Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kdo by se nechtěl vrátit na výsluní? Herečka Slávka Hradilová byla před lety filmovou hvězdou. Dnes se blíží její šedesátka a žena vystupuje maximálně v reklamách. Stále se však udržuje ve formě. Pravidelně se schází s kamarádkami, kterým pomáhá řešit jejich problémy, užívá si dospívající vnučku, ale nade všechno touží opět dostat velkou roli před filmovou kamerou. Když jednoho dne dostane do ruky nabídku se scénářem, rozzářeně se vydá do ateliérů, kde byla kdysi takřka královnou. Avšak ukáže se, že doba se změnila a dnešní režiséři chtějí od herců něco jiného než rutinní gesta a okázalou mimiku. Bývalou hvězdu tak čeká hluboké zklamání… (Česká televize)

(více)

Recenze (28)

zette 

všechny recenze uživatele

Mam rad filmy, ktere pojednavaji o zasle slave byvalych hereckych hvezd, zvlast kdyz je hraji herci, kteri si v realu prosli necim podobnym (treba G. Swanson nebo zde J. Stepnickova). O to vice mrzi, ze scenar nijak negraduje a nejde vice do hloubky. Nekolik scen je usmevnych (schuzky s muzi na inzeraty), urcite se ale nejedna o komedii. Herecke obsazeni je vice nez reprezentativni, potesi ale i mlada generace- Abrham, Cunderlikova. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Jiří Hanibal v šedesátých letech, tak to je můj člověk. A to nejen proto, k jakým hrdinům se obracel – dětem, dospívajícím a starým –, ale především proto, s jakým porozuměním k nim – těm nejcitlivějším a nejzranitelnějším – přistupoval. Ve Hvězdě zpracovává asi svůj nejsložitější portrét, protože jednak proniká do duše staré ženy – a pak je onou ženou herečka, tudíž žena vícera tváří. Osamělá prochází filmem, aniž by někdo dokázal přesně říct, co právě cítí; jen ve chvílích, v nichž se nějakým nečekaným poryvem smekne to očekávané, a vrásky se bezděčně pohnou, sezná, že došlo k něčemu konečně opravdovému. Jiřinu Štěpničkovou si přitom Hanibal vybral dokonale, protože úloha, do níž ji obsadil, jí musela být důvěrně známá. Banální filmy, banální role… ba dá se říci, že i banální doba, kterou tvoří ti, kteří již nedokáží docenit detail, a právě na podrobnostech Hanibal své vyprávění postavil: nejde přitom jen o mimiku, již svěřil starým dámám; tak třeba: žena vybíhá z tramvaje a teprve až tehdy si bere taxi do nedaleké vily, kde vrací zapůjčené kožešiny – a právě ten automobil, který si spontánně zvolila, označení „taxi“ nenese… Hraje tak současně před řidičem i před kamarádkou, jíž ty „lišky“ vrací; ovšem oni oba vědí… a ví to i ona… Nejsilnější jsou ale ty ohleduplně zachycené okamžiky v osamění, kdy s ženou hovoří jen její příbytek. Sám jsem se dlouhá léta tázal, jak zní ta „babí hodina“, jaké znění spoluutváří život „starých žen“, a takto jsem si nakonec odpověděl: https://recordingsontheroad.bandcamp.com/track/la-reine-gu-pe-queen-wasp ()

Reklama

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Takový slakokyselý film. A mám tím na mysli herečky a herce, kteří se v tomto filmu objevili. Povětšinou se jednalo o hvězdy československého předválečného filmu, na jejichž slávu padal prach. Je zřejmé, že většina z nich věřila, že budou slavní a ve filmu obsazovaní navždy a po roce 1945 o ně najednou nebyl zájem a museli se živit jak se dalo a jak režim dovolil. Důkazem je třeba hlavní mužská hvězda bývalých časů v tomto filmu - Gustav Nezval, o němž jedna z dam prohlásí, vždyť je to právník, tak se uživí. A druhá odpoví, jo dneska nemáš nic jistýho, chudák je dělník. Jiřina Štěpničková zde vlastně hraje samu sebe. Hvězdu doby minulé, která dnes o práci nezakopne a musí vzít zavděk každou blbou reklamou. A když se dostane ve filmu aspoň malý štěk, její herectví je zpochybňováno. Jak jí asi muselo být, když to točila? A stejně tak ostatní herečky, ty mají štěk i v tomto filmu, a jistě záviděli Štěpničkové tu její pochybnou hlavní roli. Gaierová, Vášová, Glázrová v důchodovém věku - přesně v té situaci Slávky Hradilové. To samé hvězda z největších - Nataša Gollová. Nejvíc však musela pidirolička potěšit Zitu Kabátovou. Vždyť se ve filmu objevila poprvé po čtvrtstoletí a znovuodstartovala tak její hereckou kariéru. Její druhá herecká kariéra už však nebude o ambiciózních mladých kráskách, teď to budou štěky pošťaček, ženských na pavlači a babek, které se konce filmu dočkají málokdy. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Těžko říct, s jakými pocity přijala Jiřina Štěpničková hlavní roli stárnoucí herečky, o kterou není zájem, když sama prošla drastickou zkušeností několika let vězení v 50. letech. Z hlediska dokumentaristiky je Hvězda záslužným počinem, když se podařilo do něj dostat většinu prvorepublikových hvězd (chybí jenom Hana Vítová a logicky Adina Mandlová). Film má dvě úžasné scény. Kratičký moment, kdy Marie Glázrová přičichne k sušenkám, jestli jí hostitelka nepředložila nějakej prošlej shit, výborně dokresluje sociální postavení dávné hvězdy, která lže sobě i ostatním, jak je na tom dobře. Druhá skvělá scéna je s Josefem Abrhámem. Rozhovor herečky a mladého režiséra není rovnoprávným dialogem, ale překvapivě obráceně než jak by to mělo být vykresluje situaci dvou lidí, z nichž jeden dává (nabízí) a druhý bere (prosí). Hvězda je prostě dobrý film. A Jiřina Štěpničková měla na svůj věk krásný nohy. Taky je furt ukazovala:-) ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Oficiální text distributora moc nechápu, zřejmě je psán podle hesla "Připrav se na nejhorší, budeš příjemně překvapen." Hlavní hrdinka je v letech, není ani tak zahořklá jako spíš osamělá. Dělá si iluze, doufá v novou roli, hraje si na dámu, občas si na ní někdo vzpomene a dostane nějaký štěk. Film nepostrádá vtipné momenty, ale zároveň odhaluje jak se děvčata baví těsně před šedesátkou. Herečka působí vcelku přirozeně a vyznívá optimisticky, navzdory odrazujícímu komentáři oficiálního distrubutora. Scénář: Jiří Hanibal, Bohumila Peychalová, pomocný režisér Ota Koval ()

Galerie (4)

Zajímavosti (2)

  • Film bol natáčaný v Prahe. (dyfur)
  • Zita Kabátová se ve filmu objevila poprvé po pětadvaceti letech. (Kulmon)

Reklama

Reklama