Amy
Amy
Amy
Raw: The Amy Winehouse Story
Režie:
Asif KapadiaScénář:
Asif KapadiaHudba:
Antonio PintoHrají:
Amy Winehouse (a.z.), Mark Ronson, Tony Bennett, Pete Doherty, Russell Brand (a.z.), Natalie Cole (a.z.), Jay-Z (a.z.), Alicia Keys (a.z.), Beyoncé (a.z.) (více)Obsahy(1)
Kým ve skutečnosti byla dívka, která stojí za slavným jménem Amy Winehouse? Co tato hudební ikona skrývala před okolním světem a proč zemřela v pouhých 27 letech? Celovečerní dokument nechává promlouvat zejména Amy samotnou prostřednictvím dosud nezveřejněných archivních záběrů, rozhovorů, ale především skrze její hudbu a původní texty, které vždy reflektovaly aktuální události jejího života. Vidíme Amy jako obyčejnou dívku s obrovským talentem a touhou zpívat, jako zjevení ohromující hudební fajnšmekry, jako popovou hvězdu obletovanou fanoušky i jako oběť manipulovanou manažery a pronásledovanou bulvárními novináři, unikající k závislostem. Za známým mediálním obrazem ale odhalujeme hlavně Amy, která skutečně touží jen po dvou věcech: opravdové lásce a hudbě. (Aerofilms)
(více)Recenze (252)
Od šestnácti brala antidepresiva. Z domova se odstěhovala, aby mohla hulit a pít. Měla neuvěřitelný talent. Ale i když jí chyběla opora v rodině i manželství, její osud nestál pouze na této podpoře, což se dokument snaží trochu prvoplánově ukázat. Ona sama byla sebedestruktivní typ, kterého Vám bude líto, protože měla velmi milou povahu, ale její smrt byla souhrou v podstatě celého jejího života. Chybou dokumentu je, že je až příliš zaměřen na osobu Amy a ani okrajově nerozvede postavy z jejího okolí, především osud jejího manžela, matky a otce. ()
Smutnej dokument o malé zamilované holčičce, která se narodila se skvělým černošským hlasem a feelingem pro hudbu. Žila pro svýho přítele (kterej teda nebyl taky žádnej svatouš, ani jeden z nich, abych byl přesnej) a žila pro to, co měla nejradši - jazz, swing, blues. Bohužel ji sláva semlela do posledního zrnka. Takový příběhy ovšem známe, ať už se jedná o již nežijící legendy (M. Jackson, Kurt Cobain...) nebo ty, kteří situaci nějak ustáli a zvládli, i když se taky nějakou dobu potýkaly s chlastem a drogama (R. Williams, Ozzy Osbourne, J. Hetfield...). Ono to tak je, každej by se s tím musel popasovat - přijdete z chudé obyč rodiny, zpíváte, baví vás to, srandičky, jenže nejdřív zpíváte pro kamarády, pak pro 50 lidí v klubu a nakonec pro desítky tisíc lidí na stadionu. A začne vás to užírat, nechcete vidět fotografy, fanoušky, nic a nikoho. Nicméně tady hodnotíme dokument a ne Amy jako takovou, takže hodnocení nechám na 3*. Už po 20min jsem si totiž říkal, že je to docela nuda, nedokázalo mě to vtáhnout do problematiky, možná až někdy za polovinou, kde se dokument začíná tak nějak víc věnovat úskalím její kariéry a života. Pokud by se to zkrátilo o úvodních 30 minut, dal bych hodnocení vyšší, jinak ne. Viděl jsem lepší hudební dokumenty. Nicméně Amy byla ve své živelnosti skvělá, úctu si určitě zaslouží! ()
Tenhle svět, tahle společnost prostě nebyly pro Amy tou správnou volbou, ona byla prostě nadpozemská, což jí ale paradoxně kýžený klid nepřineslo, naopak...potřebovala "zmizet"...............moje hodnocení = 10 z 10. ()
