Hvězda

Mam rad filmy, ktere pojednavaji o zasle slave byvalych hereckych hvezd, zvlast kdyz je hraji herci, kteri si v realu prosli necim podobnym (treba G. Swanson nebo zde J. Stepnickova). O to vice mrzi, ze scenar nijak negraduje a nejde vice do hloubky. Nekolik scen je usmevnych (schuzky s muzi na inzeraty), urcite se ale nejedna o komedii. Herecke obsazeni je vice nez reprezentativni, potesi ale i mlada generace- Abrham, Cunderlikova. (04.07.2013)

Takové malé české Sunset Blvd zde ale v podání nestárnoucí československé herečky-bývalé hvězdy 30-40 let Jiřiny Štěpničkové (ve filmu Slávka Hradilová), která se zde snaží navázat na někdejší kariéru (která v mnohém připomínala její skutečné nelehké osudy po roce 48') ale i dalších hereckých osobností zejména tedy těch ženských...Vůbec obsazení bylo neskutečné ale příběh bohužel slabší.. (12.10.2008)

Oficiální text distributora moc nechápu, zřejmě je psán podle hesla "Připrav se na nejhorší, budeš příjemně překvapen." Hlavní hrdinka je v letech, není ani tak zahořklá jako spíš osamělá. Dělá si iluze, doufá v novou roli, hraje si na dámu, občas si na ní někdo vzpomene a dostane nějaký štěk. Film nepostrádá vtipné momenty, ale zároveň odhaluje jak se děvčata baví těsně před šedesátkou. Herečka působí vcelku přirozeně a vyznívá optimisticky, navzdory odrazujícímu komentáři oficiálního distrubutora. Scénář: Jiří Hanibal, Bohumila Peychalová, pomocný režisér Ota Koval (18.06.2014)

Nostalgie po zenitu někdejších kvězdných kariér slavné předúnorové generace velkých českých hereček a herců a pocity, které zažívají ve věku i milosrdném, i krutém: krutém léty. která nelze smazat, milosrdném zdravím, jež přetrvává a šancí, kterou stále nabízí. Mnohé z toho, co o padesátých letech víme dnes, si tehdy nikdo nedokázal představit; cenzura, služka režimu režimu-firmy na falšování historické paměti, tehdy opět brala křídla i odvahu těm, kteří se snažili být právi tak závažnému tématu. Jiřina Štěpničková v nesnadné úloze stárnoucí někdejší filmové hvězdy, obklopena svými vrstevnicemi Zitou Kabátovou, Natašou Gollovou, Nelly Gaierovou, Marií Vášovou, k nepoznání změněnou Marií Glázrovou, Gustavem Nezvalem, Marií Vášovou už tím, na jaké úrovni odehrává nezaslouženě příkrý odsudek nejen o svém herectví, ale o celé velké generační skupině českých dramatických umělců, dokazuje, o jak velké a výrazné osobnosti se vlastně jednalo; prakticky všechny se dokázaly vcítit a vplynout do civilního herectví té doby . Mozaika velkých sebereflexních rolí jedné generace je přitom vyvažována neméně zdařilou skupinou skeptické generace sebevědomých šedesátých let. Květa Fialová, Jiří Adamíra a naprosto atypický a přitom brilantní Josef Abrhám jen dotvářejí tu vlastně jakobyvrcholnou a přitom krizovou dobu režimu, který měl za to, že se z chtěně revoluční skutečnosti stal všeobecně respektovaným všedním československým dnem. I v takové době a i s tak ošidnými pocity se dalo - dnes se mladší z nás tomu zdráhají uvěřit - žít. Plnohodnotně a vlastně i šťastně žít. Některé scény (letkisová, dialogy vnučky a babičky) jsou v tomto ohledu až dokonalé. Film ve svém celku výstižně líčí všední den komunistického Československa v jeho odstínově až překvapivě bohaté šedi. Šedi, která pro dobovou současnost byla barevnou. I když ne tolik, jak by si byla přála. A méně, než tehdy bylo možné byť i tušit. (12.10.2008)

Generační konfrontace světa filmového i reálného. Zatímco do reálného života není problém zapadnout a zcela se mu přizpůsobit, samozřejmě s noblesou dámy v letech, i když dámské jízdy lze v tomto případě nazvat výlety do mládí, svět filmový se změnil. V očích záblesky nadějných rolí plus velké odhodlání, tím se naše hrdinka snaží oddálit definitivní profesní konec. "Šedesátkové" herectví v podání hvězd prvorepublikového filmu je skutečně ojedinělá záležitost, k tomu povedená hudba a precizní režie. Přidám ještě drobnůstky jako krásná Andrejka s originálním hlasem, fantastický Abrhámův režisér a celkově výborná atmosféra doby. Film, který by nejspíše neměl v dalších letech šanci na realizaci, vznikl skutečně na poslední chvíli. (23.12.2014)