Dobrou, mámo

Po Hanekem, Seidlovi a Schleinzerovi přichází Rakousko s dalšími talenty, které se vyplatí sledovat. Špičkový psychothriller, který není pro slabší povahy - jedna taková slabší povaha při promítání omdlela a silnější povahy volaly doktora. Naštěstí promítač zachoval chladnou hlavu a promítání nepřerušil, to by mě fakt naštvalo. Tento film udělá pro vteřinové lepidlo totéž, co Temný rytíř pro tužky.____________ EDIT 9.7.2015 Na dnešní projekci Dobrou mámo byl Hřebejk a při odchodu říkal svým kolegům "Strašně mě to sralo, to bylo jako zfilmovaná noční můra". Může být nějaké lepší doporučení? :-) (04.07.2015)

„Dobrou, mámo“ je krásnou ukázkou toho, že hororové filmy pořád dovedou překvapovat, že je zde prostor pro to, aby byly hnusné, ale také prostor pro to, aby svoje diváky ohromovaly. Pointa v konečném důsledku není nutně originální, ale v danou chvíli dovede zasáhnout, navíc je úplné finále možné chápat ještě dalším způsobem. „Dobrou, mámo“ je film, který rozhodně stojí za pozornost, a to nejen hororovým fanouškům. (04.08.2016)

Zkušený divák odhalí jedno z tajemství tak do deseti minut, pořád ale zbývá slušná porce syrového masa. Jen jedna scéna je drastická a slabší povahy jí asi nedají, jako celek ale Ich seh, Ich seh uspěje hned v několika žánrech. Lokací trochu připomene předloňský festivalový Borgman. Minimum dialogů, důmyslná kamera a svícení, atmosféra tmy a strachu uvnitř nového a za běžných okolností světlem zalitého domu (kamera za zády Eliase, sestupujícího po schodech, např.). Líbilo, bavilo, strašilo, znepokojilo. Autoři asi viděli film Ti druzí :) (28.09.2015)

Tenhle rakouský snímek mě měl překvapit, ohromit, srazit na kolena. Čekala jsem nečekaná odhalení a hru s lidskou myslí... Jenže pointa na mě pomrkávala už po několika dialozích, stopáž byla přehnaná, děj se někam vytratil (a naopak místo děje dorazilo několik poněkud zneklidňujících scén zobrazujících ošklivé násilí na bližních) a velké finále nemělo dostatečně velký potenciál, aby to celé vytáhlo. Skvělí jsou oba dětští herci, matka je protivka a její jednání mi i po zhlédnutí filmu přijde nijaké a takové neadekvátní. Protože co jako čekala, že jo. No a moje poslední poznámka: nějak jsem nepochopila scénu s barevnými kontaktními čočkami. Tak měla hnědý, nebo jaký oči? (27.07.2015)

Samozrejme, že vizuál vás opantá a aj to pomalé tempo a atmosféra vás pohltia a budete zvedaví, čo sa v tom dome chystá. Ja som teda bola. Niet sa čo čudovať, dvoch malých chlapcov nechajú samých doma, na odľahlom mieste, nudia sa, vymýšľajú somariny ... mali ich dať radšej do letného tábora, však šikovní a zruční boli dosť. Cha! Išla by som do plných, ale chlapci Schwarceje ma svojim výkonom extra neohúrili. Dajme tomu 4,5*. (29.01.2016)