Uuuuf, tak to mám za sebou. Po pravě sem neznal ani jednu písničku, která v dokumentu zazněla, což svědčí o tom, že prostě jazz nebo co to vlastně zpívala není vůbec můj šálek kávy. Dokument je to jen a jen ze skutečných záběrů, což je sice dobře, ale nějak mě to nedokázalo vtáhnout do jejího života. Tahle holka mě přišla, že byla hodně moc ovlivnitelná svým okolím, hlavně teda svejma borcema (jeden lepší než druhej). Nechci říkat, že byla blbá jak pytel koledy, to rozhodně ne, ale že by měla kdoví jak pod čepicí, asi ne. Jasný, drogy a chlast k týhle branži odjakživa patřej, to bez pochyby. Ale anorexie, bulíie, to už pravý "rokový" hvězdy nemaj. Vzhledm k tomu, že se mě její hudba vůbec nelíbí a tenhle dokument mi přijde naprosto obyč, tak volím 2 hvězdičky. Škoda, že nezůstala jen na trávě, ještě tady mohla bejt... ()
Husi kuze z krute reality, ztracena duse, ktery nikdo nepomohl ale pouze na ni parazitovalo ;( ()
Úžasná a svá s darem od boha Amy ()
Nejprve se krátce vyjádřím k samotné situaci. Taková menší ukázka lidské ubohosti až zrůdnosti, kterou showbyznys ukrývá za zavřenými dveřmi. Když totiž vidíte, jak si i v "seriózních" médiích dělají někteří lidé doslova prdel z lidí, kteří vážně potřebují pomoc, je to kolikrát k zblití. Samozřejmě že závislý lidé jsou zodpovědní za svoje chování, ale v některých případech prostě není na zbytí a potřebují pomocnou ruku. Kromě asi dvou písniček jsem kariéru Amy Winehouse neznal a tudíž, když jsem viděl zprávy o koncertě v Bělehradu, odbyl jsem to pouze mávnutím ruky nad nějakou feťačkou, nicméně člověku to bylo samozřejmě líto, protože naprosto každému posluchači i s minimálním hudebním sluchem je jasné, že ten neskutečný talent tam prostě byl. A mohl bych v podobných případech pokračovat, ale jenom takovou namátkou třeba Charlie Sheen, ze kterého si všichni dělají srandu z chlastání, ale když se podívám na jeho starší filmy i seriály, jeho velký talent a teď vidím jeho obličej zničený chlastem a drogami, je to prostě smutné (další případ může být třeba Britney Spears, o které se přesně v rámci tohoto problému baví skvělý Craig Ferguson, který si prošel stejnýma sračkama ). Jasně že můžete namítnout, že jsou to zhýčkané hvězdy a dobře jim tak, že je k tomu nikdo nenutil, ale o to více pak doporučuji zhlédnout Amy, kde jde krásně vidět, že když vás do takového bordelu vtáhnout vaši nejbližší, cesta zpátky je už zatraceně složitá. Samotný dokument je výborný a Kapadia dokazuje, že dokumenty umí jako málokdo. Oscar naprosto zasloužený, ale co si budeme povídat, Senna je ještě o dva levely lepší. ()
Bude to znít jako protimluv, ale ačkoliv je celkem zajímavý, dostat něčí život jako na zlatým podnose na půdorysu dvou hodin, tak mě to prostě a jednoduše v tomhle podání nebavilo. Do první zmínky o drogách prakticky vůbec a konec jsem napjatě vyhlížel i později. Kapadiův Senna mi kdysi přišel strhující, tohle mě nerozparádilo. Možná mi tu chyběl nějakej Amyin Alain Prost, nějakej její Salieri, možná jsem to prostě chtěl jenom jinak. Proč třeba hodila svoji lásku Blakea přes palubu? Dal bych krk za to, že to někteří její blízcí dokážou správně pojmenovat, možná to v některém z rozhovorů zmínila i sama Amy, z jejího životopisného dokumentu se to ale divák nedozví. Tohle bylo Bravíčko. Hodně obrázků a žádný písmenka. To mi nevyhovuje. ()
