Green Room

No nic moc teda. Nějak mi tam chyběla atmosféra, nebo i nějaké silnější napětí, které tady sice je, ale celkem slabé. Zpočátku to nevypadalo špatně, čekal jsem, co z toho bude, jelikož prostředí neonacistického baru vypadalo slibně. Bohužel to prostředí je úplně nevyužité a ani ta místnost, ve které jsou zavření, nenavodila nějakou atmosféru. Pak už se to jenom táhne až do konce, takže z toho nakonec je jenom další horor, který je tak strašně nevýrazný a nezajímavý, že si na něj za měsíc už skoro ani nevzpomenu. 2* (23.07.2019)

V podstate to isté čo režisérov predošlý počin Blue Ruin. Akurát „Green Room“ je taký „Blue Ruin v zelenom“. Réžii Saulniera síce nie je veľmi čo vytknúť a všetko je vo filme na svojom mieste, akurát ani tentoraz to nie je vyslovene „nářež“. Podobne ako Blue Ruin ani raz ma ten film nedokázal v priebehu stopáže vtiahnuť do diania a celý čas si držal akýsi odstup na to, aby som u toho cítil akékoľvek napätie, strach o postavy alebo atmosféru. Celé to tak nejako začalo, skončilo, nemôžem to vyslovene haniť, ale ani povedať, že som si ktorúkoľvek minútu toho filmu užil. CELKOVO: 3* (6/10) (15.07.2016)

Nejpřekvapivějším aspektem "Green Room" je mimofilmová rovina, že vůbec polarizuje publikum. Člověk by čekal, že biják, který výměnou za kapku suspension of disbelief servíruje pohlcující survival, si prostě lidi užijí. "Green Room" není realistické drama či ambiciózní revize žánrových pravidel, ale důmyslně a ne zcela tradičně vystavěná žánrovka. Podobně jako třeba "Wolf Creek" si dává na čas s rozehráním konfrontace. Když ta přijde, nenastupuje tentokrát žánrový exces, ale v rámci žánrových mantinelů je nadále aplikován realismus. Z toho plyne, že film nehraje úplně podle schémat, přesněji řečeno, že situaci rozvíjí nikoli předvídatelně přes klišé, ale živelně skrze postavy a rozehrávání klaustrofobní situace. Díky tomu dostává zastřešující survival stand-off vyprávění svěží krev do žil. Postupné střídání pokusů o přežití a odhalování skutečností neznámých divákům i postavám roztáčí kolovrátek pohlcujícího napětí. Díky tomu, že se tvůrci drží při zemi co do okatých žánrových prvků (od přepáleného heroismu či okázalého záporáctví po prvoplánové atrakce) ani nepřichází tradiční zcizení se filmu otázkami, co bude dál či jak to dopadne, a impulzivně jednající postavy jen diváka nesou dál k další netradičně vystavěné scéně. Ale evidentně ne pro všechny. Pak je otázkou proč. Že by už dnes byli filmoví fandové tak zblblí přesofistikovanými blockbustery či quality TV, že si nedokážou užít precizní necampovou žánrovou podívanou, která není přemoudřelá, jen nenápadně chytrá? (08.08.2016)

Po dlouhé době horor v brutálnějším kabátku. Rozjíždí se pomaleji, ale od 40 minut začíná slušná drsná jízda solidního gore( byť ho mohlo být opět trochu více),ale bojoví psi, nácci, punková hudba, ošklivé prostředí to vše jsou plusy. Nekouká se na to zrovna hezky. ale tempo má šťávu a rozhodně se dá Green Room přiřadit letos k tomu lepšímu. 75% (01.07.2016)

Horor to nie je, ale triler bez debaty a to taký, že poriadny. Spočiatku nezáživná nuda s drsnou kapelou len o čosi drsnejšou, než dve mačiatka brutálne útočiace na klbko vlny, ale postupne sa to rozbehne a po nástupe Patricka Stewarta a „červených šnúrok“ to chytí hnusný, odpudivý, surový, nekompromisný, brutálny, sku*vený a bezvýchodiskový drajv a už ho to do začiatku záverečných titulkov nestratí. Rozhodne sa nedá hovoriť o „čistom“ horore, toto je skôr kombinácia trileru, home invasion či hixploitation, ale trvám si na zaradení tohto vydareného kúsku do tohto zoznamu. (11.01.2017)