Bílá nemoc

Že by vůbec první film, mající ústřední motiv pandemie, která zasáhne svět? Předčil tak snad o dobré dvě až tři dekády některé americké hororové tituly, zabývající se destruktivním virovým propuknutím epidemického nebo pandemického charakteru. Film byl ale spíše aktuální protiválečným poselstvím při ohrožování světového míru neukojeným nacistickým Německem. V hlavní roli, stejně jako v režii, exceluje nedostižný Hugo Haas. V porovnání s filmem Krakatit, ač jsem je oba viděl naposledy před mnoha lety, někdy v období střední školy, jsem si tady toho pamatoval určitě ještě méně, a tak se u mě jednalo o příjemný návrat k významnému snímku naší kinematografie, natočenému ihned po vydání knižní předlohy, dnes už legendární Čapkovy stejnojmenné knihy, která nemůže chybět v žádném čtenářském deníku. Ač je film ve své výpovědi snad trochu naivní a některé záporné postavy nepůsobí tak černě a mocensky, jak by se dalo očekávat, stále se jedná o velký film, duchem i zpracováním. (04.04.2023)

Polopaticky převyprávěná Čapkova vynikající hra. Sám Čapek se nkdy netrápil s nějakými "skrytými odkazy" a všemu dává jasný průchod, ale myslím, že i co dělá Hass by na něj bylo moc "in your face". Nicméně mi to ani tak nevadí. Stejně tak se mi daří přenést přes podivný střih, kdy se po změně úhlu kamery mění pozice postav vůči sobě a intonace jejich hlasu tak očividně, až člověk nehápe, jak si toho mohli střihači nevšimnout. (Na druhou stranu je potřeba ocenit různé zajímavější pohledy kamery, i když celkovou divadelní "nefilmovost" nezachraňují.) No zlaté české ručučky. Myšlenky jsou ale silné a předloha sama zaručuje filmu klady. S tím nic nenadělám. (09.06.2012)

„Ale maminko, všecko jde jako na drátku. Zbrojíme plnou parou!“ Čapek napísal dielo s cieľom upozorniť na vojnové štvanie, no ani netušil, ako nadčasovým sa jeho dielo stane aj po stránke lekárskej. Jeho hodnota sa ukazuje najviac práve dnes. Toľko paralel v jednom sa len tak nevidí. Nezbrojí sa plnou parou náhodou aj dnes hneď túto u nášho suseda, kde veľmoci pomaly hrozia svetovou vojnou? A čo súčasná biela nemoc? Máte moc niečo uzdraviť? Okamžite vás označia za šarlatána, ako sa stáva u doktorov s ivermektínom, ktorý ho aplikujú radšej potajme. A ocenenia dostávajú nie tí, čo ľudí liečia, ale tí, ktorí na nich chcú zarobiť. V tomto smere veľmi vítam komentár užívateľa Trevora, ktorý spojil tento film s dnešnou pandémiou vakcinácie, kde už len na tých hádkach jasne vidieť, ako nejde o ľudí, ale o prachy. A čo paralela s tábormi? Nehovoril u nás jeden údajný vedec s mopom na hlave, istý nemenovaný Pavol Č., že ľudí, ktorí sa nechcú zaočkovať, treba deportovať do rozvojových krajín? A čo diktatúra jedného povinného názoru? Nefunguje náhodou rovnako dobre aj dnes? Chcete ísť proti mainstreamu? Prídete o prácu, spoločensky vás znemožnia a skutoční fašisti označia za fašistu vás. Dejiny sa opakujú a ľudstvo sa z nich nikdy nepoučilo, pretože vo svojej pýche si stále myslí: Nám sa to už nestane! Film všetko toto skĺbil do jedného a v roku 2021 by si ho povinne malo pozrieť celé Česko-Slovensko namiesto večerných správ a iných vymývačov mozgu. Lebo aj v súčasnosti rozhoduje dav a zdá sa, že by aj dnes toho doktora Galéna ubil. (14.04.2021)

Čapkovo protiválečné drama natočené v roce 1937, prakticky v poslední možné době. V roce 1938 přišel Mnichov a náš osud se zpečetil. Na Vánoce Karel Čapek zemřel, což jej jistě zachránilo před krutou smrtí v koncentračním táboře či brzké popravě. Ve filmu se v netypické roli objevil Hugo Haas a potvrdil, že umí zahrát i nekomediální roli. Jeho Dr. Galén je skutečně tragickou postavou tohoto odvážného dramatu, který upozorňuje na nebezpečí nacistického Německa. (27.08.2007)

Dramaturg wanted! aneb velkolepý diskuzní souboj mezi "Mě to opravdu strašně mrzí, ale..." a "Je mi líto, ale...". Přesto se vší úctou pochybuji, že Čapek s Haasem tím naschvál perfektně vystihli nekonečný a únavný kruh mírových jednání, čekající na první milion mrtvých, aby se někam alespoň naoko pohnuly. Zejména druhá polovina už jede jak křeček v kolečku a jeden by si přál, aby samotná bílá nemoc měla o něco rychlejší průběh, který by rozhodovacímu procesu maršála dodal trochu toho časového presu. Nicméně kolem a kolem, když se člověk rozhlédne, smutně mu dojde, nakolik je ono, byť jednoduché, podobenství o zfanatizovaných davech a potřebě národní sebeidentifikace skrze útlak jiných, aktuální i po těch osmdesáti posraných letech. Takže si nechám ty tři hvězdy na později, ideálně do doby, kdy již poselství bude neaktuální a ten film bude vypadat patřičně směšně. (30.01.2017)