Lion

Není absolutní pochyb o tom, že Lion byl natočen na základě úžasného životního příběhu, avšak dovolím si tvrdit, že ani sám život by nenapsal něco tak neuvěřitelně přeslazeného a místy i nesympatického. Možná to byl režisérův záměr, kdo ví, nicméně na mě osobně tyto části působily jako velmi rušivý element v jinak dobře namíchaném filmovém koktejlu. Až tento velmi podstatný detail nemám k filmu Lion žádné výtky. Všechno ostatní, začínaje poutavým úvodem a konče hereckými výkony, funguje tak jak se v rámci filmu očekává. „I'm not from Calcutta... I'm lost.“ (10.02.2017)

Když nad tím přemýšlím, tak tento film má z těch všech nominovaných na Oskary nejkrásnější námět. Ukazuje totiž, že existence západního světa občas opravdu dává smysl. Přitom mě mrzí, že první půlka filmu je s hlavní indickou rolí daleko hezčí a lepší, než ta druhá. Dev Patel, leč je sebelepší herec, do tohoto filmu totiž dodal celou řadu otázek a nepochopených momentů, čímž neříkám, že je musím pochopit, jen mě nepřesvědčil, že bych mu musel vysloveně fandit. Přitom Sunny Pawar byl asi nejlepší dětskej herec, kterého jsem vůbec kdy viděl a scény s ním byly jako balzám na duši. Dlouho se mi tedy nestalo, abych měl na jeden film dva náhledy, které tak moc ovlivňují hlavní herecké výkony jedné postavy. Jako celek ale i tak uznávám, že Lion je velký film a je krásné vidět, že i takové příběhy mají dobrý konec. (27.02.2017)

Dev Patel urazil od nerdíka z chatrče dlouhou cestu, Rooney Mara překvapila civilismem a Nicole Kidman opět potvrdila svůj um a váhu své hvězdnosti, jež velmi často představuje kompas ke kvalitním kinematografickým zážitkům. Nadechla jsem se a pomalu se vracím ke kořenům své lásky k filmové Indii, kterou inspirovala právě série dramat z podobného ranku jako je Lion. Pokud vám není lhostejný patos a považujete příběh za středobod filmového vyprávění, tak jste tu správně. (26.03.2017)

Mandl na dojetí dle skutečné události je chtě nechtě taky svá kategorie a v jejím rámci Lion nepřináší nic vyloženě nevkusného či hloupého. Může za to zejména zaměření na neveselé poměry v Indii, zejména pokud jste dítě, které nebaví permanentní znásilňování, a hlavně až dokumentární snímání této kouzelně chaotické krajiny. Pomáhá mimo jiné kamera, která první třetinu zručně snímá okolí často z pozice pětiletého protagonisty či téměř neorealisticky ho sleduje v chumlu města zdáli. Samotné pátračky a vizuálně znázorňované citové pouto už trochu zívá, ale myslím si, že je to zejména z důvodu náročnějšího empatického napojení bílého spokojeného parchanta ze středu Evropy (tedy mě), který nemá příliš společného s indickým adoptovaným sirotou. To hlazení zdí a melancholické máčení ve vodě tomu nemám vůbec za zlé a kdyby jo, tak každých pět minut Rooney Mary je pro mě lunapark. (31.05.2017)

Já si nemůžu pomoci, ale k tomu, abych dal filmu vyšší hodnocení, by mě musel více emocionálně oslovit. Bylo vidět, že se o to hodně snažil, ale na mě to nějak nezafungovalo. Nevím, zda za to může občasná nevěrohodnost hereckých výkonů, nebo jen mé cynické, zamrzlé srdce :D. Každopádně očividně se našlo i hodně lidí, které film citově uchopil a nepustil a já jim závidím. Když ale pominuty tenhle fakt, tak po ostatních stránkách musím upřímně uznat, že se jedná o dost vydařený snímek se silným příběhem a především krásnými záběry a skvělým hudebním doprovodem. Jen díky té absenci citového napojení na hlavní hrdiny jsem se místy tak trochu nudil. Za mě lepší 3* (23.02.2017)