Green Room

70% Když odhlédnu od faktu, že se kapela panáčů, co má na autě nálepky Fugazi a hraje v tričkách Minor Threat, nechá za pár zlaťáků ukecat a odehraje koncert v náckovském privátním klubu uprostřed oregonských lesů, tak mi zbyde přinejmenším hodně dobře uděláná survival grindařina, která pracuje s minimalistkými prostředky (nikoliv co se týče celkem explicitně zobrazeních zranění a umrtí) a s motivem tajemna, kdy se nejistá přiběhová linka pomalu rozuzlovává, aby diváka ve finále vyplivla a zanechala s pocitem trochu nechutné negace. (07.09.2016)

Hixplo, ktoré síce dokáže zabaviť a čas pri ňom rýchlo utečie, no i tak som čakal niečo lepšie. Atmosféra v dôsledku hlúpeho jednania postáv bola slabá a preto som si film po pocitovej stránke skoro vôbec neužil, skrátka žiadna dusnota, ktorú pri tomto hororovom subžánri očakávam, sa nedostavila. Skôr mám z toho len taký neutrálny pocit. Na druhú stranu niektoré scény príjemne prekvapili svojou krvavosťou, aj keď sa v tomto smere dalo vyťažiť viac. Priemer. 60/100 (05.12.2017)

Nazi Punks Fuck Off! není jen světoznámá hitovka od Dead Kennedys, která zde zazní, ale v zásadě i gró celého Green Room. A to nejenom tematicky, ale i formou. Při poslouchání toho songu si nejeden vybaví vřískající punkové zvíře, prskající a škrábající kolem sebe v potemnělé místnosti smrdící potem, pivem a tabákem. Struny úpí pod neustávajícím přívalem úderů a bicí se s každým úderem čitelně vzdalují od své původní podoby. Green Room se snaží přenést na diváka ten samý feel, ovšem zejména vizuálem. Ten není překvapivě punkově agresivní a stylizovaný. Naopak naprosto výborně vyvolává atmosféru vlhkého příšeří podvečera a nadrána, čímž dějiště filmu umisťuje tak nějak "kamkoliv" a zážitek z dění tím umocňuje. Výsledná proměna v home invasion subžánr před půlkou filmu některé možná trochu zklame, protože se film vrátí ke svému žánru z něčeho, co se doposud vyvíjelo poměrně atypicky, nicméně tím se vyvalí na povrch asi nejpřekvapivější aspekt filmu a to je parádní scénář. Nikoli v tom, že by nějak unikátně pomotával zápletku a vytvářel neočekávané pointy, ale v tom jak dobře se dají napsat postavy a situace. Jednotlivé scény v sobě skrývají nejedno překvapení, ať už z hlediska odpočtu mrtvol, tak chování vedlejších postav. Charakter nebezpečí je zde až nepříjemně reálný, jakkoli působí místy démonicky (první setkání s červeno-tkaničkáři), což se zúročuje ve scénách jednotlivých smrtí či třeba ve zvráceně dojemném finále se psem. Ačkoli teda film láká na odvazový trash, kde punkáči se kosej s náckama, ve skutečnosti tady zabíjejí lidi jiné lidi a tvůrci se nesnaží naši empatii vyvolávat, jak je obvyklé u home invasion, tím, že aktéři jsou spořádaní hodní lidé, co mají práci a děti, ale tím, že jednotlivé scény zahrnou všemožnými detaily v prostředí či chování postav. Což nám pomáhá se do filmu plně přenést a představovat si sami sebe v dané situaci. Škoda, že několik scén je tak tmavých, že se v nich nedá rozpoznat, kdo co jak komu, jinak bych šel na pět. Pořád jsem ale z existence toho filmu strašně veselý. (03.07.2016)

Money, money, money, Co všechno jsou někteří lidé schopni udělat pro peníze? Třeba odehrát koncert pro partu rahowistů někde v oregonské prdeli, což už samo o sobě svědčí o tom, že s tím ředidlem je třeba přibrzdit. Ale zahájit koncert pro holololebé árijce skladbou Nazi Punks Fuck Off (mimochodem v děsivém podání), tak to už je vyloženě skutek zralý na ocenění v Darwinových cenách. To se prostě nedělá. Výsledkem je nevyhnutelně výživná after party, kde o nějakou tu krev a násilí není nouze. Velice povedená podívaná. Jo, a volba hudby na opuštěnej ostrov? Rozhodně ABBA. Money, money, money. (11.10.2016)

Nieže by to bol zlý thrill, ale podobne ako režisérov predchádzajúci "Blue Ruin" mi pripadal tak nejak NEDOTIAHNUTÝ, nenaplnený. A tie postavy boli pre mňa osobne tak iritujúce, že som im prial, aby ich Patrick Stewart vysekal hneď ako sa dostavil na scénu. Ale už je to bohužiaľ dávno starý dedek a zvláda len husté reči... Na jedno pozretie OK, ale nic víc. (29.06.2016)