Zpěvačka s neoddiskutovatelným talentem, který se asi rodí možná jednou za mnoho let, lehce trhlá, originální a na nic si nehrající, ale také evidentně velice plachá, trochu netušící, co se sebou. Tedy krom toho, že prostě chce zpívat. Když takový člověk ještě nemá asi úplně idylické dětství, má problematické vztahy s rodinnými příslušníky, narazí na pár nesprávných lidí a na jednu velkou lásku, kterou prožívá s vášní ale i naivitou sobě vlastní a je pro ni ochoten udělat cokoli, do toho čím dál větší sláva, pozornost, o kterou vlastně nestojí, stane se nakonec to, co se stalo Amy. A spoustě lidí (i těm, kdo nejsou přímo její fanoušci, nemají rádi jazz) je to líto. Protože pokud mají alespoň nějaké hudební cítění, je jim jasné, že tahle žena prostě byla "něco" a je jí hrozná škoda. A zdá se, že ve všem tom "marastu" byla v jádru dobrý, "čistý" člověk, takže o to to mrzí více. Zároveň ten smutný osud spoustu lidí vlastně nepřekvapí. Vždyť nakonec i sama Amy si jej tak trochu předpověděla, když byla ještě mladá začínající zpěvačka, která prostě s radostí a nadšením tvořila, a říkala, že ona přece nechce být slavná, protože neví, jak by to zvládla. Možná si jen nepředstavovala, že to nezvládne až tak moc... Co se týče dokumentu jako takového, dokáže místy velmi dobře ukázat výjimečnost, zvláštní kouzlo, ale i křehkost a čím dál větší bolest a bezvýchodnost, které v sobě zpěvačka měla. Člověk si to, zejména v druhé půlce dokumentu, může poměrně intenzivně procítit také. Zajímavý mi přišel nápad s paralelním promítáním textů, které Amy zrovna zpívala. Proč jen tři hvězdy? Film mi připadal zbytečně dlouhý, některé pasáže by si zasloužily prostříhat, v některých částech mi připadal také trochu nepřehledný. A na to, jaká byla stopáž, bych asi také čekala, že se dozvíme o hlavní protagonistce trochu více (třeba z dětství, o její tvorbě atd.). I tak jsem ale ráda, že jsem se podívala, spousta věcí pro mě byla jako pro člověka, který Amy Winehouse nemá příliš nastudovanou, nových. A je pro mě vždycky obohacující a inspirativní trochu se skrze film přiblížit člověku, který je/byl tak obrovským talentem. I když to v tomto případě má trochu hořkou pachuť. 60 %. ()
Kapadia si to dělá příliš lehké. Paradoxní exploatací množství soukromých a bulvárních záběrů konstruuje věrohodný příběh lidské bezmoci vůči vlastní slávě. Zdráhá se však jít do hloubky, za kritiku první šablonovité figurky, která se nabízí. O tlaku mašinerie hudebního průmyslu se dozvídáme z velmi ustrašených náznaků, zcela chybí refexe destuktivního vzahu statutu celebrity ke svému nutně servilnímu okolí. Jenže...i přes to všechno Amy funguje výborně. ()
Řekla bych, že toto je nový typ biografického dokumentu. Opírá se hlavně o videonahrávky z mobilů a ty se ´okecat´ nedají. Před oficiální kamerou se aktéři tváří a přemýšlejí, co říct a co už ne, ale na malých videích zachycených jenom jedním ze skupiny je všechno syrovější a bez autocenzury. Film ve zkratce ukazuje Amyn život osobní i profesionální a je úžasné, jaký měla v sobě potenciál. Je také vidět, jak velmi záleželo na tom, koho měla kolem sebe. Scéna s Tonym Bennetem je ukázkou, že kdyby měla vedle sebe slušného člověka – autoritu, mohla svůj talent rozvíjet. A vlastně o tom sama vyprávěla, že chtěla jenom dělat hudbu a od lidí jenom potřebovala, aby jí nechali na pokoji, aby se mohla soustředit na práci. Také je dobré, že tvůrci zahrnuli do filmu i zbytečný a krutý posměch, který si z Amy dělali lidé, jako Jay Leno, v době, kdy na tom nebyla dobře. Když byla v jeho show, třásl ji rukou, a pak o ní vykládal hlouposti. Chtěla být milovaná, jen si na tu svou lásku vybrala špatné lidi. ()
Fanousek Amy jsem nikdy nebyl, i kdyz hudbu delala krasnou. Takze prvni pulka mohla byt klidne kratsi. Par zaberu z dovolene si mohli klidne nechat. Ale druha pulka byla fakt zajimava. Klub 27 neni nic pekneho a tenhle film to jen potvrzuje. ()
