Ledové království II

Famózne naanimované. A to je všetko. Príbeh je x krát lúhovaný čaj bez snahy predať to banálne posolstvo aspoň trošku inak. Navrch toho ja neznášam muzikály; tu o to viac, že postavy spievajú v tých najneuveriteľnejšách chvíľach a niektoré pesničkové sekvencie už nie sú muzikálové čísla ale čisté videoklipy. Tož tak. 5/10 Tomu kto prekladal piesne do slovenčiny by som dal po pysku. "Som zablúdený" mi temer utrhlo uši. (02.12.2019)

Na rovinu musím přiznat, že mě překvapilo, jak dospělou fantasy představuje jádro příběhu druhého Ledového Království. Ale stejně tak musím zdůraznit to "jádro". U Disneyho totiž na otázku vyrovnávání se se zpochybněním našeho dědictví a důvěry v rodiče, a také na pokračující Elsiny pochybnosti o tom, zda někdy pochopí sebe sama, a také zda obstojí jako ochránkyně svého lidu, navěšeli typická cinkrlata od dětinského humoru přes osmdesátkově znějící songy (Kristoff je druhý Lionel Richie, včetně videoklipu uprostřed filmu, WTF?) a roztomilé pišišvory - a také afroame..., pardon, afronordického důstojníka - a jako už tolikrát zabili něco, co mohlo být výjimečné. Zůstala jenom úžasně animovaná pohádka, která má momenty, kdy i dospělému může zatrnout, a opět velmi silnou Elsinu píseň (Show Yourself/Ukaž Se) - ale není třeba se nechat mýlit, stále je to prostě Disney, a podle toho to také se všemi dopadne;) Uznávám, že místy je to opravdu působivé, a odhalení, co vlastně byl zač zpěv v roztmívačce prvního dílu, docela "wow", stejně jako "bod zlomu" v Atohalanu a magie živlů vůbec. Oceňuju, že se tvůrci pokusili posunout od sesterské lásky k skutečné dospělosti (dobře, u Anny ještě ne úplně, ale i ona vyzrává) a hledání sebe sama, a nadnesli ty mnou na začátku zmíněné otázky, ale i když je to příběhově rozhodně lépe zvládnuté než nelogičnostmi prošpikovaná jednička, asi bych spíš ocenil, kdyby Anna taky objevila svoji kouzelnou moc a stala se Sithem:D Ale není třeba si zoufat, do třetího dílu času dost:) In your face, Disney, za to, co jste provedli se Star Wars, tohle budete poslouchat docela dlouho:P Ale abych to nějak zakončil, bude fér přimrazit téhle záležitosti 70%, byť z jiných důvodů než proč jsem totéž dal prvnímu dílu. (31.10.2020)

V jednom kině vyprodáno - ve druhém skoro, ale to už jsme se tam dostali. A hordy malých převážně holčiček (zhruba tři na jednoho dospělého), které byly natěšené a nakonec se zasmály jedině když něco (cokoli) hýknul Sněhuláček Olaf. Ostatnímu (jakože příběhu) nijak zvlášť nerozuměly, ale nezdálo se, že by je to trápilo. Hlavně, že naše princezničky Anna s Elsou byly pořád tak úhledné, se štíhlým pasem a v krásných šatech. A pořád se měly rády hlavně mezi sebou; není divu, když si Anna musela vystačit s tím trumberou, který ji celý snímek oddalovaně (Bože, v kolika filmech jsme to už viděli!) žádal o ruku a Else radši ještě nikoho ani nenašli (asi až v trojce, že). Ale ani jednou jsem neusnula, což se mi u animáků stane málokdy, takže bych neměla škudlit a za tento megafenomén dát aspoň 4 hvězdy, což ale neudělám, protože se tvůrci dopustili jedné zásadní chyby: za šest let nedokázali oslovit nikoho, kdo by napsal jednoznačný hit jako byl v jedničce. Všechny holčičky denně zpívaly "Najednou..." a teď mají smolíka. Néé, vlastně musím dát čtyři hvězdy, to nemůžu neteřím udělat, ony tady nehlasují, protože se neumějí ještě ani pořádně vysmrkat, ale jistě by daly plný počet. (26.11.2019)

Druhý díl se mi asi líbil více než první, protože je temnější, napínavější a zajímavější. Přesně z těchto důvodů se mi ale zdá, že pro děti zvláště ty menší může být komplikovanější k porozumění. Ale když si vzpomenu na svoji dcerku, pro tu bude stejně nejdůležitější, jestli uvidí Elsu a Olafa, takže peripetie minulosti, které je sužují ji rozhodně trápit nebudou :-) (20.03.2020)

Slabé čtyři hvězdy stejně jako jednička. Je to fajn, nicméně co se animáků týče, tak opět nic výjimečného. Proč si to lidi až tak zamilovali mi je proto stále záhadou - myslím, že snad každý rok se objeví minimálně jeden o třídu lepší animák. Nebýt navíc Olafa, tak jdu mimochodem rozhodně i o hvězdu níž, to je jasnej tahoun filmu... :) Vlastně ani nevím jak jednička (protože si ji upřímně už ani moc nepamatuju), ale docela mi vadilo, jak film pokaždé něco rozjede, ale při stopáži 103 minut to samozřejmě nemá šanci dotáhnout do konce - zbytečnost některých postav a scén byla do nebe volající. A to nepočítám, že čtvrtinu filmu zabírají písničky, které děj neposouvají ani o mák. Scénář měl přitom docela potenciál, ale jako celek to moc nefungovalo - chyběly prostě větší emoce. Na druhou stranu vynikla právě většinou ta vata a určité segmenty (např. scénka Olafa). Velký palec nahoru má u mě nicméně song Into the unknown, který je pro mě dokonce i lepší než minulé Let it go. Snad se jen u potenciální trojky (která po tom komerčním úspěchu bez tak vznikne) dočkáme trochu větší originality. (05.12.2019)