Dobrý den, paní Campbellová!

Snad k žádnému jinému filmu se tolik nehodí označení nostalgická komedie. Nostalgie tu prostupuje každým filmovým políčkem, přičemž se v ní neutápí a film proto nepůsobí nijak lacině. Scénář navzdory tomu, jak by se v daném tématu mohl rozpadnout na scénky, překvapivě drží pohromadě a po celou dobu dokáže diváka udržet v pozornosti, stejně tak skvostné herecké obsazení v čele s Ginou Lollobrigidou, která snad ještě léty dozrála do krásy. Komedie, která vám nepřivodí záchvaty smíchu, ale vykouzlí úžasně dobrou náladu. 85%. (12.02.2011)

Gina Lollobrigida... Ako pekne to meno znie. Počul som ho snáď tisíc krát, ale toto je prvý film v ktorom som ju videl. A paf ,hneď trefa do čierneho. Podľa mnohých užívateľov kultová komédia a ja musím dať za pravdu pretože tejto komédii akoby roky vôbec nepribúdali a ja som sa dobre bavil. Humor ja výborný, nestarnúci a preto v pohode pobaví aj nasledujúce generácie. 80%. (25.11.2011)

"Já nelžu. Nedotkla se mě opravdu jiná mužská ruka než tvoje a tátů mého děcka." Je libo jednu nekonečně velkou lež, nezkrotnej italskej temperament a komedii plnou konverzační pohody? Já tedy nemám lhaní nijak zvlášť v lásce, o mém temperamentu lze s úspěchem pochyboval, ale povedený komedii nedokážu odolat. Byl jsem okouzlen výkonem Giny Lollobrigidy, která svou divokou italskou náturu velkoryse rozprostřela přes celou šíři obrazovky a přidala k ní pohotový kombinační schopnosti notorický lhářky. Nic nezkazili ani všichni obelhaní, kteří skvěle doplňovali hlavní ženské tornádo, a s přijímáním pravdy se vypořádávali tak svérázným způsobem, že má bránice dostávala pořádně zabrat. (24.11.2011)

Otec a otec. A otec. Stačí za války na deset dnů posloužit jako matrace pro část divize US Army a pak obdržíte za dvacet let vyšší válečné reparace, než muselo vyplatit Německo? Ano, ale žoviální tátové jsou z obliga a matka je na všechno sama.. Místy crazy komedie připomínající historku z MASHe točící se kolem fiktivního kapitána Tuttlea se může opřít o chytrý scénář, dobré herecké výkony (až na Phila Silverse, ten byl jak ze špatné divadelní hry) a koneckonců i posloužila jako reklama na polívku, či předobraz pro budoucí juchání v Mamma Mia. A než na konci znovu zapěje Jimmy Roselli, odejdou všichni s ještě čistším štítem, než měli předtím.. (23.11.2011)

Závažný válečný film může být i skvělou, gagy a ostrovtipem hýřící komedií, kterou symbolizuje moudrá, uhrančivě krásná žena - Gina Lollobrigida. Legendární krasavice zlatého věku evropského lidstva minulého století a ní i tvůrci filmu - scénáristé Denis Norden, Sheldon Keller a Melvin Frank, současně i režisér filmu - k výchozímu nápadu, následnému propracovanému záměru-libreta a konečně stále dotvářenému scénáři (tím vším skutečně DOBRÝ DEN dýchá) - přidali zdatné herce, úspěšně sekundující skvělé Lollobrigidě, a snahu vyrovnat se s těmi důsledky války, na něž ve velkých historických plátnech nezbývá čas ani prostor. Moudré prozření rozvážných otců, chápavá moudrost jejich manželek i empatická dceřinná láska učinily z lidsky pochopitelného poklesku někdejšího nezkušeného děvčátka bojujícího o přežití ve stále probíhající kruté válce čin, jenž to všechno dokázal pozitivně překonat. Nadčasový rozměr zdánlivě zaměnitelného "lehkého" nenáročného díla je skryt v radosti všedního i svátečního dne, v zázračné schopnosti vzájemně si naslouchat, být skutečně snášenlivý a tolerantní, vnímat nezkresleně opravdu podstatná fakta. Úsměv i nevázaný smích se v takovém případě stávají ne devastujícími, ale naopak stylotvornými, konstruktivními prostředky. A smích přes slzy je tím, co i po desetiletích utkví v divákově paměti po zhlédnutí tohoto obrozujícího díla, oslavujícího "pouzeobyčejného" člověka v podobě atraktivní, krásné a nádherně pošetile moudré milující ženy a matky.. (24.12.2010)