Amy obklopená 3 osudovými muži, z nichž dva ji táhli do záhuby a třetí neměl na víc, než jen přihlížet. Tak tohle by určitě nebyl dobrý výchozí bod pro nikoho. Jestli to je dobrý výchozí bod pro natočení kvalitního dokumentu, zůstává otázkou. Tento mě ale nepřesvědčil ani v tom, že divákovi přináší skutečně silné zpracování zpěvaččina života. Celkově 60 %. ()
Dokument poskládaný z archivních záběrů nám kousek po kousku ukazuje Amyin osud. Mezi písněmi a dějem na mne padla taková jakási bezmoc a smutek. Amyina vášeň byla hudební tvorba a hned vedle této vášně láska hluboká až zničující. Škoda, že si toho vzala na sebe moc, dokud ji drogy a alkohol úplně nedorazily. Amy ale odkrývá krásu jejího ženského vnitřku s poselstvím - všechny ženy jsou si blízké tím jedním - uměním skutečně a hluboce milovat a když se něco po... jde to s námi z kopce a těžko se hledá další... ()
Druhá polovina velmi silná. ()
Z filmového hlediska mě nic nerušilo, obsahově to beru jako ukázku mimořádného talentu "od Boha", který je distribuován nespravedlivě a většinou bývá vývážen nějakou protiváhou. Takže, Amy, 5* za písničky a zpívání, a jedna hvězda dolů za to nezřízený chlastání a fetování. ()
Pokud jste patřili mezi její fanoušky, uklidním vás. Doják to je sice je, ale z kina jsem odcházel s vědomím, že Amy, jakkoli je to kruté, umřela v tu nejlepší možnou chvíli. Ze záběrů je jasné, že by se v závislosti potácela dlouho, možná navždycky. Jeden singl s Tonym Bennettem by jí kariéru nezachránil a než by se z alkoholismu vyhrabala, svět by ji považoval za ztracenou existenci, promrhaný talent. Díky svojí smrti skončila v nesmrtelnám (haha) Klubu 27 a Back to Black se může zařadit mezi alba, které změnily svět. Navždycky to bude ta úžasná zpěvačka, kterou semlely drogy a chlast. Ta chudinka, co prohrála bitvu, ne ta smažka, která promrhala, co mohla. A to je, ač je to za hranou, dobře. Dokument je složený jen ze záběrů, které vznikly dřív, nejsou tu rozhovory, což vůbec nevadí, protože hlasy těch, kteří se s Amy setkali, nám její příběh stejně vyprávějí. Pokud to srovnám s knihou od Mitche Winehouse, je to rozhodně střízlivější a civilnější pohled, který se mi zamlouvá víc. Co se mi ještě víc zamlouvá, je to, že to starého Winehouse nakrklo (za tu nesnesitelně kýčovitou sochu si to jedině zaslouží). Tenhle film je krásným završením Amyna příběhu, trochu se bojím případného dramatického zpracování... ()
Je úplně jedno, zda se vám líbí zpěv Amy Winehouse nebo líbila Amy samotná. Po zkouknutí tohohle dokumentu získáte nejmíň dva pocity. Za prvý, že Amy si takhle dobře a citlivě natočenou poctu zaslouží. Za druhý, že (bulvární) novináři jsou neuvěřitelný grázlové. A to i přesto, že film vzniknul částečně díky nim a tomu, co natočili a nafotili. Mimochodem, řikal jsem si: „To je úplně jak Senna!“ No a ono je. Za mě 90%. ()
Vynikajuci dokument plny autentickych zaberov. Rozklad osobnosti v priamom prenose. They tried to make me go to rehab, I said, no, no, no... ()
Související novinky
88. Oscary - výsledky
Letošní "kontroverzní" ročník udělování Oscarů skončil. Akademie umění a věd rozdala svá každoroční ocenění. Jedním z několika překvapení večera bylo vyhlášení nejlepšího filmu, kterým se stalo drama… (více)
Startuje zimní přehlídka Best Film Fest
Pražská kina Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádájí od 10. do 16. prosince tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé poloviny roku 2015 za jednotné… (více)
Kdo vyhrál první filmové ceny za rok 2015?
