Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Julius KalašHrají:
Hugo Haas, Antonie Nedošinská, Jiřina Štěpničková, Rudolf Deyl st., Pavel Herbert, Oldřich Nový, Eduard Blažek, Růžena Šlemrová, Adina Mandlová (více)Obsahy(1)
Práce a láska napravují rozmazleného továrnického synka. Mírně ironická komedie o chudácích, kteří s pochopením dovedou přijímat dobročinnost boháčů, a také o tom, jak láska a práce převychovaly továrníkova syna... V této komedii na sebe výrazně upozornil tehdy ještě filmově málo známý Oldřich Nový. Předlohou byla divadelní hra Františka Langra, kterou pro film poprvé adaptoval již Karel Lamač ještě jako němou verzi v roce 1926. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (64)
Velice prijemne prekvapeni ( s ohledem na hodnoceni zde ). I kdyz je mi proti srsti ruzne zneuzivani zivotnich situaci ( jake tady predvedla vynikajici dvojice Haas-Nedosinska ) a namet neni nicim originalni v nasi mezivalecne tvorbe, film se mi velice libil a misty jsem se skutecne bavil. Nejvice jsem se smal u historek automobiloveho zavodnika, zaujala ale i mlada Mandlova v roli Niny, klasicky vyborna Ruzena Slemrova, jiz zminena Antonie Nedosinska s Hugo Haasem ( postava stareho Pesty mi ale nebyla moc sympaticka ), nenapadny Plachta i zajimave zahrana postava Herbertova ( jak na konci v mlekarne rekne otci, ze venku bude hezky... me dostala do kolen ). A tak jedinym mym nenaplnenym ocekavanim zustava Jirina Stepnickova, ktera na me pusobi strasne neprirozene. Myslim si vsak, ze se jedna o jeden z nasich nejlepsich predvalecnych filmu. ()
Filmy od Huga Haase mi prostě nějak nesednou. Nevím čím to je, možná jeho specifickým humorem, který mi nesedí nebo ta rychlost zamilovanosti ve filmech, která mi přijde směšná. Muž se setká s dívkou, okamžitě se do sebe zamilují, neuplynou ani dva dny a už se chtějí brát? Takhle přece reálný svět nefunguje nebo to takhle ve 30.letech vážně bylo? ()
Tento film není pozoruhodný jen tím, že je jediný, na kterém spolupracovali O. Nový a H. Haas. Výjimečná je i postava Alíka, kterou ztvárnil Pavel Herbert...nevybavuji si, že by se v nějaké předválečné komedii objevil lehce retardovaný mladík...zdegenerovaný boháč. Společně s obsazením J. Štěpničkové, přispěl právě Herbertův poloherecký-uvěřitelný projev k dramatickému smrádku...hloubce, kterou třeba u většiny Slavínského operetek nenajdete. Navíc Jiřina Štěpničková byla charakterní herečka, která dokázala občasný sentiment pozvednout na melodrama. Ale nemějte obavy, je to mixnuté chytrým verbálním humorem Haase, Vávry a Langera. Do toho všeho je zakomponován i jakýsi otisk doby....výsměch povrchnosti zlaté mládeže i jejich rodičů, kteří úděl chudých považovali za romantiku. Samozřejmě to nemusí sednout všem, ale označit tento film za průměrný, lze jen v kontextu jednoduchých operetek, které stojí "pouze" na hvězdném obsazení a humoru. Tady je toho o dost víc. Velká spokojenost. ()
Červená knihovna, když ne postavená na hlavu, tak aspoň položená na bok; realita, která musí vypadat jako virtualita, aby byla reálnější; zazobaná zlatá mládež a podnikavá chudina, která se pilně činí, aby se stala zazobanou; obracené mužské a ženské role a charaktery neboli totální matriarchát v patriarchálním světě; neskrytá reklama na mléko a čokoládu a podvodné vymáhání "sociálních" dávek - tento film rozhodně není tak jednoduchý, jak se jeví na první pohled. Satirický obraz prvorepublikových poměrů, vykreslený ve filmu, byl pro tehdejší diváky mnohem snadněji čitelný, než pro dnešní publikum. Důvtip satiry však nedokáže zastřít naprosto hluchá místa tohoto snímku, které jsou vadou na jeho celistvosti a rytmu. ()
Langerova satirická hra, uváděná s úspěchem na mnoha významných pražských i mimopražských scénách, našla svého ideálního představitele v osobě Hugo Haase. Haas, který se ve filmovém ztvárnění hbitě přestrojil ve šmatlavého, revmatismem prolezlého vobejdu, který pozoruje okolí s lišáckým úsměvem a nataženou dlaní, výrazně zasáhl také do scénáře, zachovávaje přitom ironický podtext této čokoládové romance. Obvyklý stavovský střet je parodizován nejen samotným Haasem, ale také ostatními hráči – skvělou Nedošinskou, která vévodí scéně s aranžováním zaručeně pravé bídy, Štěpničkovou, jejíž lyrický vzhled přiměje zakřiknutého továrnického jelimánka k utrácení citů, Mandlovou, pro niž byl sarkasmus důvěrně známým prostředkem k ovládnutí mužů, jako vždy přesnou Šlemrovou, Pivcem, Plachtou a také Oldřichem Novým v menší, ale výrazné roli vzorného sluhy s koženým obličejem. Velbloud je svěžím odkazem prvorepublikové kultury, noblesní, hravé, vysmívající se všemu falešnému a nepravdivému. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (5)
- Film ve filmu, na kterém má Zuzka své první dostaveníčko, se jmenuje Cesta do ráje. (NinadeL)
- Původně měla ve filmu hrát Lída Baarová a režii měl mít Mac Frič [zdroj: Kinorevue]. (NinadeL)
Reklama