královsky bavit a hlavně smát! P.S. Tenisové zápasy ve Wimbledonu již nikdy nebudu sledovat bez vzpomínky na tento úchvatný zápas! (05.12.2015)

7 Days of hell is trying to create its own unique face, but this bizzare style of humor does not appear as branch, which could possibly stand on its own foots. Some of the references are rather stupid then funny, but the jokes are driven straight ahead. Of course there are moments, which are hillarious and laughable, so all of those ridiculous gags about traditional events, rules, traditions or habits has their quality. Anyway, hopefully this type of comedy won’t be any cult or precedent for other similair pseudocument. On the other hand, making fun of everybody else including myself always have potential. (07.10.2015)

6/10 Parodie jsou zapeklitý subžánr a až na čestné výjimky (Limonádový Joe) mi nikdy k srdci nepřirostly. Nedokážu docenit humor, který kolísá od chytře vygradovaných vtipů (soudní kreslíř) až k úplně nejprimitivnějším sexuálním narážkám (případně fekálnímu humoru). Takže opět bojuju s tím, jak vlastně hodnotit komedii, která mě dokáže upřímně rozesmát, abych se v další minutě horko těžko bránila touze obracet oči. Tady se toho nečekaně dost povedlo, oceňuju obsazení, stopáž i to, že si autoři vyhráli s detaily (camea), ale nemůžu ignorovat momenty, které jako by se do děje vestříhaly z náhodného filmu Adama Sandlera. Pejsek s kočičkou, jak to u parodií bývá. (30.03.2021)

No tak to bola úplná chujovina. Niektoré nápady fakt geniálne. Škoda, že v 43 minútach sa nachádzalo stále veľa hluchých miest. Švédsko, Copperfield a Kit Harington boli najlepší. Ale vlastne kopec vecí. Típek čo nemá rád tenis, královná. Útek z vezenia. Akurát na mňa tam bolo príliš veľa holých čurákov na meter štvorcový. (15.09.2015)

„My jsme věděli, že bere kokain. Jenomže v Anglii je neslušné na něco upozorňovat.“ Čekal jsem, že to bude opravdu hodně střelené, ale že až tak…Tvůrcům se podařilo na poli mystifikačního, „sportovního“ dokumentu stvořit něco, co svou originalitou, vtipem, politickou nekorektností, cynismem, nekompromisností a absurdnem zcela vybočuje z řady. Navíc, abyste se u filmu bavili, nemusíte o tenisu vědět zhola nic, a co jsem hodně ocenil já osobně je fakt, že k tomu nepotřebujete znát ani přítomné zpovídané či jejich představitele (na rovinu přiznávám, že jsem znal v podstatě jen „adoptivní sestru“, „nějakého kouzelníka“, „partnera pro orgie“ a samozřejmě „lorda velitele Noční hlídky“). K dokonalosti nechybělo moc…tedy, spíš mně osobně přebývalo (těch všemožných sexuálních narážek bylo místy až zbytečně moc a švédský kreslíř byl zcela navíc), proto končím na silných 4*. „Člověk by řekl, že hráč bude diskvalifikován, když souloží na kurtu víc než čtyři hodiny, ale v pravidlech o tom nic není. Co jsme měli dělat jiného, než se dívat?“ (02.12.2017)