Oscarová sezóna pomalu začíná a jako tradičně se o první důležitá ocenění postarali pánové z National Board of Review. Tohle recenzentské sdružení potvrdilo, že nový Šílený Max nezasáhne jen do… (více)
Božská Amy. Padlý anděl, který chtěl žít, ale místo toho se ztratil v přežívání z mnoha důvodů. Silná osobnost, co na srdci, to na jazyku, co na srdci, to vepsala do textu, čistě, nevraživě, upřímně, andělsky a bez příkras. Milovnice hudebního stylu, který je dnes velmi zastaralým, neaktuálním, a přitom ho dokázala zvednout zpátky do výšin. Nechci zde dopodrobna komentovat a interpretovat dokument, to ať si každý udělá objektivně subjektivní obrázek sám. Jde o přístup. O to, co nám tato audiovizuální entita dala do života. Mně se moc na tomto dokumentu líbila jednak chronologičnost, a také silná výprava do nitra této dokonalé zpěvačky. Poslouchat jsem jí začal teprve před pár měsíci a hned mě absolutně nadchla, pohltila a silně ovlivnila. Její hlas, pohyby, názory, aura, entita, lidskost, bytostnost, vážnost, mrazivost, čistota a přirozenost, uchvátila - ach Bože!. Dokument sice zachycuje jakýsi její medailonek, ale ona sama nejlépe věděla, jak to všechno bylo, určitě se spíše klouže na povrchu, ale její nitro chápala jen sama ona. Otázka je, co si z tohoto dokumentu vememe my sami, a já si z toho vzal maximum, proto musím udělit plný počet. Jde o maximální komplexnost vnitřních příběhů, dialogů a monologů, které se mně během pozorování promítali hlavou. Ona Amy byla fakt silná osobnost. Uvědomovala si víc, než je pro obyčejnou lidskou entitu zdrávo. Vepsala vše na papír, do textu a melodie, a ulevila si. Rehab, Back in black, Stronger than me, to je jen ten nejobecnější výčet jejího vědomí i podvědomí. Já si prostě jen tak říkám po tom zhlédnutí a aktuálních pocitech, kdy si tak nějak po těžké insomnii a třinácti hodinách spánku, kdy jsem se zmohl jen na vytření podlahy domu, obědu a půl litra slivovice a uvědomění si toho, že jsem se vzbudil a probudil do čisté tmy, jaké vlastně vědomí je a jak funguje, a jak k němu musíme každý den přistupovat. Co je vlastně hybatelem našeho vědomí, co určuje náš každý okamžitý pohyb a k čemu jsme předurčeni? Amy mi zodpověděla na tolik otázek, a na tolik vážných situací, až dokonce mrazivých, že jí musím nazvat jako jednu z největších inspirací v mém aktuálních prachbídném životě čítajícím 24 let. Dokument, který má čistě řemeslnický charakter, a chronologicky vypovídá o životě Amy takovém, jaký je médii znám, mi dal to, co jsem při dnešním dni potřeboval. Přitom do něj vidím mnohem hlouběji, silnějši a autentičtěji, a to je jeden z důvodů, proč musím plný počet udělit. Jo a abych byl objektivním recenzentem na zdejší platformě, tak to znovu jen shrnu a připomenu. Lze konstatovat, že na tomto hodnocení má velký vliv má láska k této zpěvačce, ale musím i sám kladně ohodnotit kvalitu tohoto dokumentu, který jde chronologicky, ne jak lehce zmateným dojmem jako dokument o mém jiném oblíbeném zpěváki, Lilu Peepovi. Tady to jde vše hezky chronologicky, přímočaře, a vysvětluje různé okolnosti. Možná mi lehounce chyběla spojitost rodinná, máma Amy je tak trochu upozaděna, a otec je možná trochu vykreslen jako chladný manažer, ale po pochopení reálných reálií k tomu nebylo zkrátka více co dodat. To ovšem ani trochu neubírá na celkové kvalitě tohoto silného dokumentu. Všechno bylo za mě tak, jak má být, a já se ani na minutu nenudil, ba naopak, do dokumentu jsem se zažral a obča si i trochu zaslzel, tak jak se na chladnou, byť stále místy citlivou osobnost, sluší a patří. Takže abych to tak nějak jednodušše shrnul, kdyby pro mě byla Božská Amy jen normální známá zpěvačka, ke které bych neměl vztah, tak bych dal 4 hvězdičky, ale vzledem k tomu, jaký vztah jsem si k ní za tu dobu, co jí poslouchám, vybudoval, musím dát jasných 5,jelikož dokument je filmařsky zvládnutý na vysoké hodnotě, a pro mě, jakožto fanouška královny jazzu, má přidanou hodnotu! Amy, děkuji ti, ovlivnila jsi mě, změnila, zformovala, dala mi naději do lepších zítřků. byť zemřít tvým způsobem, by vůbec nebylo marné! Ne, že jsi byla, ale JSI, mou silnou inspirací, padlým andělem a mocnou entitou, která dokázala světu předat více než dost. Nejsi žádná zfetovaná vychlastaná troska, ale čistá a andělská duše, která dala do pohybu lidstvo od samotných kořenů, a dodala jsi naději těm, kteří jí potřebují, včetně mně! Děkuji. Jo, a you are stronger than me...! But i say no, no noooooo!!!! Dostanu se jednou na úroveň Tebe, to ti z celého srdce slibuji! Žij v pokoji a blaze, tam, kde nyní jsi, ti je určitě nejlépe. () (méně) (více)