Hollywood v koncích

Originalny namet, ale samotny vysledok zdaleka nie je taka pecka ako som ocakaval. Paradoxne najmenej ma bavili pasaze s Allenovou slepotou. Boli to prilis primitivne vtipy v ktorych narazal do nabytku a do atmosfery filmu sa vôbec nehodili. Celu liniu so slepotou mohol Allen radsej nahradit nejakou tou tvorivou krizou alebo niecim podobnym a vysledok by bol ovela uveritelnejsi. Takisto sa mohol viac sustredit na osobnu liniu jak medzi nim a synom tak na romanticku liniu. Takto je vysledok nesudrzny mix v ktorom ziadny linia nie je dostatocne silna. Aspon ze Allen nesklame s rôznymi vtipnymi poznamkami, ktorymi sa triafa do Hollywoodu a aj do svojej tvorby, takze za jedno pozretie to rozhodne stoji. Zlati francuzi, co by si bez nich Allen pocal? Urcite by neskôr nenatocil svoj najuspesnejsi film Polnoc v Paríži. :) 7/10. (23.06.2015)

Skvělý základní nápad, některé fóry smrtící, přesto celkový dojem takový neurazí-nenadchne, z různých důvodů. Nepřijde mi, že je to málo vtipné, jen jako by se Woody u komedií z tohohle období nemohl rozhodnout, jestli mají být spíš crazy nebo spíš chytré, jsou tak napůl a já se někdy neumím tak rychle přepnout. A kupodivu, i když obyčejně nemám potíže přistoupit na hru, kterou se mnou film chce hrát, tentokrát i mně vadila nedůvěryhodnost – ani ne tak situace „slepý režisér na place“, jako těžko uvěřitelná chemie mezi věchýtkovitějícím Woodym a o dvě-tři generace mladšími ženami. Možná, že až mi potáhne na sedmdesátku, začnu mu to závidět a nějakou tu hvězdičku přidám. — Někdo se tu tuším rozčiloval, že Woody pohrdá Evropou – nemyslím si, v celém filmu důsledně nevidíme ani kousek toho opusu, který jeho postava natáčí, což je chytré, protože takoví jako já si tím pádem můžou myslet, že natočila film geniální a hloupí Amíci to nepoznali. — Jo, moment, musím se podívat, kdo je H. J. Osment, abych sem taky mohl napsat, jak jsem se tomu nasmál... Aha, jasně, tak to jo. (21.08.2009)

Může i divák trpět filmovou slepotou? Možná, že ano! Ale i přes to jsem byl s Hollywoodem v koncích spokojen. Bylo tam vše, co mám na Allenovi rád. Nevadila mi ani Téa Leoni, kterou jako herečku moc nemusím na plátně vidět. Bylo to vtipné a pravdivé, skutečné a zábavné. V Americe Allena nevystojí, zato ve Francii pana režiséra Waxmana milují, což je krásný vtip a políček americkým recenzentům Allenových filmů, to už není jenom vtípek, to je pravdivá skutečnost, na kterou chtěl Woody filmem zábavně a svojí formou upozornit. Našel jsem si opět mnoho nových hlášek, které přesně zapadají do tvůrcovi geniality a záliby v mezilidských a "mezi-filmových" vztazích. Krásné, i když, jak někteří píší, na Allena slabé (v jistých ohledech to přiznávám i já). (18.05.2013)

Můj 39. Allenův biják. Bohužel, po Kassandřině snu, druhé zklamání v krátké době. Dočasná slepota mohla být zdrojem výborných situací a návratů k začátkům. Místo toho pouze trapnost (u takového mistra filmu je třeba mít přísnější metr). COPAK SLEPÝ ČLOVĚK NEPOZNÁ, ZE KTERÉHO SMĚRU NA NĚJ PARTNER MLUVÍ? Ubohost není korunována jen "pseudogroteskním" rozhovorem s ředitelem studia, ale naprosto jasným cílením finále: Když nebude nic dávat smysl a v kinech slátanina propadne, pak v Evropě se stane artovým pokladem. (Od poloviny filmu jsem si říkal, že tohle přece neudělá. Udělal). (26.02.2017)

"Kazdy manzel by mel obcas oslepnout." Na Woodyho filmech kolem r. 2000 si vsimam spolecneho tematu. Love-story. Ale nijak lacine podana, nybrz zakryta komedii, retro stylem nebo zde filmem o filmu. Ale presto vzdycky s velmi romantickou pointou. V "Hollywood Ending" si zahral hypochondra a psychosomatika Vala Vaxmana, drive uznavaneho rezisera, ktery se snazi vratit na vysluni s filmem, do ktereho ho protlacila exmanzelka. Ovsem nez se zacne skutecne filmovat, Val zahadne oslepne, ale diky blizkym pratelum se mu dari vse az do konce nataceni skryvat. Pravda je to nadnesene, ale myslim ze to byl i ucel. Nejde tu o skutecne chovani slepce, mne se ten Woodyho defacto mrzak a "retard" libil :) A ukazuje zde vpodstate vsechny aspekty Hollywoodu, ale i sve vlastni tvorby. Je tu cinsky kameraman (s podobnym pred timhle filmem natocil nekolik snimku - zde uz je zas jiny "cizinec"), je tu barbinka D. Messing (ktera pripomina uzasnou Miru Sorvino z "Mighty Aphrodite" [1995]), dela si legraci ze stylu zivota producentu, z art designeru ale napr. i ze samotneho Los Angeles. Nektere hlody jsou proste bozi a trochu zbytecne kazi celek jen par drobnosti. Treba delka - jsem zvykly na allenovskou hodinku a pul, opravdu by se to dalo trosku zkratit. Taky problem se synem z prvniho manzelstvi - i kdyz byl logicky v ramci deje, prisel napaskal nejak pozde, a pusobil na me trochu jak "deus ex machina", ktery vysvetlil do te doby nesmyslnou situaci. Take "rozchod" s Lori byl prilis zjednoduseny. Nebo prilis dlouha scena s trenovanim "setupu" hoteloveho pokoje. Jsou to sice drobnosti, ale kdyby nebyly, bylo by to perfektni. Pointa je krasne metaforicka a usmevne reseni s Francouzy se povedlo. Aneb jak natocit propadak ve Statech a stat se geniem v Parizi :) (04.05.2014)