Jahari ore no seišun rabukome wa mačigatteiru. - Zoku

Nuž, nebolo to vyslovene zlé, hlavný hrdina bol pomerne zaujímavý, ale celé to kazili tie prázdne pseudofilozofické reči, ktoré nemali ani veľký význam a tým anime pôsobilo neuveriteľne zdĺhavo. Kým pri tých skvelých, vám 20 minút zbehne tak, že vám to pripadá ako 5, tu bol problém opačný : 20 minút človeku pripadá ako hodina a pol. Škoda, nebyť tých prázdnych kecov, bolo by to omnoho lepšie ( a ešte otravných postáv, najmä rodinných príslušníkov tej čiernovlasej hlavnej hrdinky, ktorej meno som zabudol). (07.05.2017)

Prvá séria ma bavila, ale postrádal som v nej nejaký hlbší, silnejší emocionálne vypätý moment, takže som si ju užil len tak nejak "nadpolovične". Druhá séria síce tiež neobsahuje nejaké silné dejové zvraty a dialógy, ktoré dostanú diváka na kolená, ale aspoň upustila od nie veľmi funkčnej komediálnej stránky a zamierila sa viac na tú drámu. A výsledok? Ten je celkom pozitívne slušný. V nej je už trošku bližšie načrtnutá psychológia postáv a každá odkrýva nové stránky osobnosti, včetne Hačimana, ktorý si prechádza existenciálnou krízou. Paradoxne to však tentokrát nie je on, ktorý zdvíha sériu na vyššie priečky. Tentokrát si pre seba všetku moju pozornosť získala Yui, ktorú akosi každý prehľadá a ktorá je veľmi nedocenená. Pamätám si, keď som pred necelými štyrmi rokmi videl prvú sériu po prvý krát. V tej dobe som tiež veľmi cynický pohľad na svet a bol som otrávený spoločnosťou rovnako, ako náš hlavný hrdina. Preto mi vtedy neprišla nijak zvlášť výrazná a skôr som si vychutnával Hačimanove vnútorné monológy, ktoré akoby vychádzali z mojej vlastnej hlavy. Keď som teraz, takmer štyri roky potom dopozeral druhú sériu, ostal som veľmi príjemne prekvapený. Dovolím si priam tvrdiť, že som sa do Yui (platonicky) zamiloval a už navždy bude moja "no. 1 waifu". Ale teraz vážne. Takýchto empatických ľudí s obrovským srdcom si neskutočne cením. O to viac, keď sú ešte príjemne "rozprávkovo" roztomilí a majú pekný dizajn. Druhá séria jednoducho v mnohom pokročila. Ako v dramaturgii, príbehu a dialógoch, tak aj v charakteristike postáv. Síce mi chýbala nejaká výraznejšia skladba, ktorá by vo mne vyvolala emócie, ale aj soundtrack spolu s animáciou vzrástol ešte vyššie než naposledy, takže vo výsledku som príjemne spokojný. Štyri hviezdičky. ^^ (11.02.2021)

Hachimane, vykašli se na ně na všechny! Nestojí ti za to, když ti ani pořádně nepoděkují za tvoji snahu! Aneb když jedna postava drží celé anime... a to, že s ním neustále ostatní zacházejí jako s hadrem, si berete osobně. O chloupek možná horší než první série, ale pořád mě to baví, pořád je zde Hachiman, kterého známe (i s jeho úžasnými cynickými poznámkami, se kterými se často ztotožňuji :D) a ten mi dává naději dívat se i na díly, u jejichž konců si říkám, cože tím ten básník chtěl říct, a po chvíli (někdy hledání na internetu) se to člověk dozví nebo může zapojit i fantazii. Opening opět překrásný, stejně jako v první sérii. Dávám velmi odřených 5* čistě jenom za Hachimana a doufám, že se jeho postava nezmění. Kdyby se jeho spolužáci náhodou někdy někam ztratili do neznáma, nebudu se zlobit, spíš to uvítám po této sérii. (09.03.2021)

Přišli jste se podívat na další klasickou romantickou komedii s neoblíbeným hlavním hrdinou? Tak to jste tu vážně špatně... Ostatně to už byste měli vědět po první sérii, která sice pořád měla s komedií více společného, ale i tak... Tohle anime se vůbec nedrží stereotypů a jde si svou vlastní cestou. Cestou realistických pocitů a výrazného zaměření na filozofii a psychologii (myšlení) postav, které jsou komplexnější než několik postav z "klasických" romantických komedií dohromady. Bohužel takový přístup nepochopí zdaleka každý, mnoho ho zavrhne pro přílišnou komplikovanost, lehce depresivní náboj, pomalý vývoj apod. Což je ale ohromná škoda, protože tohle anime si rozhodně zaslouží pochvalu a pozornost...- 100 % (08.05.2017)

Pokračování si drží svého ducha z předchozí série, jenže tentokrát už se více zaměřuje na ten rozpor mezi intelektuální a emociální stránkou, kdy obě stránky není lehké zachovat najednou. Začíná zde právě vynikat ona romantická stránka, která v předchozí části nebyla moc obsáhnutá a s tím spojené komplikace, kdy všichni pociťují tu velmi těžkou atmosféru ve vzduchu, ale bojí se jí rozseknout. Je zde určitý vývoj, kdy hlavní hrdina (a ne jen on) začíná trochu poochřadávat a už má těžké si udržet svůj předchozí odstup. Co se týče vtipné stránky věci, tak cynismus už tu není v tak velké míře, ale sem tam se člověk zasměje nad vtipnýma situacema, kdy především mě bavila postava Irohy. Každopádně doufám, že bude ještě natočeno pokračování, které je svým způsobem nakousnuto v posledním díle. Co se týče animace, tak je vidět, že se o hodně zlepšila a hudba už je celkem přítomná, hezky podtrhující danou atmosféru. (27.06.2015)