poster

Green Room

  • Slovensko

    Zelená miestnosť

    (festivalový název)
  • Velká Británie

    Green Room

Horor / Thriller

USA, 2015, 94 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Gray Wolfman
    *****

    No doprdele!!! Pak si jeď s kapelou zahrát někam, kde to neznáš!!! Už dlouho jsem neviděl takhle super punkovej film a už vůbec nee brutal horor. S kapelou jsme si párkrát říkali, jak by to asi dopadlo, kdybychom hráli na koncíku plným nácků... No asi takto, kdybych to přehnal do extremů a to fakt nikdy nechci!!! Herecký výkony každýho jedince jsou bravurní a Yelchin si tímto vysloužil místo v mé paměti do konce života (toho mého samozřejmě), náglové fuckt kurevsky odporný a Stewart dokonale chladný, hudba pro mě naprosto excelentní a gore tady opravdu bolí!!! Dávám plnou palbu, kandiduji na horor roku a beru si poučení: Nikdy nehrát Nazi Punks!!! FUCK OFF!!! v klubu, kde uvidim víc, jak 5 plešatých hlav (nic proti normálním skinheadům, však vy víte) 5/5* a doporučení všema deseti https://www.youtube.com/watch?v=jEmBdes28AI(21.7.2016)

  • kaylin
    ****

    Snímek „Green Room“ nepřináší z hlediska survivalu něco nutně nového, vlastně jede na klasiku, ale činí to způsobem, který je neskutečně dobrý. Je to hlavně v tom, že tady je atmosféra, která vás skutečně dovede vycukat a vy se přimějete, že raději budete koukat někam jinam než na to, co se děje. Tohle mnoho hororových filmů poslední doby nezvládne. Tenhle to zvládá s přehledem.(24.10.2016)

  • S.Quentin QUALE
    ****

    Ačkoliv mi prostředí, do kterého je tento kousek zasazen, připadá v reálu víc dementní než nejdementnější film od Asylum, kvality Green Roomu nelze jen tak zazdít. Je sice pravda, že hlavní hrdinové se i přes svou zjevnou vychtralost chovají místy jako idioti, ale zase to zde není ani v průměrné míře, na jakou je člověk žánru znalý zvyklý. Jinak jak se na exploitation film sluší a patří, nedívá se na něj moc dobře. V mém případě teda za tímto stojí už jen zmíněné holé hlavy a přííííííšerná hudba (které ale není ve filmu naštěstí tolik), no chvála musí padnout na půdu GORE, kterého zde je v prvotřídní kvalitě dostatek. Dostatek ale berte s rezervou, protože vzhledem k prostředí a ději toho mohlo být i víc. Celkově mě to zas až tak nebavilo, ale po delší době tu máme kvalitní prokrvený exploiťák. Znovu si jej určitě nepustím, což ale ve výsledku může být vlastně známkou kvality. 75%(29.6.2016)

  • Cappuccino
    ****

    Horor? Kdeže. Thriller? No to už áno. A pomerne dobre natočený. Keď si vezmem, že sa väčšina scén odohráva len v bare a jeho okolí, tak to palec hore. Atmosféra, ktorú dokázali tvorcovia vyťažiť aj z tohto minima, je pre film natoľko význačná, že keď vás počas svojho drsného priebehu chytí, až do záverečných titulkov sa z nej jednoducho nedostane. P.S. Škoda toho Yelchina.(19.11.2017)

  • Matty
    **

    Po Blue Ruin jde o krok zpět. I v případě, že bychom k filmu přistupovali jako k béčkové vyvražďovačce ze staré školy (promyšlená práce kamery namísto snahy o syrový dokurealismus, „rukodělné“ gore efekty namísto CGI), nikoli jako k metaforickému komentáři společnosti rozdělené na ultrapravicové psychopaty a levicové anarchisty. Pomalé budování napětí, na němž byl předchozí Saulnierův film postaven, se tentokrát nekoná. Ve filmu, který celý působí, jako kdyby jej někdo psal za pochodu, totiž žádné není. Nemá, z čeho by plynulo. Mechanickému řetězení útoků a protiútoků předchází uspěchaná expozice, během které se o hrdinech nedozvíme dost na to, abychom si zapamatovali jejich jména, natož, abychom se o ně začali zajímat a posléze strachovat. Zatímco v Blue Ruin sloužila minimalizace psychologického prokreslení postav a zatajování určitých informací napínavosti příběhu, tady je to projev bezradnosti při naplňování zrádně jednoduchého konceptu. Následné orgie násilí, jehož odůvodněnost není oproti Blue Ruin nijak problematizována, vám možná párkrát zvednou kufr (samoúčelně šokantní rozříznutí břicha), ale emocionálně zasáhnout nedokážou. Postavy na obou stranách bytelných dveří se krom toho chovají jako idioti příliš často na to, aby šlo o vítané ozvláštnění „dobývacího“ schématu, jak jej známe z Rio Bravo nebo jeho remaku Přepadení 13. okrsku. Chyby se smrtelnými následky dělají jak civilisté, tak „vojáci“, čímž jsou mezi oběma skupinami setřeny rozdíly a Patova na pokračování vyprávěna historka postrádá zamýšlenou rezonanci. Nejnešťastnější je, že postavy svých zvýhodnění, ať už je to nabitá zbraň na jedné straně, či početní převaha na straně druhé, nejsou schopné využít v zásadě jen kvůli tomu, aby mohla být stopáž uměle natažena na hodinu a půl. Kdyby činily smysluplnější rozhodnutí, film by byl zřejmě kratší, ale zároveň podstatně dravější. Veškerou syrovost rozmělňují retardované (a retardující) dialogy, snažící se neúspěšně vyvolat dojem, že kolem a kolem vzato nejde jen o to, kdo koho zabije jako první. Postavy jsou přitom nuceny volit komplikovaná řešení (proč používat střelné zbraně a armádu, když můžu dovnitř poslat dva chlapy s kudlami) právě a jen proto, aby se mohlo umírat postupně a bolestivěji. Green Room v důsledku není ani opojně jednoduchou žánrovkou, ani „něčím víc.“ 45%(11.7.2016)

  • - Postava držící mačetu na jednom z plakátů k filmu odkazuje svým postojem k obalu alba "London Calling" od skupiny The Clash, kde je takto vyobrazen Paul Simonon se svojí kytarou. (Corpsegrinder)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace